Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

"Dnes RKK Eněrgija pracuje na projektu nové kosmické lodi. V praxi tak realizujeme to, o čem Američané teprve uvažují v rámci nové kosmické iniciativy, kterou nedávno nastínil prezident George Bush. Tato kosmická loď, opatřená mnohonásobně použitelnou návratovou kabinou, bude mít startovní hmotnost 12 až 14 tun (dvakrát více než dnes používané kosmické lodi Sojuz pro tříčlennou posádku, určené pro jeden start a vyvinuté v polovině 60. let minulého století). Na její palubě bude možno přepravovat minimálně 6 osob," doplnil Koptěv. Nová kosmická loď nebude určena pro lety na Měsíc či na Mars.

Zatím nebylo definitivně rozhodnuto, jaká nosná raketa bude použita pro vynášení nové kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země. Existuje například možnost postupné modernizace rakety Sojuz, respektive vývoje nové rakety na bázi současného Sojuzu. Jedná se o projekt Aurora a její zdokonalenou variantu. Díky použití nových raketových motorů a používání kapalného vodíku jako paliva bude nosnost rakety srovnatelná s kapacitou rakety Zenit, tj. 14 tun na základní oběžnou dráhu.

Nová kosmická loď by mohla být používána například pro zajištění střídání základních posádek na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. NASA počítá kolem roku 2010 s ukončením provozu raketoplánů a nový dopravní prostředek bude mít k dispozici po roce 2014. Nová ruská kosmická loď by také umožnila zvýšit počet členů posádky ze současných tří na šest kosmonautů.

zarya_1.gif
zarya_2.gif
Zde je vhodné připomenout, že podobnou variantu mnohonásobně použitelné kosmické lodi pod názvem Zarja (viz obrázek) vyvíjelo Rusko již v 80. letech minulého století. Pro nedostatek finančních prostředků byl projekt zastaven. Návratová kabina měla mít průměr 4,1 m (u Sojuzu je to 2,7 m), maximální hmotnost 15 tun a měla sloužit pro přepravu 2 až 8 kosmonautů nebo 3 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Měla být rovněž používána jako "záchranný člun" pro posádky orbitálních stanic či při startech sovětského raketoplánu. Start měl být realizován pomocí nosné rakety Zenit. Vzhledem k tomu, že návratová kabina měla být opatřena tepelnou ochranou z raketoplánu Buran, předpokládalo se mnohonásobné použití: 30 až 50 startů.

Zdroj: itar.tass.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »