Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.

Mars-Rusko-3.jpg
Při dostatečném množství finančních prostředků by bylo Rusko schopno uskutečnit pilotovaný let na Mars již v roce 2016. Mnohem reálnější je však společná mezinárodní expedice ve spolupráci s USA, Evropskými státy a Čínou. Prohlásil to zástupce generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Nikolaj Brjuchanov. Společnost Eněrgija již vypracovala návrh meziplanetárního expedičního komplexu (MEK), vyřešeny jsou otázky zabezpečení životních podmínek pro posádku, navržen je způsob výsadku na povrchu Marsu a následný návrat zpět na Zemi. Expediční komplex bude smontován na oběžné dráze kolem Země. Bude se skládat ze služebního oddílu, motorové sekce, přistávacího modulu a návratové kosmické lodi. Pro let na Mars se počítá se 4 až 6člennou posádkou. Zdrojem elektrické energie budou rozměrné panely slunečních baterií.

Předpokládané náklady na realizaci projektu se v Rusku odhadují na 20 miliónů dolarů, což je podstatně méně, než finanční náklady na obdobný americký projekt. Pokud bude rozhodnuto o realizaci pilotovaného letu na Mars v rámci mezinárodní spolupráce, Rusko se do tohoto projektu zapojí. Rusko je rovněž připraveno spolupracovat s Čínou a Evropskou kosmickou agenturou na přípravě pilotovaných letů na Měsíc.

A na závěr ještě jedna zajímavá informace, která zazněla "u kulatého stolu" na již zmiňované mezinárodní konferenci. V dlouhodobé perspektivě bude možné veškerý radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva z jaderných elektráren bezpečně "ukládat" na Slunci. Rovněž na toto téma hovořil Jurij Semjonov. Podle jeho vyjádření bude možno dopravovat jaderný odpad na Slunce pomocí nosných raket typu Eněrgija. Jedna taková raketa bude schopna zajistit přepravu 20 tun odpadu. Při 5 startech ročně se tak Země může zbavit až 100 tun nebezpečného radioaktivního odpadu.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2020

32. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2020. Měsíc bude v úplňku. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Koncem týdne bychom mohli mít šanci na pozorování setkání tří komet. Slunce ukazuje skvrny i protuberance. Zvyšuje se aktivita meteorického roje Perseid. K Marsu už letí i americké vozítko Perseverance. Přistává posádka Crew Dragonu z ISS. Bude startovat Falcon 9 a popoletí Starship SN5? Před 100 lety se narodil novozélandský amatérský astronom, rekordman v pozorování proměnných hvězd, objevitel komet, a spoluobjevitel supernovy 1987A, Albert F. A. L. Jones.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tatranští skřítci

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2020 získal snímek „Tatranští skřítci“, jehož autory jsou Daniel Ščerba a Miloslav Druckmüller.     Bájné skřítky nalezneme snad po celém světě. Často kutají v horách rudu, tu a tam vylezou na zemský povrch a škodí nebo pomáhají.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa Neowise nad Dolním Benešovem

Druhý pokus o vyfocení komety. Původně jsem si myslel, že kometa nepůjde z tohoto místa vidět. Naštěstí byla vidět skvěle. Ještě větší štěstí bylo, že zrovna během focení jedné z fotek padal krásně dlouze viditelný meteor. Sony A7ii, 1x13s, f/4, iso-3200

Další informace »