Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

PHOENIX - cesta k evropskému raketoplánu

Phoenix_200438103317.jpg
Na letišti Lemwerder v blízkosti německého města Brémy se uskutečnila série pojížděcích zkoušek automatického bezpilotního raketoplánu Phoenix. Jedná se o model prototypu budoucího evropského dopravního prostředku mnohonásobného použití. Výrobcem raketoplánu je společnost EADS SPACE Transportation. Zkoušky byly zahájeny 1. 3. 2004.

Phoenix má tvar letadla o délce 6,9 m s rozpětím křídel 3,8 m. Hmotnost zkušebního tělesa je 1 200 kg. V době zkoušek byl raketoplán Phoenix "vlečen" pomocí tahače po startovací dráze rychlostí od 30 do 150 km/h. Základním cílem těchto zkoušek byla prověrka způsobilosti raketoplánu zjišťovat a automaticky reagovat na odchylky od zadaného směru pohybu. V tomto případě byly největší odchylky od plánovaného směru do 5 m. Během zkoušek tahač "uhnul" od plánované dráhy a Phoenix měl za úkol vrátit se do požadovaného směru pomocí navigačního systému GPS a palubního počítače, který vydával odpovídající příkazy o nutné změně natočení předního pojezdového kola. Zkouškami prošlo také brzdící zařízení. Bylo konstatováno, že všechny zkoušky proběhly úspěšně a Phoenix splnil všechny požadované parametry. Sdělil to Peter Kyr, hlavní manažer projektu Phoenix.

V reálných podmínkách bude Phoenix přistávat rychlostí 255 km/h. Po dotyku s přistávací dráhou musí nejprve snížit rychlost pomocí brzdících klapek, poté uvede v činnost kotoučové brzdy na kolech přistávacího podvozku.

Následující série zkoušek již bude "letová". Měla by se uskutečnit v květnu na základně Vidsel v severním Švédsku. Pomocí vrtulníku bude Phoenix vynesen do výšky 2,5 km, zde bude uvolněn a jeho úkolem bude uskutečnit po klouzavém letu automatické přistání.

Po úspěšných zkouškách by mohlo být přistoupeno k realizaci letového automatického exempláře raketoplánu s názvem Space Hopper. Start dvoustupňového raketoplánu bude horizontální a uskuteční se ze 4 km dlouhé rozjezdové dráhy na kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Během několika minut raketoplán dosáhne výšky 130 km, kde bude vyložen náklad, který pomocí vlastního raketového motoru (tahače) dosáhne plánované oběžné dráhy kolem Země. Poté raketoplán zahájí automatický návrat na Zemi po absolvování balistického letu. Přistání se uskuteční na některém z ostrovů v Atlantiku, odkud bude raketoplán přepraven námořní lodí k dalšímu použití. První starty by se mohly uskutečnit v roce 2015.

Zdroj: spacedeily.com a newscientist.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »