Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.

Mars-Rusko-3.jpg
Při dostatečném množství finančních prostředků by bylo Rusko schopno uskutečnit pilotovaný let na Mars již v roce 2016. Mnohem reálnější je však společná mezinárodní expedice ve spolupráci s USA, Evropskými státy a Čínou. Prohlásil to zástupce generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Nikolaj Brjuchanov. Společnost Eněrgija již vypracovala návrh meziplanetárního expedičního komplexu (MEK), vyřešeny jsou otázky zabezpečení životních podmínek pro posádku, navržen je způsob výsadku na povrchu Marsu a následný návrat zpět na Zemi. Expediční komplex bude smontován na oběžné dráze kolem Země. Bude se skládat ze služebního oddílu, motorové sekce, přistávacího modulu a návratové kosmické lodi. Pro let na Mars se počítá se 4 až 6člennou posádkou. Zdrojem elektrické energie budou rozměrné panely slunečních baterií.

Předpokládané náklady na realizaci projektu se v Rusku odhadují na 20 miliónů dolarů, což je podstatně méně, než finanční náklady na obdobný americký projekt. Pokud bude rozhodnuto o realizaci pilotovaného letu na Mars v rámci mezinárodní spolupráce, Rusko se do tohoto projektu zapojí. Rusko je rovněž připraveno spolupracovat s Čínou a Evropskou kosmickou agenturou na přípravě pilotovaných letů na Měsíc.

A na závěr ještě jedna zajímavá informace, která zazněla "u kulatého stolu" na již zmiňované mezinárodní konferenci. V dlouhodobé perspektivě bude možné veškerý radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva z jaderných elektráren bezpečně "ukládat" na Slunci. Rovněž na toto téma hovořil Jurij Semjonov. Podle jeho vyjádření bude možno dopravovat jaderný odpad na Slunce pomocí nosných raket typu Eněrgija. Jedna taková raketa bude schopna zajistit přepravu 20 tun odpadu. Při 5 startech ročně se tak Země může zbavit až 100 tun nebezpečného radioaktivního odpadu.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »