Družice NASA s názvem AURA je poslední ze série družic programu sledování povrchu Země a její atmosféry EOS (Earth Observing System). Dalšími družicemi z této série byly AQUA a TERRA. Start družice AURA, původně plánovaný na 29. 1. 2004, byl několikrát odložen a nyní je naplánován na 17. června. Na oběžnou dráhu kolem Země ji vynese nosná raketa Delta II, která odstartuje z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii. Družice zde byla nedávno dopravena k předstartovním přípravám.
Jedná se o poměrně velkou družici o výšce přibližně 7 metrů a hmotnosti 2967 kg. Bude fungovat jako jakási chemická laboratoř, která bude mj. sledovat parametry ozónové vrstvy, určovat chemické složení atmosféry, zjišťovat charakter a stupeň znečištění ovzduší, a také vliv atmosférických procesů na zemské klima. Jedná se o první družici, která bude schopna zjišťovat komplexní informace o koncentracích a přemísťování plynů ve spodní vrstvě atmosféry, tzv. troposféře (sahající do výšky 8 až 15 km), tj. té vrstvy atmosféry, která má největší vliv na počasí a na veškerý život člověka.
Družice AURA bude mít za úkol doplnit výzkumy Země jako globálního systému. Na výzkumech se podílejí také družice TERRA (sledování pevnin) a AQUA (sledování koloběhu vody v přírodě). Družice bude vypuštěna na polární heliosynchronní dráhu ve výšce 705 km s dobou oběhu přibližně 100 minut. Nad stejnou oblastí Země bude prolétávat jednou za 16 dnů.
Družici postavila společnost TRW Inc. (Redondo Beach, Kalifornie, USA). Na její palubě se nacházejí 4 vědecké přístroje:
Na připojeném grafu jsou shrnuty atmosférické parametry, které budou studovat přístroje HIRDLS, MLS, OMI a TES. Na svislé ose jsou vyznačeny výšky v zemské atmosféře, kde budou tyto parametry zjišťovány. Barevně jsou rozlišeny oblasti, kde budou data "sbírat" jednotlivé přístroje.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.
Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018
obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec
S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho
