Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu

Rusko připravuje projekt nové pilotované kosmické lodi s návratovou kabinou pro 6 osob, kterou bude možné používat opakovaně k letům na oběžnou dráhu kolem Země. Informoval o tom na tiskové konferenci ředitel organizace Rosaviakosmos Jurij Koptěv. "Je velmi málo pravděpodobné, že v nejbližších 4 letech začneme používat pro pilotované lety nosnou raketu Sojuz-2," prohlásil Koptěv. "Jestliže půjdeme cestou změny, pak budeme používat novou kosmickou loď. A na jejím vývoji se již pracuje."

"Dnes RKK Eněrgija pracuje na projektu nové kosmické lodi. V praxi tak realizujeme to, o čem Američané teprve uvažují v rámci nové kosmické iniciativy, kterou nedávno nastínil prezident George Bush. Tato kosmická loď, opatřená mnohonásobně použitelnou návratovou kabinou, bude mít startovní hmotnost 12 až 14 tun (dvakrát více než dnes používané kosmické lodi Sojuz pro tříčlennou posádku, určené pro jeden start a vyvinuté v polovině 60. let minulého století). Na její palubě bude možno přepravovat minimálně 6 osob," doplnil Koptěv. Nová kosmická loď nebude určena pro lety na Měsíc či na Mars.

Zatím nebylo definitivně rozhodnuto, jaká nosná raketa bude použita pro vynášení nové kosmické lodi na oběžnou dráhu kolem Země. Existuje například možnost postupné modernizace rakety Sojuz, respektive vývoje nové rakety na bázi současného Sojuzu. Jedná se o projekt Aurora a její zdokonalenou variantu. Díky použití nových raketových motorů a používání kapalného vodíku jako paliva bude nosnost rakety srovnatelná s kapacitou rakety Zenit, tj. 14 tun na základní oběžnou dráhu.

Nová kosmická loď by mohla být používána například pro zajištění střídání základních posádek na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS. NASA počítá kolem roku 2010 s ukončením provozu raketoplánů a nový dopravní prostředek bude mít k dispozici po roce 2014. Nová ruská kosmická loď by také umožnila zvýšit počet členů posádky ze současných tří na šest kosmonautů.

zarya_1.gif
zarya_2.gif
Zde je vhodné připomenout, že podobnou variantu mnohonásobně použitelné kosmické lodi pod názvem Zarja (viz obrázek) vyvíjelo Rusko již v 80. letech minulého století. Pro nedostatek finančních prostředků byl projekt zastaven. Návratová kabina měla mít průměr 4,1 m (u Sojuzu je to 2,7 m), maximální hmotnost 15 tun a měla sloužit pro přepravu 2 až 8 kosmonautů nebo 3 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu kolem Země. Měla být rovněž používána jako "záchranný člun" pro posádky orbitálních stanic či při startech sovětského raketoplánu. Start měl být realizován pomocí nosné rakety Zenit. Vzhledem k tomu, že návratová kabina měla být opatřena tepelnou ochranou z raketoplánu Buran, předpokládalo se mnohonásobné použití: 30 až 50 startů.

Zdroj: itar.tass.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Saturn

Saturn 5,8,2026.Newton150/750 asi224 projekční nástavec a 18mm okulár.7000snímků složeno na 1500.

Další informace »