Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

iss007e06446-MalencenkoLu.jpg
Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.

Pokud bude NASA souhlasit, pak by bylo možno v roce 2005 při jednom startu Sojuzu při tzv. taxi misi (výměna "záchranného člunu") dopravit na palubu kosmické stanice najednou až dva kosmické turisty. Doposud mohl startovat pouze jeden turista. Třetím členem posádky by byl profesionální ruský kosmonaut. Doplňme, že letos v říjnu (nebo v dubnu 2005) se vydá na oběžnou dráhu kolem Země třetí kosmoturista, kterým bude americký občan Gregory Olsen. Je mu 58 let, je absolventem Princetonské univerzity a v současné době je ředitelem společnosti Sensor Unlimited, Inc. V těchto dnech úspěšně absolvoval lékařské prohlídky.

iss007e07897.jpg
NASA nyní o ruském návrhu na prodloužení délky pobytu jednotlivých posádek na ISS uvažuje. Dosavadní posádky (celkem jich bylo 8) pobývaly na palubě kosmické stanice 4 až 7 měsíců a NASA byla proti prodloužení pobytu na jeden rok. Zdůvodňovala to malými americkými zkušenostmi s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Avšak nyní nastal obrat. Prezident USA vyhlásil nový program pilotovaných letů, ve kterém se počítá i s lety na planetu Mars. Pilotovaná expedice na Mars a zpět bude trvat více než jeden rok (uvádí se 2,5 až 3 roky). V rámci příprav na realizaci takového letu bude nutno postupně prodlužovat i délku pobytu kosmonautů ve vesmíru za účelem zjištění vlivu kosmického prostředí na organismus člověka.

Jisté je, že následující devátá posádka ISS, jejíž start je naplánován na 19. 4. 2004, bude na palubě stanice pracovat pouze půl roku. Posádku budou tvořit Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA). Společně s nimi se vydá ke krátkodobému pobytu na ISS Andre Kuipers (Holandsko), reprezentující organizaci ESA. Ten se na Zemi vrátí společně se "starou" posádkou stanice. Teprve další posádky stanice by se mohly připravovat na dlouhodobější pobyty na oběžné dráze.

Dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě orbitální stanice MIR strávil v letech 1994-95 celkem 437 dnů a 18 hodin, tj. 1 rok 2 měsíce a 13 dnů.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjunkcia C /2020 F3 s M53

Rozdiel v jasnosti cca 3m je dosť zjavny

Další informace »