Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Phoenix_200438103317.jpg
Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.

Phoenix má tvar letadla o délce 6,9 m s rozpětím křídel 3,8 m. Hmotnost zkušebního tělesa je 1 200 kg. V době zkoušek byl raketoplán Phoenix "vlečen" pomocí tahače po startovací dráze rychlostí od 30 do 150 km/h. Základním cílem těchto zkoušek byla prověrka způsobilosti raketoplánu zjišťovat a automaticky reagovat na odchylky od zadaného směru pohybu. V tomto případě byly největší odchylky od plánovaného směru do 5 m. Během zkoušek tahač "uhnul" od plánované dráhy a Phoenix měl za úkol vrátit se do požadovaného směru pomocí navigačního systému GPS a palubního počítače, který vydával odpovídající příkazy o nutné změně natočení předního pojezdového kola. Zkouškami prošlo také brzdící zařízení. Bylo konstatováno, že všechny zkoušky proběhly úspěšně a Phoenix splnil všechny požadované parametry. Sdělil to Peter Kyr, hlavní manažer projektu Phoenix.

V reálných podmínkách bude Phoenix přistávat rychlostí 255 km/h. Po dotyku s přistávací dráhou musí nejprve snížit rychlost pomocí brzdících klapek, poté uvede v činnost kotoučové brzdy na kolech přistávacího podvozku.

Následující série zkoušek již bude "letová". Měla by se uskutečnit v květnu na základně Vidsel v severním Švédsku. Pomocí vrtulníku bude Phoenix vynesen do výšky 2,5 km, zde bude uvolněn a jeho úkolem bude uskutečnit po klouzavém letu automatické přistání.

Po úspěšných zkouškách by mohlo být přistoupeno k realizaci letového automatického exempláře raketoplánu s názvem Space Hopper. Start dvoustupňového raketoplánu bude horizontální a uskuteční se ze 4 km dlouhé rozjezdové dráhy na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Během několika minut raketoplán dosáhne výšky 130 km, kde bude vyložen náklad, který pomocí vlastního raketového motoru (tahače) dosáhne plánované oběžné dráhy kolem Země. Poté raketoplán zahájí automatický návrat na Zemi po absolvování balistického letu. Přistání se uskuteční na některém z ostrovů v Atlantiku, odkud bude raketoplán přepraven námořní lodí k dalšímu použití. První starty by se mohly uskutečnit v roce 2015.

Zdroj: spacedeily.com a newscientist.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2019

13. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu vyvrhuje kamení. Start evropské rakety Vega byl úspěšný. Firma OneSpace chystá první start své rakety. Očekáváme výstup dvou žen do volného kosmu. V noci na neděli se změní čas o hodinu vpřed na letní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC342_LHARGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2019 obdržel snímek „IC 342“, jehož autorem je Robert Novotný   Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS

Stanice ISS stoupá nad západní obzor a napravo planeta Mars

Další informace »