Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  MESSENGER - start se odkládá

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.

NASA zdůvodnila svoje rozhodnutí přáním provést další detailní zkoušky programového zabezpečení systému ochrany sondy před elektrickými výpadky či jinými poruchami. Nejedná se o žádné technické problémy na vybavení sondy. Nový kontrolní systém umožní sondě provádět vlastní diagnostiku svého technického stavu a v případě nutnosti uvede do činnosti záložní systémy. Kromě toho delší časová rezerva umožní beze spěchu a nervozity provést kompletaci veškerého vybavení a zkoušky všech systémů sondy.

Messenger-draha-nova.jpg
Změny samozřejmě dozná letový profil cesty k planetě Merkur. Rok po startu se sonda znovu dostane do blízkosti Země. Po gravitačním manévru ve výšce 2281 km nad zemským povrchem sonda zamíří k Venuši, kolem níž prolétne dvakrát. Posléze 3krát prolétne v blízkosti Merkura, načež bude za použití hlavního raketového motoru sondy navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Výzkum Merkura bude zahájen v březnu 2011.

První průlet kolem Venuše se uskuteční 23. 10. 2006 nad denní stranou planety ve výšce 3000 km nad povrchem. Rovněž druhý gravitační manévr v blízkosti Venuše 4. 6. 2007 se uskuteční nad osvětlenou polokoulí ve výšce 300 km. Průlety kolem Merkura ve výšce 200 km nad povrchem se uskuteční 14. 1. 2008, 6. 10. 2008 a 29. 9. 2009. Pokaždé bude sonda prolétávat nad Sluncem osvětlenými oblastmi povrchu planety. Při snímkování se zaměří především na oblasti, které nemohla před více než 30 roky vyfotografovat doposud jediná sonda Mariner 10.

Podrobnější informace o úkolech sondy byly publikovány na těchto stránkách v článku s názvem "MESSENGER se připravuje ke startu".

Zdroj: http://messenger.jhuapl.edu/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »