Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice GALEX fotografuje galaxie

Družice GALEX fotografuje galaxie

Galex.jpg
28. dubna 2003 NASA úspěšně vypustila pomocí rakety Pegasus-X výzkumnou družici GALEX (Galaxy Evolution Explorer), která má poodhalit některá tajemství vzniku a vývoje galaxií. Kolem Země obíhá ve výšce přibližně 700 km. Družice nese teleskop o průměru 50 cm vybavený dvěma ultrafialovými snímači (v pásmu 135 až 180 nm a 180 až 300 nm). K vypuštění došlo po deseti odkladech, původně měla být vypuštěna již 19. 1. 2002. Kosmický teleskop na palubě družice má za úkol pozorovat milióny galaxií v okruhu 10 miliard světelných let. Měl by tedy galaxie pozorovat v okamžiku, kdy vesmír měl za sebou teprve jednu čtvrtinu dnešního stáří. Získaná data by měla pomoci astronomům lépe určit, kdy vznikaly složitější chemické prvky a kdy nastal "rozkvět" vzniku hvězd.

NGC300-galex.jpg
Jednou z galaxií, které družice GALEX vyfotografovala, je NGC 300 v souhvězdí Sochaře na jižní obloze. Od Země ji dělí vzdálenost 7 miliónů světelných let. Jedná se o spirální galaxii, což je nejlépe vidět na fotografii pořízené v oboru viditelného záření. Na snímku v UV oboru spirální struktura již tak nevyniká. Podle svého vzhledu tato galaxie připomíná sněhovou vločku nebo modrobílý kvítek s "okem" uprostřed. Z ultrafialového snímku lze vyčíst, že v této galaxii probíhá aktivní tvorba hvězd. Mladé hvězdy vyzařují značné množství ultrafialového záření. Oblastem s tvorbou hvězd odpovídají modrobílé skvrny, které jsou rozmístěny prakticky po celém teritoriu galaxie.

Snímek pořídila družice GALEX 10. 10. 2003 během expozice v délce 27 minut. Galaxie NGC 300 bývá označována jako prototyp spirálních galaxií, protože ve vizuálním oboru jsou dobře patrná jednotlivá spirální ramena a jasná centrální oblast se starými (načervenalými) hvězdami.

M31-galex.jpg
Družice GALEX se podívala ultrafialovýma "očima" také na nejznámější galaxii M 31 v souhvězdí Andromedy, která patří mezi nejbližší velké spirální galaxie. Na ultrafialovém portrétu, který je složen z mozaiky 10 samostatných fotografií, jsou vidět namodralé oblasti, vyplněné mladými, horkými a hmotnými hvězdami, shodné s vnějšími spirálními rameny. Uprostřed obrázku, v centrální části galaxie, je vidět žlutobílá oblast se starými a chladnými hvězdami, které vznikly již poměrně dávno.

Zdroj: spaceflightnow.com NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2021

18. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 5. do 9. 5. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti a potká se s ranními planetami Saturnem a Jupiterem. Na večerní obloze je planeta Mars a nízko ještě za soumraku také Merkur a Venuše. V neděli přistál v Mexickém zálivu Crew Dragon se čtyřčlennou posádkou, která byla půl roku na ISS v rámci mise Crew-1. Čína vypustila základní modul Tianhe nové orbitální stanice Tiangong-3. Týden byl opravdu bohatý na kosmické starty, mezi něž se zařadil i restart evropské Vegy po selhání v loňském roce. Mise vrtulníčku Ingenuity na Marsu bude prodloužena. Před 60 lety startoval první Američan do vesmíru. Alan Shepard vykonal balistický skok v lodi Friendship 7.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Západ Měsíce

nad nemocnicí Brno - Bohunice

Další informace »