Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Sonda HAYABUSA uskutečnila gravitační manévr

MUSES-C(M).jpg
Japonská kosmická sonda HAYABUSA (předstartovní označení MUSES-C), která míří k planetce 25 143 Itokawa (předběžné označení 1998 SF36), uskutečnila 19. 5. 2004 gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda využila gravitačního pole Země k navedení na eliptickou dráhu, po níž dolétne k cílové planetce, a také ke zvýšení rychlosti o 4 km/s. Během týdne technici v řídícím středisku provedou přesné výpočty nové dráhy sondy a poté znovu zapnou její iontové motory. Po gravitačním manévru bude urychlování sondy pomocí iontových motorů pokračovat. Za jeden rok činnosti sonda zvýší rychlost o 1,25 km/s, přičemž spotřebuje 20 kg pracovní látky.
František Martinek Kosmonautika

Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Madmen-03.jpg
Pracovníci americké společnosti SpaceWorks Engineering, Inc. (SEI) pracují na projektu ochrany Země před srážkami s velkými asteroidy či kometami. Společnost má své sídlo v Atlantě (Georgia, USA). Na rozdíl od celé řady dřívějších návrhů včetně toho, který byl „vypracován“ filmaři Hollywoodu ve filmu Armagedon, neuvažují o rozbití „vetřelce“ pomocí jaderných náloží, ale zvolili vlastní cestu. Na projektu pracují v rámci grantu, který jim udělil NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) v rámci programu na vývoj nových zařízení na ochranu Země před nebezpečnými planetkami. Vedoucím projektu je Matthew Graham.

František Martinek Kosmonautika

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Americká kosmická sonda New Horizons (dřívější označení Pluto-Kuiper Express) ponese mj. 6 různých vědeckých přístrojů a studentský experiment - tzv. čítač prachových částic. Tyto přístroje jsou určeny k výzkumu planety Pluto a jejího měsíce Charona, a dále k výzkumu minimálně jednoho tělesa z oblasti tzv. Kuiperova pásu, rozkládajícího se za drahou planety Neptun.
František Martinek Kosmonautika

Cena X - finále se blíží

Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

František Martinek Kosmonautika

Kosmický autobus pro turistiku

MigBUS-kampfflug.jpg
V současné době roste mezi veřejností zájem o tzv. extrémní turistiku. Na tento zájem reagovalo několik firem v USA, v Evropě i v Rusku a začalo připravovat techniku pro lety do kosmického prostoru. Mezi tyto firmy se zařadila i ruská letecká společnost MIG a evropská společnost EADS Space Transportation (oddělení velké evropské letecko-kosmické firmy EADS). Obě společnosti nedávno podepsaly společné prohlášení o vývoji techniky pro zajištění letů do velkých výšek na bázi stíhacího letounu Mig-31.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.
František Martinek Kosmonautika

Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

ISS-kresba.jpg
Koncem dubna nastalo na Mezinárodní kosmické stanici ISS velké stěhování. Posádka ve složení Alexandr Kaleri (Rusko) a Michael Foale (USA) si "sbalila kufry" a přenechala stanici nové, již deváté dlouhodobé směně na palubě. Nová posádka ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Edward Fincke (USA) odstartovala 19. 4. 2004 na palubě kosmické lodě Sojuz TMA-4. Společně s nimi se vydal na svoji první "služební" cestu do vesmíru i holandský kosmonaut André Kuipers coby zástupce Evropské kosmické agentury ESA. Ten se vrátil zpět na Zemi po deseti dnech společně se "starou" posádkou.
František Martinek Kosmonautika

Co bude dál s HST?

HST-3.jpg
Když v lednu letošního roku vyhlásil americký prezident George Bush nový kosmický program, NASA krátce na to oznámila zrušení dalších servisních letů raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST). Zdůvodňovala to závěry vyšetřovací komise, která zkoumala příčiny havárie raketoplánu Columbia. Let raketoplánu k HST se zdá činitelům NASA značně riskantní. Avšak bez další návštěvy raketoplánu může HST ukončit svoji činnost během několika let v důsledku selhání gyroskopů. A připravovaný nástupce (dalekohled JWST) se do vesmíru dostane podle současných představ nejdříve v roce 2011.
František Martinek Kosmonautika

Družice Gravity Probe-B odstartovala

GPB_circling.jpg
Dne 20. 4. 2004 v 16:57:23,734 UTC odstartovala ze startovací rampy SLC-2W kosmodromu Vandenberg (Kalifornie, USA) nosná raketa Delta II, která dopravila na oběžnou dráhu kolem Země družici GRAVITY PROBE-B, určenou k prověrce Einsteinovy teorie relativity. Družici vyrobila společnost Lockheed Martin Missiles and Space. Hmotnost družice činí 3 314 kg. Kolem Země bude družice obíhat na polární dráze ve výšce 640 km (jeden oběh vykoná za 97,5 minuty).
František Martinek Kosmonautika

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

iss007e06446-MalencenkoLu.jpg
Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.
František Martinek Kosmonautika

AURA bude studovat zemskou atmosféru

AURA_spacecraft.jpg
Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.
Aleš Holub Kosmonautika

Pokus o stavbu české amatérské družice

Po několika letech výměny názorů v diskusním fóru na www.kosmo.cz, jsme začátkem roku 2004 dospěli k přesvědčení, že bychom se měli pokusit o stavbu české amatérské družice, a tak prověřit jak naše reálné možnosti, tak i principy možného dalšího rozvoje kosmonautiky (zmenšování, zlevňování, komerčně dostupné díly).
František Martinek Kosmonautika

Kosmonautická kronika

Pravidelně jednou za čtvrt roku pořádá Hvězdárna Valašské Meziříčí přednášku z cyklu Kosmonautická kronika. Cílem těchto přednášek je informovat veřejnost o nejzajímavějších událostech v kosmonautice, raketové technice a ve výzkumu vesmíru za uplynulé čtvrtletí. Další přednáška se koná ve středu 14. dubna 2004 v 18 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí.
František Martinek Kosmonautika

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.
František Martinek Kosmonautika

Venus Express

Venus Express-3.jpg
Dne 28. 1. 2003 podepsala společnost EADS Astrium kontrakt s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) v hodnotě 82,4 miliónu euro na vývoj a výrobu kosmické sondy VENUS EXPRESS. Bude se jednat o první evropskou sondu k Venuši. Tato myšlenka se zrodila v březnu roku 2001 a počítá s výrobou dalšího upraveného exempláře sondy Mars Express, která byla 2. 6. 2003 vypuštěna k Marsu (přílet 25. 12. 2003).
František Martinek Kosmonautika

Sonda GENESIS ukončila výzkum

Americká kosmická sonda GENESIS byla vypuštěna do vesmíru 8. 8. 2001 pomocí nosné rakety Delta II. Jejím hlavním úkolem byl "sběr" částic tzv. slunečního větru, tj. nabitých částic vyvrhovaných Sluncem do okolního prostředí. Za tímto účelem byla sonda vybavena speciálními "lapači" z aerogelu. Sběr částic probíhal v tzv. Lagrangeově libračním bodu L1 soustavy Slunce-Země, který se nachází mezi Zemí a Sluncem, ve vzdálenosti přibližně 1,5 miliónu km od Země. V tomto místě se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země. Kosmická sonda může v tomto bodě (respektive na oběžné dráze kolem tohoto bodu) setrvávat poměrně dlouhou dobu.
František Martinek Kosmonautika

NASA vyzkoušela iontový motor

jimo_color_browse.jpg
Jet Propulsion Laboratory (JPL, NASA) úspěšně vyzkoušela iontový raketový motor NEXIS (Nuclear Electric Xenon Ion System). Na jeho základě budou vyrobeny mnohem výkonnější a efektivnější pohonné systémy. NEXIS je mj. jedním z několika kandidátů na projekt Prometheus. Poprvé bude tato nová pohonná jednotka v praxi vyzkoušena v rámci americké mise JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) k ledovým měsícům planety Jupiter. Kosmická sonda bude schopna rozsáhle manévrovat na oběžné dráze kolem Jupitera a postupně bude dlouhodobě zkoumat měsíce Europa, Ganymed a Kallisto. Start byl plánován na rok 2011, podle posledních informací se zřejmě uskuteční až v roce 2015.
František Martinek Kosmonautika

Úspěšná zkouška hypersoniku X-43A

X-43A-schema.jpg
Dne 27. 3. 2004 se v USA uskutečnila úspěšná zkouška hypersonického experimentálního bezpilotního letounu s označením X-43A. Start se uskutečnil pomocí letounu B-52B, pod jehož křídlem byla upevněna nosná raketa Pegasus-XL. Na posledním stupni rakety byl připevněn zkušební letoun X-43A. Po dosažení zkušební oblasti nad Tichým oceánem, 80 km západně od pobřeží amerického státu Kalifornie, došlo ve výšce 12 km k oddělení rakety Pegasus. Po dobu asi 5 sekund se raketa se zkušebním letounem nacházela v beztížném stavu (volný pád), načež došlo k zážehu raketového motoru prvního stupně rakety.


6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »