Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - III

Kliper-3-v.jpg
Na těchto stránkách jsme vás již dvakrát informovali (nástupce Sojuzu I, nástupce Sojuzu II) o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodi pro pilotované lety - viz články "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu" a "Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II". Přinášíme některé doplňující a shrnující údaje. Při přistávacím manévru může kabina tvaru vztlakového tělesa manévrovat - může se odchýlit od původní dráhy o 500 km vlevo či vpravo po směru letu. Tím může dojít k poměrně přesnému přistání ve zvolené oblasti. Povrchová teplota návratové kabiny na nejvíce tepelně namáhaných částech nepřekročí 3000°K.

V závěrečné fázi letu bude kabina přistávat na 3 hlavních padácích. Bezprostředně před dopadem na zemský povrch se na krátký okamžik zažehnou brzdící raketové motory na tuhou pohonnou látku (obdobně přistává i současná kabina Sojuzu TMA). Konstruktéři stále ještě zvažují mezi použitím speciálních přistávacích noh (amortizátorů) nebo nafukovacího tlumícího zařízení pro zajištění měkkého přistání. V budoucnu bude pravděpodobně možné přistávat i na vodní hladinu.

Kliper-1.jpg
Struktura nové kosmické lodi je patrna z připojeného obrázku. Zachovává členění na tři části (podobně jako u všech variant kosmických lodí Sojuz). Návratová kabina ve tvaru vztlakového tělesa je podstatně prostornější, nad hlavami kosmonautů je patrný kontejner s padáky. V přední části je schematicky zakreslen záchranný havarijní systém pro případ selhání rakety při startu. Orbitální úsek je tentokrát situován "v zadní" části lodi (včetně spojovacího uzlu). Velikostí a tvarem připomíná obdobnou část z kosmické lodi Sojuz. Přístrojový úsek obepíná jako prstenec úsek orbitální, jsou k němu připojeny rovněž panely slunečních baterií.

Základní charakteristiky nové ruské kosmické lodi Kliper:

startovní hmotnost: 14,5 tuny (bez záchranného systému)
hmotnost návratové kabiny: 9,8 tuny
celková délka: 10 m
délka návratové části: 7 m
maximální průměr: 3,06 m
posádka: 6 osob (2 piloti + 4 "pasažéři")
hmotnost vynášeného nákladu na oběžnou dráhu: 700 kg
hmotnost nákladu dopravovaného z vesmíru na Zemi: 500 kg
objem hermetizovaného prostoru: 20 metrů kubických
délka autonomního letu (bez připojení ke kosmické stanici): 10 dnů
přetížení při návratu z vesmíru: maximálně 2,5 G
start: pomocí nosné rakety Oněga, eventuelně Zenit
finanční náklady na vývoj: 10 miliard rublů (bez nákladů na vývoj nové nosné rakety)
mnohonásobné použití: 25krát

Zdroj: russianspaceweb.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



15. vesmírný týden 2026

15. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 4. do 12. 4. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je nízká, ubylo i skvrn. Posádka lodi Orion mise Artemis II úspěšně obletěla Měsíc a je na cestě zpátky k Zemi. Proběhlo 34. opakované použití prvního stupně rakety Falcon 9. Startoval také Atlas V s družicemi sítě Leo. Před 65 lety se člověk vydal na oběžnou dráhu kolem Země.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

TON618

Podľa wikipedia.org je zdanlivá jasnosť objektu +15.9 mag, červený posun 2.2, LTT 10.8 Gy, súčasná správna vzdialenosť 18.2 Gly. Identifikácia objektu podľa https://www.astrotreff.de/forum/index.php?thread/281237-rekord-quasar-ton-618-superd%C3%BCnne-galaxie-ugc-7604-in-cvn/

Další informace »