Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmický autobus pro turistiku

Kosmický autobus pro turistiku

MigBUS-kampfflug.jpg
V současné době roste mezi veřejností zájem o tzv. extrémní turistiku. Na tento zájem reagovalo několik firem v USA, v Evropě i v Rusku a začalo připravovat techniku pro lety do kosmického prostoru. Mezi tyto firmy se zařadila i ruská letecká společnost MIG a evropská společnost EADS Space Transportation (oddělení velké evropské letecko-kosmické firmy EADS). Obě společnosti nedávno podepsaly společné prohlášení o vývoji techniky pro zajištění letů do velkých výšek na bázi stíhacího letounu Mig-31.

Projekt obdržel oficiální označení MigBUS a neoficiální Space Coaster. Ovšem část názvu "Space" má pouze reklamní účel. Ve skutečnosti se MigBUS nikdy nemůže dostat za hranice atmosféry - maximální dosažitelná výška je 25 km (podle některých pramenů až 30 km). Budoucí turisté se budou nacházet ve speciální kabině, umístěné na "zádech" ruské stíhačky. Tento stratosférický "autobus", vybavený prosklenými stěnami s dobrým výhledem, poskytne prostor pro 12 pasažérů. Během letu se cestující dostanou do části zemské atmosféry, která je zatím nejméně "využívána". Většina dopravních letadel létá mnohem níže, hranici 20 km mohou překonat pouze některé jednomístné či dvojmístné vojenské letouny. Kosmické lodě se naopak pohybují v mnohem větších výškách nad zemským povrchem a touto částí atmosféry pouze krátkodobě prolétávají během startu či přistání.

Konstruktéři dopravního prostředku MigBUS jsou přesvědčeni, že vysokou rychlost 2,5krát převyšující rychlost zvuku (Mach 2,5) nebudou cestující příliš vnímat, naopak pocítí během letu asi 30 sekund trvající beztížný stav. Tento zážitek se tak může stát hlavním "tahákem" pro absolvování letu. Během letu budou mít cestující oblečeny přetlakové obleky (skafandry) a možná budou moci dýchat čistý kyslík. Při případné havarijní situaci se může "autobus" s cestujícími oddělit a samostatně přistát na velkém padáku.

V současné době obě společnosti MIG i EADS společným úsilím hledají solventního investora tohoto neobyčejného projektu. Předpokládá se, že by mohl být vybrán ještě letos. Pokud vše půjde podle předpokladu, o 3 roky později by se mohl uskutečnit první turistický let. Cena letenky se bude pohybovat kolem 25 000 dolarů.

Je nutno podotknout, že podobné zážitky můžete absolvovat již nyní, a mnohem levněji. Lety do stratosféry na letounu Mig-25 stojí 9 až 11 tisíc dolarů. Ve své nabídce je má několik ruských a ukrajinských společností. V úvahu připadají ještě (za poloviční cenu) lety na vysloužilých letounech Mig-21 a Mig-23, které však nejsou schopny dosáhnout výšky 20 km. Existuje ještě jedna možnost, jak zakusit beztížný stav: při letech na letounu Il-76. Cena letenky je 10 dolarů za sekundu, přičemž se prodávají lety v kumulovaném trvání beztížného stavu minimálně 4 minuty.

Společnosti MIG a EADS nechtějí konkurovat snižováním ceny. Předpokládají zařazení svého dopravního prostředku do tradičních západoevropských turistických letů. Například velké množství bohatých byznysmenů, kteří cestují každoročně na dovolenou z Mnichova na Malorku, může jednu cestu absolvovat na palubě dopravního prostředku MigBUS.

SpaceShipOne.jpg
Je však nutno vyvinout velké úsilí, aby ruský a německý trh neovládla konkurence. Připomeňme například americkou firmu Scaled Composites, která v dubnu letošního roku uskutečnila první zkoušky svého suborbitálního raketoplánu SpaceShipOne. Zatím byla dosažena výška 35 km a rychlost 1,6 Mach. Do budoucna se počítá s lety do výšky přes 100 km a s několikaminutovým pobytem v beztížném stavu.

Kromě toho pracovníci ruského Experimentálního strojírenského závodu V. M. Mjasičeva představili v roce 2002 model suborbitálního letounu pro kosmickou turistiku s označením C-XXI. Podobně jako SpaceShipOne bude v počáteční fázi letu vynášen pomocí letounu, po oddělení zažehne vlastní raketový motor za účelem dosažení výšky přes 100 km. Obdobné cíle má více než 20 soukromých společností na celém světě. Na palubě těchto dopravních prostředků však bude místo pouze pro 3 cestující. Pro letoun Mig-31 je výška 100 km nedostupná. Je však třeba říci, že v roce 1977 pod označením E-266M vytvořil absolutní výškový rekord dosažený letounem, a to 37 650 m.

Při suborbitálních letech do výšky 100 km si "extrémní" turisté přijdou na své. Cena letenky se však bude pohybovat kolem 100 000 dolarů. A tak projekt MigBUS může být konkurenceschopný. Výrobci nového dopravního prostředku však musí přesvědčit veřejnost, že jak start, tak i přistání budou bezpečné. V opačném případě bude zájemce odrazovat tragický osud raketoplánu Columbia, na jehož palubě zahynulo v únoru 2003 všech 7 kosmonautů.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »