Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední let raketoplánu Columbia - rok poté

Poslední let raketoplánu Columbia - rok poté

Pozvánka na Hvězdárnu Valašské Meziříčí

1. února 2004 uplynul jeden rok od tragického konce letu STS-107 amerického raketoplánu Columbia. Po úspěšném provedení všech plánovaných výzkumů se po šestnáctidenním letu mezinárodní posádka, jejímž členem byl i první izraelský kosmonaut, vracela s bohatými výsledky práce zpět na Zemi. V závěrečných okamžicích letu nastaly nekontrolovatelné destrukční problémy, v jejichž důsledku byl raketoplán zničen a sedmičlenná posádka zahynula.

Hvězdárna Valašské Meziříčí připravila při této příležitosti mimořádnou přednášku s názvem

POSLEDNÍ LET RAKETOPLÁNU COLUMBIA - ROK POTÉ.

Přednáška shrnuje krok za krokem průběh závěrečné fáze letu raketoplánu Columbia v zemské atmosféře, mapuje jednotlivé události, ke kterým docházelo a snaží se vystopovat příčiny této tragické události v americké kosmonautice. Podkladem k přednášce byla závěrečná zpráva vyšetřovací komise CAIB.Měla posádka šanci na záchranu? Pochybila NASA při organizaci a zajišťování pilotovaných letů? Jaká byla prvotní příčina tragické události? Dočkáme se ještě letos startu raketoplánu k Mezinárodní kosmické stanici ISS?Odpovědi na tyto a další otázky uslyšíte ve středu 18. února v 18:00 hodin v přednáškovém sále Hvězdárny Valašské Meziříčí. Přednáška formou počítačové prezentace je doplněna množstvím kvalitních autentických záběrů. Přednáší Libor Lenža, odborný pracovník Hvězdárny Valašské Meziříčí.

Srdečně zveme všechny zájemce o kosmonautiku.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »