Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - start se odkládá

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.

NASA zdůvodnila svoje rozhodnutí přáním provést další detailní zkoušky programového zabezpečení systému ochrany sondy před elektrickými výpadky či jinými poruchami. Nejedná se o žádné technické problémy na vybavení sondy. Nový kontrolní systém umožní sondě provádět vlastní diagnostiku svého technického stavu a v případě nutnosti uvede do činnosti záložní systémy. Kromě toho delší časová rezerva umožní beze spěchu a nervozity provést kompletaci veškerého vybavení a zkoušky všech systémů sondy.

Messenger-draha-nova.jpg
Změny samozřejmě dozná letový profil cesty k planetě Merkur. Rok po startu se sonda znovu dostane do blízkosti Země. Po gravitačním manévru ve výšce 2281 km nad zemským povrchem sonda zamíří k Venuši, kolem níž prolétne dvakrát. Posléze 3krát prolétne v blízkosti Merkura, načež bude za použití hlavního raketového motoru sondy navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Výzkum Merkura bude zahájen v březnu 2011.

První průlet kolem Venuše se uskuteční 23. 10. 2006 nad denní stranou planety ve výšce 3000 km nad povrchem. Rovněž druhý gravitační manévr v blízkosti Venuše 4. 6. 2007 se uskuteční nad osvětlenou polokoulí ve výšce 300 km. Průlety kolem Merkura ve výšce 200 km nad povrchem se uskuteční 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Pokaždé bude sonda prolétávat nad Sluncem osvětlenými oblastmi povrchu planety. Při snímkování se zaměří především na oblasti, které nemohla před více než 30 roky vyfotografovat doposud jediná sonda Mariner 10.

Podrobnější informace o úkolech sondy byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "MESSENGER se připravuje ke startu".

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »