Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

Dlouhodobé pobyty kosmonautů na ISS

iss007e06446-MalencenkoLu.jpg
Rusko nedávno předalo svým partnerům, kteří se podílejí na výstavbě Mezinárodní kosmické stanice ISS, návrh na prodloužení doby pobytu jednotlivých dlouhodobých posádek na palubě stanice. Návrh počítá s prodloužením trvání jedné expedice ze současných 6 na 12 měsíců. Rusko tak chce snížit počet profesionálních kosmonautů, kteří létají na ISS, a volná místa na palubě kosmických lodí Sojuz přenechat kosmickým turistům. Tím si chce Ruská kosmická agentura vylepšit rozpočet, neboť jeden kosmický turista zaplatí za "letenku" přibližně 20 miliónů dolarů.

Pokud bude NASA souhlasit, pak by bylo možno v roce 2005 při jednom startu Sojuzu při tzv. taxi misi (výměna "záchranného člunu") dopravit na palubu kosmické stanice najednou až dva kosmické turisty. Doposud mohl startovat pouze jeden turista. Třetím členem posádky by byl profesionální ruský kosmonaut. Doplňme, že letos v říjnu (nebo v dubnu 2005) se vydá na oběžnou dráhu kolem Země třetí kosmoturista, kterým bude americký občan Gregory Olsen. Je mu 58 let, je absolventem Princetonské univerzity a v současné době je ředitelem společnosti Sensor Unlimited, Inc. V těchto dnech úspěšně absolvoval lékařské prohlídky.

iss007e07897.jpg
NASA nyní o ruském návrhu na prodloužení délky pobytu jednotlivých posádek na ISS uvažuje. Dosavadní posádky (celkem jich bylo 8) pobývaly na palubě kosmické stanice 4 až 7 měsíců a NASA byla proti prodloužení pobytu na jeden rok. Zdůvodňovala to malými americkými zkušenostmi s dlouhodobými pobyty ve vesmíru. Avšak nyní nastal obrat. Prezident USA vyhlásil nový program pilotovaných letů, ve kterém se počítá i s lety na planetu Mars. Pilotovaná expedice na Mars a zpět bude trvat více než jeden rok (uvádí se 2,5 až 3 roky). V rámci příprav na realizaci takového letu bude nutno postupně prodlužovat i délku pobytu kosmonautů ve vesmíru za účelem zjištění vlivu kosmického prostředí na organismus člověka.

Jisté je, že následující devátá posádka ISS, jejíž start je naplánován na 19. 4. 2004, bude na palubě stanice pracovat pouze půl roku. Posádku budou tvořit Gennadij Padalka (Rusko) a Michael Fincke (USA). Společně s nimi se vydá ke krátkodobému pobytu na ISS Andre Kuipers (Holandsko), reprezentující organizaci ESA. Ten se na Zemi vrátí společně se "starou" posádkou stanice. Teprve další posádky stanice by se mohly připravovat na dlouhodobější pobyty na oběžné dráze.

Dosavadní rekord v délce nepřetržitého pobytu ve vesmíru drží ruský kosmonaut Valerij Poljakov. Na palubě orbitální stanice MIR strávil v letech 1994-95 celkem 437 dnů a 18 hodin, tj. 1 rok 2 měsíce a 13 dnů.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »