Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.
Pokud bude NASA souhlasit, pak by bylo možno v roce 2005 při jednom startu Sojuzu při tzv. taxi misi (výměna "záchranného člunu") dopravit na palubu kosmické stanice najednou až dva kosmické turisty. Doposud mohl startovat pouze jeden turista. Třetím členem posádky by byl profesionální ruský kosmonaut. Doplňme, že letos v říjnu (nebo v dubnu 2005) se vydá na oběžnou dráhu kolem Země třetí kosmoturista, kterým bude americký občan Gregory Olsen. Je mu 58 let, je absolventem Princetonské univerzity a v současné době je ředitelem společnosti Sensor Unlimited, Inc. V těchto dnech úspěšně absolvoval lékařské prohlídky.
NASA nyní o ruském návrhu na prodloužení délky pobytu jednotlivých posádek na ISS uvažuje. Dosavadní posádky (celkem jich bylo 8) pobývaly na palubě kosmické stanice 4 až 7 měsíců a NASA byla proti prodloužení pobytu na jeden rok. Zdůvodňovala to malými americkými zkušenostmi s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Avšak nyní nastal obrat. Prezident USA vyhlásil nový program pilotovaných letů, ve kterém se počítá i s lety na planetu Mars. Pilotovaná expedice na Mars a zpět bude trvat více než jeden rok (uvádí se 2,5 až 3 roky). V rámci příprav na realizaci takového letu bude nutno postupně prodlužovat i délku pobytu kosmonautů ve vesmíru za účelem zjištění vlivu kosmického prostředí na organismus člověka.
Jisté je, že následující devátá posádka ISS, jejíž start je naplánován na 19. 4. 2004, bude na palubě stanice pracovat pouze půl roku. Posádku budou tvořit Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA). Společně s nimi se vydá ke krátkodobému pobytu na ISS Andre Kuipers (Holandsko), reprezentující organizaci ESA. Ten se na Zemi vrátí společně se "starou" posádkou stanice. Teprve další posádky stanice by se mohly připravovat na dlouhodobější pobyty na oběžné dráze.
Dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě orbitální stanice MIR strávil v letech 1994-95 celkem 437 dnů a 18 hodin, tj. 1 rok 2 měsíce a 13 dnů.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza.
Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system).
Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
8.8. až 30.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4