Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

iss007e06446-MalencenkoLu.jpg
Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.

Pokud bude NASA souhlasit, pak by bylo možno v roce 2005 při jednom startu Sojuzu při tzv. taxi misi (výměna "záchranného člunu") dopravit na palubu kosmické stanice najednou až dva kosmické turisty. Doposud mohl startovat pouze jeden turista. Třetím členem posádky by byl profesionální ruský kosmonaut. Doplňme, že letos v říjnu (nebo v dubnu 2005) se vydá na oběžnou dráhu kolem Země třetí kosmoturista, kterým bude americký občan Gregory Olsen. Je mu 58 let, je absolventem Princetonské univerzity a v současné době je ředitelem společnosti Sensor Unlimited, Inc. V těchto dnech úspěšně absolvoval lékařské prohlídky.

iss007e07897.jpg
NASA nyní o ruském návrhu na prodloužení délky pobytu jednotlivých posádek na ISS uvažuje. Dosavadní posádky (celkem jich bylo 8) pobývaly na palubě kosmické stanice 4 až 7 měsíců a NASA byla proti prodloužení pobytu na jeden rok. Zdůvodňovala to malými americkými zkušenostmi s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Avšak nyní nastal obrat. Prezident USA vyhlásil nový program pilotovaných letů, ve kterém se počítá i s lety na planetu Mars. Pilotovaná expedice na Mars a zpět bude trvat více než jeden rok (uvádí se 2,5 až 3 roky). V rámci příprav na realizaci takového letu bude nutno postupně prodlužovat i délku pobytu kosmonautů ve vesmíru za účelem zjištění vlivu kosmického prostředí na organismus člověka.

Jisté je, že následující devátá posádka ISS, jejíž start je naplánován na 19. 4. 2004, bude na palubě stanice pracovat pouze půl roku. Posádku budou tvořit Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA). Společně s nimi se vydá ke krátkodobému pobytu na ISS Andre Kuipers (Holandsko), reprezentující organizaci ESA. Ten se na Zemi vrátí společně se "starou" posádkou stanice. Teprve další posádky stanice by se mohly připravovat na dlouhodobější pobyty na oběžné dráze.

Dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě orbitální stanice MIR strávil v letech 1994-95 celkem 437 dnů a 18 hodin, tj. 1 rok 2 měsíce a 13 dnů.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »