Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LRO - americký návrat na Měsíc

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:

  • studium charakteristik kosmického záření v okolí Měsíce
  • vypracování topografické mapy měsíčního povrchu
  • detailní zmapování rozložení vodíku v povrchových vrstvách
  • zhotovení teplotní mapy polárních oblastí se zaměřením na útvary trvale se nacházející ve stínu
  • detailní mapování polárních oblastí
  • detailní zmapování oblastí vhodných pro přistání automatických i pilotovaných kosmických lodí (rozlišení menší než 1 m)
  • sledování změn světelných podmínek v polárních oblastech v časových intervalech menších než 1 hodina (v polárních oblastech existují místa trvale ve stínu, ale také trvale osvětlená).
  • Start sondy se uskuteční pomocí nosné rakety Delta 2. Na palubě sondy se bude nacházet vědecké vybavení o hmotnosti 120 kg. Potřebný elektrický příkon bude menší než 120 W.

    Základní výzkum Měsíce bude probíhat z kruhové polární oběžné dráhy z výšky 30 až 50 km nad měsíčním povrchem. Po definitivním výběru vědeckých experimentů bude rozhodnuto, jak dlouho se bude sonda nacházet na základní oběžné dráze, jak dlouho na nízké oběžné dráze a jak dlouho setrvá na protáhlé eliptické dráze. Sonda bude stabilizovaná ve třech osách. Hlavní zodpovědnost za vývoj sondy má Goddard Space Flight Center (GSFC, NASA).

    Sonda naváže na předcházející výzkumy Měsíce. Na základě informací, získaných sondami Clementine a Lunar Prospector bylo zjištěno, že v polárních oblastech Měsíce se nachází velké množství vody v podobě ledových krystalků. Celkové množství zmrzlé vody bylo odhadnuto na 10 miliard tun. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, mělo by to zásadní vliv na další etapy výzkumu Měsíce, především na plánované vybudování stálé obydlené základny na měsíčním povrchu.

    V současné době míří k Měsíci evropská sonda SMART-1, na rok 2005 byl přesunut start japonské sondy LUNAR-A, o rok později odstartuje další japonská sonda SELENE. Na období 2007-2008 ohlásily starty kosmických sond k Měsíci Indie a Čína.

    Zdroj: NASA (pdf dokument)




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    42. vesmírný týden 2025

    42. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Když se blýská v dáli

    Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    IC 5146 Zámotok

    IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »