Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LRO - americký návrat na Měsíc

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:

  • studium charakteristik kosmického záření v okolí Měsíce
  • vypracování topografické mapy měsíčního povrchu
  • detailní zmapování rozložení vodíku v povrchových vrstvách
  • zhotovení teplotní mapy polárních oblastí se zaměřením na útvary trvale se nacházející ve stínu
  • detailní mapování polárních oblastí
  • detailní zmapování oblastí vhodných pro přistání automatických i pilotovaných kosmických lodí (rozlišení menší než 1 m)
  • sledování změn světelných podmínek v polárních oblastech v časových intervalech menších než 1 hodina (v polárních oblastech existují místa trvale ve stínu, ale také trvale osvětlená).
  • Start sondy se uskuteční pomocí nosné rakety Delta 2. Na palubě sondy se bude nacházet vědecké vybavení o hmotnosti 120 kg. Potřebný elektrický příkon bude menší než 120 W.

    Základní výzkum Měsíce bude probíhat z kruhové polární oběžné dráhy z výšky 30 až 50 km nad měsíčním povrchem. Po definitivním výběru vědeckých experimentů bude rozhodnuto, jak dlouho se bude sonda nacházet na základní oběžné dráze, jak dlouho na nízké oběžné dráze a jak dlouho setrvá na protáhlé eliptické dráze. Sonda bude stabilizovaná ve třech osách. Hlavní zodpovědnost za vývoj sondy má Goddard Space Flight Center (GSFC, NASA).

    Sonda naváže na předcházející výzkumy Měsíce. Na základě informací, získaných sondami Clementine a Lunar Prospector bylo zjištěno, že v polárních oblastech Měsíce se nachází velké množství vody v podobě ledových krystalků. Celkové množství zmrzlé vody bylo odhadnuto na 10 miliard tun. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, mělo by to zásadní vliv na další etapy výzkumu Měsíce, především na plánované vybudování stálé obydlené základny na měsíčním povrchu.

    V současné době míří k Měsíci evropská sonda SMART-1, na rok 2005 byl přesunut start japonské sondy LUNAR-A, o rok později odstartuje další japonská sonda SELENE. Na období 2007-2008 ohlásily starty kosmických sond k Měsíci Indie a Čína.

    Zdroj: NASA (pdf dokument)




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    11. vesmírný týden 2026

    11. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Jupiter, přechod Io a jejího stínu

    Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    LDN 1622

    LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »