Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - start se odkládá

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.

NASA zdůvodnila svoje rozhodnutí přáním provést další detailní zkoušky programového zabezpečení systému ochrany sondy před elektrickými výpadky či jinými poruchami. Nejedná se o žádné technické problémy na vybavení sondy. Nový kontrolní systém umožní sondě provádět vlastní diagnostiku svého technického stavu a v případě nutnosti uvede do činnosti záložní systémy. Kromě toho delší časová rezerva umožní beze spěchu a nervozity provést kompletaci veškerého vybavení a zkoušky všech systémů sondy.

Messenger-draha-nova.jpg
Změny samozřejmě dozná letový profil cesty k planetě Merkur. Rok po startu se sonda znovu dostane do blízkosti Země. Po gravitačním manévru ve výšce 2281 km nad zemským povrchem sonda zamíří k Venuši, kolem níž prolétne dvakrát. Posléze 3krát prolétne v blízkosti Merkura, načež bude za použití hlavního raketového motoru sondy navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Výzkum Merkura bude zahájen v březnu 2011.

První průlet kolem Venuše se uskuteční 23. 10. 2006 nad denní stranou planety ve výšce 3000 km nad povrchem. Rovněž druhý gravitační manévr v blízkosti Venuše 4. 6. 2007 se uskuteční nad osvětlenou polokoulí ve výšce 300 km. Průlety kolem Merkura ve výšce 200 km nad povrchem se uskuteční 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Pokaždé bude sonda prolétávat nad Sluncem osvětlenými oblastmi povrchu planety. Při snímkování se zaměří především na oblasti, které nemohla před více než 30 roky vyfotografovat doposud jediná sonda Mariner 10.

Podrobnější informace o úkolech sondy byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "MESSENGER se připravuje ke startu".

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »