Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Detektory života poletí na Mars

Detektory života poletí na Mars

mars-science-laboratory-sunset.jpg
Na tiskové konferenci v úterý 23. 3. 2004 byly představeny veřejnosti informace o přítomnosti vody na povrchu Marsu na základě údajů, které předal na Zemi robot Opportunity. Z informací vyplývá, že některé kameny na Marsu se formovaly jako depozity (usazeniny) na dně moře za pozvolného proudění slané vody rychlostí 10 až 50 cm za sekundu.

O přítomnosti vody na Marsu v minulosti byli vědci přesvědčeni již dříve. Kromě důkazů existence tekoucí vody (řeky) a dalších indícií nebylo zřejmé, zda zásobárny vody existovaly pouze v podzemí nebo také v podobě moří či oceánů. Nové potvrzující informace získali vědci v posledních dnech a týdnech. V místě pobytu sondy Opportunity se v minulosti nacházel oceán slané vody o hloubce minimálně 5 cm. Podle NASA charakter povrchu jednoho ze zkoumaných kamenů a v něm objevené soli dovolují vyslovit názor, že se tento kámen formoval ve "stojaté" vodě.

"Předpokládáme, že se Opportunity nyní nachází v místech, kde v minulosti probíhala pobřežní linie slaného moře," prohlásil vedoucí mise robotů Steve Squyres z Cornellovy univerzity v Ithace. Zatím vědci nedovedou určit, jak velký byl tento "vodojem", zda se jednalo o jeho dlouhodobou existenci a kdy se moře na Marsu vyskytovalo.

Přístroje robota objevily na povrchu Marsu také hematit - minerál, skládající se z oxidu železa Fe2O3 (krevel). Tento minerál se nachází také v zemské kůře a je v něm soustředěno 90 % světových zásob železných rud. První známky přítomnosti hematitu na povrchu Marsu objevila před 3 roky americká sonda Mars Global Surveyor. Na Zemi prakticky veškerý hematit vzniká ve vodním prostředí. A proto přítomnost tohoto minerálu na povrchu Marsu potvrzuje teorii existence moří na Marsu.

Přítomnost vody navozuje také otázku existence života na Marsu. Kalifornští vědci vyvinuli miniaturní laboratoř "Life chip", určenou k hledání stop života na jiných planetách. Je tvořena křemíkovým diskem o průměru 10 cm. Na jeho povrchu jsou umístěny receptory, které začnou světélkovat při kontaktu s aminokyselinami, ze kterých jsou složeny bílkoviny. Laboratoř bude schopna detekovat relativní zastoupení pravo- i levotočivých aminokyselin v marťanských horninách. Podle názoru vědců převaha jedné formy nad druhou je důležitým znakem existence života na planetě - minimálně v dávné minulosti.

Mars 2009lab_180.jpg
Zařízení je určeno ke hledání nepatrných množství aminokyselin, které v první řadě mohou být důkazem přítomnosti bílkovin. Alison Skelley, chemik z Kalifornské univerzity v Berkeley prohlásil, že tato laboratoř by mohla přinést důkazy o existenci minulého života na Marsu. Na rozdíl od DNA molekuly aminokyselin mohou existovat i v marťanských podmínkách desítky tisíc let bez jakýchkoliv změn.

Výrobcům biologické mikrolaboratoře se podařilo soustředit velké množství vědeckých přístrojů, které by v běžném zařízení zaplnily plochu většího stolu, na kotoučku o průměru 10 cm a tloušťce 4 mm. Pátrání po stopách života bude probíhat následujícím způsobem:

Vzorek horniny (1 gram) bude zahříván na teplotu +500°C, což zajistí postupné vypaření vody, dalších těkavých látek a posléze těžkých organických molekul, které budou kondenzovat na chladném terčíku o velikosti mince. Na tomto terčíku je nanesena speciální fluorescenční látka, která bude při kontaktu s aminokyselinami vyzařovat světlo. Podle intenzity světla bude možno určit množství aminokyselin, obsažených ve vzorku.

Po tomto výzkumu bude vzorek propouštěn tenkými kanálky, vytvořenými v disku. Přitom bude docházet k separaci vzorku podle hustoty a dalších parametrů, což pomůže při identifikaci molekul. V další etapě bude vzorek smíchán s materiálem, obsahujícím známé množství výhradně levotočivé aminokyseliny. To dá vědcům možnost určit relativní zastoupení obou forem aminokyselin ve vzorku horniny. Předpokládá se, že právě převaha jedné formy aminokyselin nad druhou je nezpochybnitelným důkazem existence biologického života. Celý tento výzkumný proces bude trvat necelou hodinu.

Aminokyseliny mohou existovat ve dvou formách - jako levotočivé nebo pravotočivé. Při chemických procesech vznikají aminokyseliny obou forem ve stejném množství. Avšak v živých objektech na Zemi existují pouze levotočivé aminokyseliny. Ačkoliv někteří vědci argumentují tím, že i některé nebiologické reakce mohou vést k produkci světla, naznačujícího nesouměrné množství jednotlivých typů aminokyselin, experimenty provedené na různých místech povrchu Marsu mohou tuto alternativu vyloučit, bude-li nalezen vždy stejný poměr obou druhů aminokyselin.

Nově vyvinutý detektor bude 1000krát citlivější než obdobná zařízení na sondách Viking v roce 1976.

Zdroj: NASA nature.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »