Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

"Dnes RKK Eněrgija pracuje na projektu nové kosmické lodi. V praxi tak realizujeme to, o čem Američané teprve uvažují v rámci nové kosmické iniciativy, kterou nedávno nastínil prezident George Bush. Tato kosmická loď, opatřená mnohonásobně použitelnou návratovou kabinou, bude mít startovní hmotnost 12 až 14 tun (dvakrát více než dnes používané kosmické lodi Sojuz pro tříčlennou posádku, určené pro jeden start a vyvinuté v polovině 60. let minulého století). Na její palubě bude možno přepravovat minimálně 6 osob," doplnil Koptěv. Nová kosmická loď nebude určena pro lety na Měsíc či na Mars.

Zatím nebylo definitivně rozhodnuto, jaká nosná raketa bude použita pro vynášení nové kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země. Existuje například možnost postupné modernizace rakety Sojuz, respektive vývoje nové rakety na bázi současného Sojuzu. Jedná se o projekt Aurora a její zdokonalenou variantu. Díky použití nových raketových motorů a používání kapalného vodíku jako paliva bude nosnost rakety srovnatelná s kapacitou rakety Zenit, tj. 14 tun na základní oběžnou dráhu.

Nová kosmická loď by mohla být používána například pro zajištění střídání základních posádek na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. NASA počítá kolem roku 2010 s ukončením provozu raketoplánů a nový dopravní prostředek bude mít k dispozici po roce 2014. Nová ruská kosmická loď by také umožnila zvýšit počet členů posádky ze současných tří na šest kosmonautů.

zarya_1.gif
zarya_2.gif
Zde je vhodné připomenout, že podobnou variantu mnohonásobně použitelné kosmické lodi pod názvem Zarja (viz obrázek) vyvíjelo Rusko již v 80. letech minulého století. Pro nedostatek finančních prostředků byl projekt zastaven. Návratová kabina měla mít průměr 4,1 m (u Sojuzu je to 2,7 m), maximální hmotnost 15 tun a měla sloužit pro přepravu 2 až 8 kosmonautů nebo 3 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Měla být rovněž používána jako "záchranný člun" pro posádky orbitálních stanic či při startech sovětského raketoplánu. Start měl být realizován pomocí nosné rakety Zenit. Vzhledem k tomu, že návratová kabina měla být opatřena tepelnou ochranou z raketoplánu Buran, předpokládalo se mnohonásobné použití: 30 až 50 startů.

Zdroj: itar.tass.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »