Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Kliper-3-v.jpg
Na těchto stránkách jsme vás již dvakrát informovali (nástupce Sojuzu I, nástupce Sojuzu II) o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodi pro pilotované lety - viz články "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu" a "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II". Přinášíme některé doplňující a shrnující údaje. Při přistávacím manévru může kabina tvaru vztlakového tělesa manévrovat - může se odchýlit od původní dráhy o 500 km vlevo či vpravo po směru letu. Tím může dojít k poměrně přesnému přistání ve zvolené oblasti. Povrchová teplota návratové kabiny na nejvíce tepelně namáhaných částech nepřekročí 3000°K.

V závěrečné fázi letu bude kabina přistávat na 3 hlavních padácích. Bezprostředně před dopadem na zemský povrch se na krátký okamžik zažehnou brzdící raketové motory na tuhou pohonnou látku (obdobně přistává i současná kabina Sojuzu TMA). Konstruktéři stále ještě zvažují mezi použitím speciálních přistávacích noh (amortizátorů) nebo nafukovacího tlumícího zařízení pro zajištění měkkého přistání. V budoucnu bude pravděpodobně možné přistávat i na vodní hladinu.

Kliper-1.jpg
Struktura nové kosmické lodi je patrna z připojeného obrázku. Zachovává členění na tři části (podobně jako u všech variant kosmických lodí Sojuz). Návratová kabina ve tvaru vztlakového tělesa je podstatně prostornější, nad hlavami kosmonautů je patrný kontejner s padáky. V přední části je schematicky zakreslen záchranný havarijní systém pro případ selhání rakety při startu. Orbitální úsek je tentokrát situován "v zadní" části lodi (včetně spojovacího uzlu). Velikostí a tvarem připomíná obdobnou část z kosmické lodi Sojuz. Přístrojový úsek obepíná jako prstenec úsek orbitální, jsou k němu připojeny rovněž panely slunečních baterií.

Základní charakteristiky nové ruské kosmické lodi Kliper:

startovní hmotnost: 14,5 tuny (bez záchranného systému)
hmotnost návratové kabiny: 9,8 tuny
celková délka: 10 m
délka návratové části: 7 m
maximální průměr: 3,06 m
posádka: 6 osob (2 piloti + 4 "pasažéři")
hmotnost vynášeného nákladu na oběžnou dráhu: 700 kg
hmotnost nákladu dopravovaného z vesmíru na Zemi: 500 kg
objem hermetizovaného prostoru: 20 metrů kubických
délka autonomního letu (bez připojení ke kosmické stanici): 10 dnů
přetížení při návratu z vesmíru: maximálně 2,5 G
start: pomocí nosné rakety Oněga, eventuelně Zenit
finanční náklady na vývoj: 10 miliard rublů (bez nákladů na vývoj nové nosné rakety)
mnohonásobné použití: 25krát

Zdroj: russianspaceweb.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Tranzit ISS

Tranzit mezinárodní stanice ISS před sluncem

Další informace »