Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  LRO - americký návrat na Měsíc

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:

  • studium charakteristik kosmického záření v okolí Měsíce
  • vypracování topografické mapy měsíčního povrchu
  • detailní zmapování rozložení vodíku v povrchových vrstvách
  • zhotovení teplotní mapy polárních oblastí se zaměřením na útvary trvale se nacházející ve stínu
  • detailní mapování polárních oblastí
  • detailní zmapování oblastí vhodných pro přistání automatických i pilotovaných kosmických lodí (rozlišení menší než 1 m)
  • sledování změn světelných podmínek v polárních oblastech v časových intervalech menších než 1 hodina (v polárních oblastech existují místa trvale ve stínu, ale také trvale osvětlená).
  • Start sondy se uskuteční pomocí nosné rakety Delta 2. Na palubě sondy se bude nacházet vědecké vybavení o hmotnosti 120 kg. Potřebný elektrický příkon bude menší než 120 W.

    Základní výzkum Měsíce bude probíhat z kruhové polární oběžné dráhy z výšky 30 až 50 km nad měsíčním povrchem. Po definitivním výběru vědeckých experimentů bude rozhodnuto, jak dlouho se bude sonda nacházet na základní oběžné dráze, jak dlouho na nízké oběžné dráze a jak dlouho setrvá na protáhlé eliptické dráze. Sonda bude stabilizovaná ve třech osách. Hlavní zodpovědnost za vývoj sondy má Goddard Space Flight Center (GSFC, NASA).

    Sonda naváže na předcházející výzkumy Měsíce. Na základě informací, získaných sondami Clementine a Lunar Prospector bylo zjištěno, že v polárních oblastech Měsíce se nachází velké množství vody v podobě ledových krystalků. Celkové množství zmrzlé vody bylo odhadnuto na 10 miliard tun. Pokud by se tento předpoklad potvrdil, mělo by to zásadní vliv na další etapy výzkumu Měsíce, především na plánované vybudování stálé obydlené základny na měsíčním povrchu.

    V současné době míří k Měsíci evropská sonda SMART-1, na rok 2005 byl přesunut start japonské sondy LUNAR-A, o rok později odstartuje další japonská sonda SELENE. Na období 2007-2008 ohlásily starty kosmických sond k Měsíci Indie a Čína.

    Zdroj: NASA (pdf dokument)




    O autorovi

    František Martinek

    František Martinek

    Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



    27. vesmírný týden 2025

    27. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    NGC3718

    Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    NLC

    Panorama NLC ve středních Čechách. V této oblasti je těžké najít nezadrátované pozorovací místo.

    Další informace »