Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - start se odkládá

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.

NASA zdůvodnila svoje rozhodnutí přáním provést další detailní zkoušky programového zabezpečení systému ochrany sondy před elektrickými výpadky či jinými poruchami. Nejedná se o žádné technické problémy na vybavení sondy. Nový kontrolní systém umožní sondě provádět vlastní diagnostiku svého technického stavu a v případě nutnosti uvede do činnosti záložní systémy. Kromě toho delší časová rezerva umožní beze spěchu a nervozity provést kompletaci veškerého vybavení a zkoušky všech systémů sondy.

Messenger-draha-nova.jpg
Změny samozřejmě dozná letový profil cesty k planetě Merkur. Rok po startu se sonda znovu dostane do blízkosti Země. Po gravitačním manévru ve výšce 2281 km nad zemským povrchem sonda zamíří k Venuši, kolem níž prolétne dvakrát. Posléze 3krát prolétne v blízkosti Merkura, načež bude za použití hlavního raketového motoru sondy navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Výzkum Merkura bude zahájen v březnu 2011.

První průlet kolem Venuše se uskuteční 23. 10. 2006 nad denní stranou planety ve výšce 3000 km nad povrchem. Rovněž druhý gravitační manévr v blízkosti Venuše 4. 6. 2007 se uskuteční nad osvětlenou polokoulí ve výšce 300 km. Průlety kolem Merkura ve výšce 200 km nad povrchem se uskuteční 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Pokaždé bude sonda prolétávat nad Sluncem osvětlenými oblastmi povrchu planety. Při snímkování se zaměří především na oblasti, které nemohla před více než 30 roky vyfotografovat doposud jediná sonda Mariner 10.

Podrobnější informace o úkolech sondy byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "MESSENGER se připravuje ke startu".

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »