Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.
Jedná se o poměrně velkou družici o výšce přibližně 7 metrů a hmotnosti 2967 kg. Bude fungovat jako jakási chemická laboratoř, která bude mj. sledovat parametry ozónové vrstvy, určovat chemické složení atmosféry, zjišťovat charakter a stupeň znečištění ovzduší, a také vliv atmosférických procesů na zemské klima. Jedná se o první družici, která bude schopna zjišťovat komplexní informace o koncentracích a přemísťování plynů ve spodní vrstvě atmosféry, tzv. troposféře (sahající do výšky 8 až 15 km), tj. té vrstvy atmosféry, která má největší vliv na počasí a na veškerý život člověka.
Družice AURA bude mít za úkol doplnit výzkumy Země jako globálního systému. Na výzkumech se podílejí také družice TERRA (sledování pevnin) a AQUA (sledování koloběhu vody v přírodě). Družice bude vypuštěna na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 705 km s dobou oběhu přibližně 100 minut. Nad stejnou oblastí Země bude prolétávat jednou za 16 dnů.
Družici postavila společnost TRW Inc. (Redondo Beach, Kalifornie, USA). Na její palubě se nacházejí 4 vědecké přístroje:
Na připojeném grafu jsou shrnuty atmosférické parametry, které budou studovat přístroje HIRDLS, MLS, OMI a TES. Na svislé ose jsou vyznačeny výšky v zemské atmosféře, kde budou tyto parametry zjišťovány. Barevně jsou rozlišeny oblasti, kde budou data "sbírat" jednotlivé přístroje.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
