Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Co se chystá pod americkou pokličkou?

Co se chystá pod americkou pokličkou?

Uplyn necelý rok od tragické havárie raketoplánu Columbie, jejímž důsledkem byla výrazně omezena činnost NASA. Nyní se však očekává, že prezident USA George W. Bush představí, alespoň v náznacích, velkolepou vizi vedoucí role USA při dalším výzkumu vesmíru.

Již dlohou dobu se hovoří o přípravách pilotované mise k planetě Mars. Americká veřejnost předpokládá, že prezident do konce ledna navrhne novou iniciativu, která by měla vést k vytvoření stálé měsíční základny. Měsíční základna je základním krokem pro cestu na Mars, protože by se na ní mohly testovat technologie využitelné při cestě na Mars a založení základny na Marsu.
"Když to neuděláme my, udělá to někdo jiný. Číňané, Evropané a Japonci mají za cíl letět na Měsíc. Nechceme se jednou probudit a zjistit, že tam mají základu dříve než my," prohlásil kongresman Bart Gordon.
"Prezident dal pokyny administrativě, aby zevrubně prozkoumala naši vesmírnou politiku, včetně jejích priorit a budoucího směřování programu," přiznal nedávno mluvčí Bílého domu Scott McClellan. Dále však odmítl sdělit jakékoli detaily z projevu připravovaného na příští týden. Bush v pondělí a úterý navštíví Mexiko, a tak se jeho prohlášení čeká nejdříve ve středu.
Nový hvězdný plán údajně vypracovávaly hvězdy americké kosmonautiky, mezi nimiž byl zejména šéf NASA Sean O'Keefe. Do příprav vize se zapojili také viceprezident Dick Cheney a další vysocí politici, protože iniciativa je považována za důležité opatření týkající se národní bezpečnosti. Podle zdrojů z Kongresu se také zvažují změny v organizaci a řízení kosmického programu, jehož rozvoj by mohl vést k získání nových technologií a zdrojů energie. Změna organizace by také měla umožnit zlepšení koordinace vývoje a výzkumu, například mezi NASA a ministerstvem obrany.
Nyní již jen můžeme očekávat, co se skutečně v projevu prezidenta v nejbližších dnech objeví.




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »