Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Phoenix_200438103317.jpg
Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.

Phoenix má tvar letadla o délce 6,9 m s rozpětím křídel 3,8 m. Hmotnost zkušebního tělesa je 1 200 kg. V době zkoušek byl raketoplán Phoenix "vlečen" pomocí tahače po startovací dráze rychlostí od 30 do 150 km/h. Základním cílem těchto zkoušek byla prověrka způsobilosti raketoplánu zjišťovat a automaticky reagovat na odchylky od zadaného směru pohybu. V tomto případě byly největší odchylky od plánovaného směru do 5 m. Během zkoušek tahač "uhnul" od plánované dráhy a Phoenix měl za úkol vrátit se do požadovaného směru pomocí navigačního systému GPS a palubního počítače, který vydával odpovídající příkazy o nutné změně natočení předního pojezdového kola. Zkouškami prošlo také brzdící zařízení. Bylo konstatováno, že všechny zkoušky proběhly úspěšně a Phoenix splnil všechny požadované parametry. Sdělil to Peter Kyr, hlavní manažer projektu Phoenix.

V reálných podmínkách bude Phoenix přistávat rychlostí 255 km/h. Po dotyku s přistávací dráhou musí nejprve snížit rychlost pomocí brzdících klapek, poté uvede v činnost kotoučové brzdy na kolech přistávacího podvozku.

Následující série zkoušek již bude "letová". Měla by se uskutečnit v květnu na základně Vidsel v severním Švédsku. Pomocí vrtulníku bude Phoenix vynesen do výšky 2,5 km, zde bude uvolněn a jeho úkolem bude uskutečnit po klouzavém letu automatické přistání.

Po úspěšných zkouškách by mohlo být přistoupeno k realizaci letového automatického exempláře raketoplánu s názvem Space Hopper. Start dvoustupňového raketoplánu bude horizontální a uskuteční se ze 4 km dlouhé rozjezdové dráhy na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Během několika minut raketoplán dosáhne výšky 130 km, kde bude vyložen náklad, který pomocí vlastního raketového motoru (tahače) dosáhne plánované oběžné dráhy kolem Země. Poté raketoplán zahájí automatický návrat na Zemi po absolvování balistického letu. Přistání se uskuteční na některém z ostrovů v Atlantiku, odkud bude raketoplán přepraven námořní lodí k dalšímu použití. První starty by se mohly uskutečnit v roce 2015.

Zdroj: spacedeily.com a newscientist.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »