Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

Společně s devátou posádkou se na palubu stanice ISS vydaly i 3 milióny červů ze skupiny hlístů Caenorhabditis elegans. Vědci tak chtějí odhalit vliv beztížného stavu a kosmického záření na zdraví člověka. Právě tento "červíček" o délce 1 mm byl prvním vícebuněčným živočichem, jehož genom se podařilo plně rozšifrovat. Ukázalo se, že tito červi mají celou řadu genů stejných jako člověk. Tyto objevy by mohly vrhnout nové světlo na vývoj mnoha nemocí včetně AIDS, Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby apod. Údaje zjištěné při vystavení červů kosmickému prostředí bude tak možno aplikovat i na člověka.

Možná vám uniká důvod těchto pokusů ve vesmíru, vždyť kosmickým podmínkám bylo dlouhodobě vystaveno již několik stovek kosmonautů. Závěry experimentů s červy však mohou být známy velmi brzy, neboť desetidenní pobyt v kosmickém prostředí se u červa Caenorhabditis elegans projeví stejně jako desetiletý pobyt u člověka. Před návratem na Zemi byli červi v živném roztoku "zmrazeni" a budou dopraveni do různých laboratoří k dalším výzkumům. Kanadští vědci se zaměří na studium vlivu kosmického prostředí na stabilitu genů, američtí a francouzští vědci budou studovat vliv beztíže na svaly červů, Japonci se zase budou zajímat o procesy jejich stárnutí. Realizaci experimentu na palubě ISS zajistil holandský kosmonaut André Kuipers, který prováděl také dalších 20 různých vědeckých pokusů.

Další zajímavý experiment, kterému se věnoval Kuipers na palubě ISS, měl název SAMPLE. K jeho realizaci nepotřeboval žádné složité přístroje. Prostě na různých místech stanice provedl odběr vzorků přítomných bakterií. Ty se díky beztížnému stavu velmi rychle rozmnožují. Časem se začnou chovat poněkud jinak než v pozemských podmínkách. Takovýto problém nastal například na orbitální stanici MIR, kde bakterie začaly "pojídat" plasty na vnitřním obložení stanice. Navíc v beztížném stavu jsou bakterie více odolné vůči antibiotikům.

Devátá posádka stanice ISS se bude věnovat také pěstování hrachu. Účelem není vypěstování dostatečného množství pro výživu posádky. Jedná se o základní výzkum. V budoucnu se mohou tyto poznatky hodit při navrhování tzv. uzavřeného (bezodpadového) systému na palubě velké kosmické stanice, zejména při letech na Měsíc a na Mars. Minulým posádkám se již podařilo v kosmických podmínkách vypěstovat druhou generaci "kosmického" hrachu (hrách vyklíčil a vyrostl, nasadil květy, posléze dozrály lusky; ze získaných semen byly vypěstovány další rostlinky, které opět poskytly další kosmickou úrodu).

Jedním z úkolů posádky stanice ISS je i snímkování zemského povrchu. Dne 26. 1. 2004 byl pořízen již 100 000. snímek. Je na něm zachycena dvojice amerických měst Juarez (Mexico) a El Paso (Texas), kterými protéká řeka Rio Grande. Obě města se nacházejí v pouštní oblasti Chihuahua, jedné z největších pouští světa.

Provoz stanice stále pokračuje v "nouzovém" režimu vzhledem k přerušení startů amerických raketoplánů. Obsluhu stanice zajišťují ruské kosmické lodě Sojuz a zásobovací lodě Progress. Podle současných plánů by se raketoplány mohly vrátit "do služby" nejdříve v březnu 2005 (první start STS-114 je předběžně naplánován na 6. března). Výstavba stanice by mohla být ukončena letem STS-137 v červenci 2010.

Zdroj: spacenews.ru