Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

MESSENGER - start se odkládá

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur byl již podruhé odložen. Původně se s jejím startem počítalo 10. 3. 2004, později byl start posunut na 11. 5. 2004. Před několika dny bylo oznámeno, že 31. března bude na startovací rampě 17B na Cape Canaveral zahájena montáž jednotlivých stupňů nosné rakety Delta II, která vynese sondu do vesmíru. V těchto dnech však NASA rozhodla o dalším odkladu startu. Nové startovní okno se otevírá ve dnech 30. 7. až 13. 8. 2004. S tímto startovním oknem se již dříve počítalo jako se záložním datem startu.
František Martinek Kosmonautika

Detektory života poletí na Mars

mars-science-laboratory-sunset.jpg
Na tiskové konferenci v úterý 23. 3. 2004 byly představeny veřejnosti informace o přítomnosti vody na povrchu Marsu na základě údajů, které předal na Zemi robot Opportunity. Z informací vyplývá, že některé kameny na Marsu se formovaly jako depozity (usazeniny) na dně moře za pozvolného proudění slané vody rychlostí 10 až 50 cm za sekundu.
František Martinek Kosmonautika

NASA připravuje družici k výzkumu Slunce

SDO-a.jpg
Goddard Space Flight Center (NASA) připravuje astronomickou družici nové generace, která bude určena ke sledování Slunce. V současné době předává na Zemí včasná hlášení o slunečních erupcích družice SOHO (Solar and Heliospheric Observatory, start 2. 12. 1995). Během dlouholeté činnosti došlo na družici již k několika delším výpadkům a blíží se také konec její životnosti. Proto NASA začala připravovat její náhradu.
František Martinek Kosmonautika

MESSENGER se připravuje ke startu

Messenger-1.jpg
Dne 20. 3. 2004 se ze startovací rampy SLC-17B kosmodromu na Cape Canaveral uskutečnil start rakety Delta II, která vynesla na oběžnou dráhu kolem Země družici navigačního systému GPS. Bezprostředně po startu byla na startovací rampě zahájena příprava na start další. Příprava startu začíná "úklidem" rampy od následků předcházejícího startu. Tato etapa obvykle trvá dva týdny. V tomto případě si úklidová četa "dala závazek" uklidit rampu za 10 dnů. Důvodem je připravovaný start americké kosmické sondy MESSENGER k planetě Merkur, který se má podle plánu uskutečnit 11. 5. 2004.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Phoenix_200438103317.jpg
Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.
František Martinek Kosmonautika

Nové kosmické sondy k Měsíci

SMART-1_4.jpg
V současné době míří k Měsíci první evropská kosmická sonda s názvem SMART-1 (Small Missions for Advanced Research in Technology-1). Byla vypuštěna pomocí nosné rakety Ariane 5 dne 27. 9. 2003. Pro navedení na dráhu k Měsíci a k "usazení" na oběžné dráze kolem Měsíce je na sondě instalován iontový raketový motor. K 1. 3. 2004 se sonda nacházela na vzdalující se oběžné dráze kolem Země v rozmezí 20 684 až 66 916 km. Od startu uskutečnila již více než 230 oběhů kolem Země. Při každém oběhu je v perigeu dráhy asi na 1,5 hodiny v činnosti iontový motor. Předpokládá se, že na oběžnou dráhu kolem Měsíce bude navedena pravděpodobně v březnu 2005.
František Martinek Kosmonautika

Noví roboti pro výzkum Marsu

tumbleweed.jpg
V jižních polárních oblastech Země prováděla NASA zkoušky nového typu "planetochodu" (Tumbleweed rover), určeného k výzkumu povrchů planet či jejich měsíců. Robot má tvar nafukovacího míče o průměru přibližně 1,8 metru. Vyvinula jej Jet Propulsion Laboratory (NASA) v Pasadeně. Zkoušky začaly 24. ledna 2004 v blízkosti polární stanice Amundsen-Scott South Pole Station.
František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice

SpaceShipOne.jpg
V den stého výročí prvního letu letadla bratří Wrightů (17. 12. 1903) zvláštní letoun SpaceShipOne (SS-1) neobyčejného tvaru předvedl, že realizovat nadzvukový let je v silách malé soukromé společnosti, která funguje bez státní podpory. Dne 17. prosince 2003 se uskutečnil již osmý zkušební let dopravního prostředku, který zkonstruovala společnost Scaled Composites za účelem účasti v soutěži o získání Ceny X (X-Prize). Jednalo se o první zkušební let s použitím raketového motoru.
František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Kliper-3-v.jpg
Na těchto stránkách jsme vás již dvakrát informovali (nástupce Sojuzu I, nástupce Sojuzu II) o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodi pro pilotované lety - viz články "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu" a "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II". Přinášíme některé doplňující a shrnující údaje. Při přistávacím manévru může kabina tvaru vztlakového tělesa manévrovat - může se odchýlit od původní dráhy o 500 km vlevo či vpravo po směru letu. Tím může dojít k poměrně přesnému přistání ve zvolené oblasti. Povrchová teplota návratové kabiny na nejvíce tepelně namáhaných částech nepřekročí 3000°K.
František Martinek Kosmonautika

ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko

Rosetta.jpg
Evropská kosmická sonda ROSETTA byla vypuštěna na oběžnou dráhu kolem Slunce, která ji přivede do blízkosti komety 67P/Churyumov-Gerasimenko v roce 2014. Během desetileté cesty třikrát prolétne kolem Země a jednou kolem Marsu. Přiblíží se také minimálně k jedné planetce.
František Martinek Kosmonautika

Japonsko a program pilotovaných letù

Pilotovaný program kosmických letů musí pozvednout vědeckou prestiž země "vycházejícího Slunce". To je výsledek vládního přehodnocení vědeckých priorit v rámci výzkumu a využití kosmického prostoru. O tomto záměru informoval tajemník japonského úřadu vlády Jasuo Fukuda. Dále oznámil, že start japonského kosmonauta do vesmíru je "na pořadu dne".

Karel Mokrý Kosmonautika

start Rosetty podruhé odložen

Již podruhé byl odložen start evropské sondy Rosetta. Včera byl start odložen vzhledem k nepříznivým povětrnostním podmínkám, dnes kvůli technickým problémům.

Sonda bude na svoji cestu vyslána pravděpodobně na počátku příštího týdne.

Ariane 5 nesoucí sondu musí odstartovat na vteřinu přesně. Jedná se o velký rozdíl od startů telekomunikačních družic, kdy je startovací okno dlouhé několik minut až hodin.

Zdroj: arienspace

František Martinek Kosmonautika

ULYSSES - mise prodloužena do roku 2008

Ulysses-05a.jpg
Evropská kosmická sonda Ulysses se připravuje již ke svému třetímu obletu kolem Slunce. O některých objevech sondy jste si mohli přečíst v článku "Ulysses a Jupiter - druhé setkání". Připomeňme si některá významná data v dosavadním i budoucím "životě" sondy, jejímž hlavním úkolem je studium prostoru nad a pod ekliptikou, a dále polárních oblastí Slunce, respektive prostoru nad slunečními póly, což je pozemními prostředky téměř neproveditelné.
František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

kliper_obr.jpg
Před časem jsme na těchto stránkách informovali o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodě, která by měla nahradit současný SOJUZ, který je v Rusku používán pro lety na oběžnou dráhu kolem Země již od poloviny 60. let minulého století. Tento článek přináší další doplňující informace, i když nelze vyloučit, že některé se ukáží pouze spekulativní. To může například platit o připojeném obrázku. Podle některých zdrojů bude mít nová ruská kosmická loď tvar vztlakového tělesa.
František Martinek Kosmonautika

CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu

Cassini_5.jpg
Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Základní etapy dosavadního letu byly následující: 25. 4. 1998 - průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 284 km; 23. 6. 1999 - druhý průlet kolem Venuše ve vzdálenosti 620 km; 17. 8. 1999 - průlet kolem Země ve vzdálenosti 1 171 km; 30. 12. 2000 - průlet kolem Jupitera ve vzdálenosti 9,7 miliónu km. Následovat bude 1. 7. 2004 - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety Saturn; 25. 12. 2004 oddělení evropského modulu Huygens a 14. 1. 2005 - jeho přistání na povrchu měsíce Titan, největším satelitu planety Saturn. Kromě průzkumu Titanu bude probíhat dlouhodobý průzkum planety, její soustavy měsíců a prstenců. Životnost sondy je plánována na 4 roky, během nichž uskuteční 69 oběhů kolem Saturna.
František Martinek Kosmonautika

Létající robot ARES poletí na Mars

ARES-4a.jpg
Hornaté oblasti na jižní polokouli Marsu jsou nebezpečné pro přistávací moduly či marsochody. Z oběžné dráhy zase není možné provádět detailní průzkum, například pátrání po stopách dávného či přítomného života. Vědci našli řešení - za několik let se na Mars vydá první létající robot. Projekt je nazván ARES (Aerial Regional-scale Environmental Survey) a rozpracovává jej NASA v rámci programu Mars Scout.
František Martinek Kosmonautika

Kdy poletí další raketoplán?

Raketoplán Discovery připraven ke startu
Raketoplán Discovery připraven ke startu
Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.
František Martinek Kosmonautika

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »