Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice GALEX fotografuje galaxie

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.

NGC300-galex.jpg
Jednou z galaxií, které družice GALEX vyfotografovala, je NGC 300 v souhvězdí Sochaře na jižní obloze. Od Země ji dělí vzdálenost 7 miliónů světelných let. Jedná se o spirální galaxii, což je nejlépe vidět na fotografii pořízené v oboru viditelného záření. Na snímku v UV oboru spirální struktura již tak nevyniká. Podle svého vzhledu tato galaxie připomíná sněhovou vločku nebo modrobílý kvítek s "okem" uprostřed. Z ultrafialového snímku lze vyčíst, že v této galaxii probíhá aktivní tvorba hvězd. Mladé hvězdy vyzařují značné množství ultrafialového záření. Oblastem s tvorbou hvězd odpovídají modrobílé skvrny, které jsou rozmístěny prakticky po celém teritoriu galaxie.

Snímek pořídila družice GALEX 10. 10. 2003 během expozice v délce 27 minut. Galaxie NGC 300 bývá označována jako prototyp spirálních galaxií, protože ve vizuálním oboru jsou dobře patrná jednotlivá spirální ramena a jasná centrální oblast se starými (načervenalými) hvězdami.

M31-galex.jpg
Družice GALEX se podívala ultrafialovýma "očima" také na nejznámější galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy, která patří mezi nejbližší velké spirální galaxie. Na ultrafialovém portrétu, který je složen z mozaiky 10 samostatných fotografií, jsou vidět namodralé oblasti, vyplněné mladými, horkými a hmotnými hvězdami, shodné s vnějšími spirálními rameny. Uprostřed obrázku, v centrální části galaxie, je vidět žlutobílá oblast se starými a chladnými hvězdami, které vznikly již poměrně dávno.

Zdroj: spaceflightnow.com NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »