Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Rusko a mezinárodní spolupráce v pilotovaných letech

Kliper-3-v.jpg
V těchto dnech se uskutečnilo mezinárodní sympózium, pořádané při příležitosti 15. výročí zahájení spolupráce mezi Ruskem a západoevropskými státy v oblasti pilotovaných letů. Mezi zajímavé informace patří například projev generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Jurije Semjonova, který pozval Evropskou kosmickou agenturu (ESA) ke spolupráci na vývoji nové ruské kosmické lodi s názvem "Kliper". Jedná se o mnohonásobně použitelnou kosmickou loď ve tvaru vztlakového tělesa pro přepravu až sedmičlenné posádky a 700 kg nákladu na oběžnou dráhu kolem Země. Nová kosmická loď může být využívána pro samostatné (desetidenní) lety na oběžné dráze, pro přepravu kosmonautů na kosmické stanice nebo jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace ohrožené posádky, dlouhodobě pracující na palubě kosmické stanice.

Mars-Rusko-3.jpg
Při dostatečném množství finančních prostředků by bylo Rusko schopno uskutečnit pilotovaný let na Mars již v roce 2016. Mnohem reálnější je však společná mezinárodní expedice ve spolupráci s USA, Evropskými státy a Čínou. Prohlásil to zástupce generálního ředitele raketo-kosmické společnosti Eněrgija Nikolaj Brjuchanov. Společnost Eněrgija již vypracovala návrh meziplanetárního expedičního komplexu (MEK), vyřešeny jsou otázky zabezpečení životních podmínek pro posádku, navržen je způsob výsadku na povrchu Marsu a následný návrat zpět na Zemi. Expediční komplex bude smontován na oběžné dráze kolem Země. Bude se skládat ze služebního oddílu, motorové sekce, přistávacího modulu a návratové kosmické lodi. Pro let na Mars se počítá se 4 až 6člennou posádkou. Zdrojem elektrické energie budou rozměrné panely slunečních baterií.

Předpokládané náklady na realizaci projektu se v Rusku odhadují na 20 miliónů dolarů, což je podstatně méně, než finanční náklady na obdobný americký projekt. Pokud bude rozhodnuto o realizaci pilotovaného letu na Mars v rámci mezinárodní spolupráce, Rusko se do tohoto projektu zapojí. Rusko je rovněž připraveno spolupracovat s Čínou a Evropskou kosmickou agenturou na přípravě pilotovaných letů na Měsíc.

A na závěr ještě jedna zajímavá informace, která zazněla "u kulatého stolu" na již zmiňované mezinárodní konferenci. V dlouhodobé perspektivě bude možné veškerý radioaktivní odpad včetně vyhořelého paliva z jaderných elektráren bezpečně "ukládat" na Slunci. Rovněž na toto téma hovořil Jurij Semjonov. Podle jeho vyjádření bude možno dopravovat jaderný odpad na Slunce pomocí nosných raket typu Eněrgija. Jedna taková raketa bude schopna zajistit přepravu 20 tun odpadu. Při 5 startech ročně se tak Země může zbavit až 100 tun nebezpečného radioaktivního odpadu.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »