Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Létající robot ARES poletí na Mars

Létající robot ARES poletí na Mars

ARES-4a.jpg
Hornaté oblasti na jižní polokouli Marsu jsou nebezpečné pro přistávací moduly či marsochody. Z oběžné dráhy zase není možné provádět detailní průzkum, například pátrání po stopách dávného či přítomného života. Vědci našli řešení - za několik let se na Mars vydá první létající robot. Projekt je nazván ARES (Aerial Regional-scale Environmental Survey) a rozpracovává jej NASA v rámci programu Mars Scout.

Na pokračování projektu ARES bylo vyčleněno 7 miliónů dolarů pro rok 2004 a stejná částka pro rok 2005. Úkol projektantů je jasný - létající robot nebude přistávat na povrchu planety. Do atmosféry Marsu vstoupí kosmickou rychlostí a sníží svoji rychlost pomocí brzdícího štítu, který bude posléze odhozen. V další fázi letu se bude zařízení snášet na padáku, čímž rychlost pádu ještě více poklesne.

Po oddělení padáku "letadlo" rozloží křídla a ocasní plochy ve tvaru písmene "V" a uvede do činnosti raketový motor. V tomto okamžiku se bude zařízení pohybovat rychlostí 220 km/h. Po přechodu do horizontálního letu dojde k urychlení na 560 km/h. Průzkum povrchu Marsu bude probíhat z výšky 1,5 km. Vědecké informace budou průběžně předávány na Zemi. Letadlo bude schopno překonat vzdálenost 680 km. Poté "nuceně" dopadne na povrch Marsu.

O definitivním přístrojovém vybavení zatím rozhodnuto nebylo. Je však jisté, že nebudou chybět videokamery, magnetické senzory, spektrometry, analyzátory plynů a detektory přítomnosti vodní páry v atmosféře Marsu. Létající robot bude mít podobu klasického letadla o rozpětí 6,6 m. Atmosféra nad povrchem Marsu má hustotu srovnatelnou se zemským ovzduším ve výšce 30 km. Dále nižší gravitace (asi 38 % pozemské) ulehčí problém udržení se ve "vzduchu". Již v roce 2002 se uskutečnily první zkoušky modelu v poloviční velikosti. Bez problémů se uskutečnilo rozložení křídel, dálkově ovládaný let a přistání.

ARES_photoARES50.jpg
Na rok 2005 je naplánován zkušební let robota ARES ve skutečné velikosti v zemské atmosféře. Model letounu bude uvolněn z balónu ve výšce 33 km. Termín startu k Marsu zatím určen nebyl, původně se počítalo s rokem 2007 v rámci programu Mars Scout. Na tento termín je nyní připravována sonda PHOENIX, která má za úkol dopravit vědeckou laboratoř na povrch Marsu v blízkosti polární čepičky.

Podobná zařízení jako ARES by mohla v budoucnu sloužit k výzkumu Venuše, Jupitera či Titanu.

Zdroj: NASA a membrana.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »