Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Phoenix_200438103317.jpg
Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.

Phoenix má tvar letadla o délce 6,9 m s rozpětím křídel 3,8 m. Hmotnost zkušebního tělesa je 1 200 kg. V době zkoušek byl raketoplán Phoenix "vlečen" pomocí tahače po startovací dráze rychlostí od 30 do 150 km/h. Základním cílem těchto zkoušek byla prověrka způsobilosti raketoplánu zjišťovat a automaticky reagovat na odchylky od zadaného směru pohybu. V tomto případě byly největší odchylky od plánovaného směru do 5 m. Během zkoušek tahač "uhnul" od plánované dráhy a Phoenix měl za úkol vrátit se do požadovaného směru pomocí navigačního systému GPS a palubního počítače, který vydával odpovídající příkazy o nutné změně natočení předního pojezdového kola. Zkouškami prošlo také brzdící zařízení. Bylo konstatováno, že všechny zkoušky proběhly úspěšně a Phoenix splnil všechny požadované parametry. Sdělil to Peter Kyr, hlavní manažer projektu Phoenix.

V reálných podmínkách bude Phoenix přistávat rychlostí 255 km/h. Po dotyku s přistávací dráhou musí nejprve snížit rychlost pomocí brzdících klapek, poté uvede v činnost kotoučové brzdy na kolech přistávacího podvozku.

Následující série zkoušek již bude "letová". Měla by se uskutečnit v květnu na základně Vidsel v severním Švédsku. Pomocí vrtulníku bude Phoenix vynesen do výšky 2,5 km, zde bude uvolněn a jeho úkolem bude uskutečnit po klouzavém letu automatické přistání.

Po úspěšných zkouškách by mohlo být přistoupeno k realizaci letového automatického exempláře raketoplánu s názvem Space Hopper. Start dvoustupňového raketoplánu bude horizontální a uskuteční se ze 4 km dlouhé rozjezdové dráhy na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Během několika minut raketoplán dosáhne výšky 130 km, kde bude vyložen náklad, který pomocí vlastního raketového motoru (tahače) dosáhne plánované oběžné dráhy kolem Země. Poté raketoplán zahájí automatický návrat na Zemi po absolvování balistického letu. Přistání se uskuteční na některém z ostrovů v Atlantiku, odkud bude raketoplán přepraven námořní lodí k dalšímu použití. První starty by se mohly uskutečnit v roce 2015.

Zdroj: spacedeily.com a newscientist.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »