Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ULYSSES - mise prodloužena do roku 2008

ULYSSES - mise prodloužena do roku 2008

Ulysses-05a.jpg
Evropská kosmická sonda Ulysses se připravuje již ke svému třetímu obletu kolem Slunce. O některých objevech sondy jste si mohli přečíst v článku "Ulysses a Jupiter - druhé setkání". Připomeňme si některá významná data v dosavadním i budoucím "životě" sondy, jejímž hlavním úkolem je studium prostoru nad a pod ekliptikou, a dále polárních oblastí Slunce, respektive prostoru nad slunečními póly, což je pozemními prostředky téměř neproveditelné.

  • 6. 10. 1990 - start pomocí raketoplánu Discovery
  • 8. 2. 1992 - největší přiblížení k Jupiteru (6,3 Rj = 450 000 km)
  • 15. 2. 1992 - první průlet afeliem dráhy (5,40 AU od Slunce)
  • 26. 6. 1994 - zahájení 1. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 5. 11. 1994 - ukončení 1. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 12. 3. 1995 - první průlet periheliem dráhy (1,34 AU od Slunce)
  • 13. 3. 1995 - průlet ekliptikou
  • 19. 6. 1995 - zahájení 1. etapy výzkumu severních polárních oblastí Slunce
  • 29. 9. 1995 - ukončení 1. etapy výzkumu severních polárních oblastí Slunce
  • 17. 4. 1998 - druhý průlet afeliem dráhy (5,41 AU od Slunce)
  • 9. 5. 1998 - průlet ekliptikou
  • 6. 9. 2000 - zahájení 2. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 16. 1. 2001 - ukončení 2. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 23. 5. 2001 - druhý průlet periheliem dráhy
  • 31. 8. 2001 - zahájení 2. etapy výzkumu severních polárních oblastí Slunce
  • 10. 12. 2001 - ukončení 2. etapy výzkumu severních polárních oblastí Slunce
  • 4. 2. 2004 - přiblížení k Jupiteru na vzdálenost 1684 Rj = 120 400 000 km)
  • 30. 6. 2004 - třetí průlet afeliem dráhy (5,41 AU od Slunce)
  • 14. 7. 2004 - průlet ekliptikou
  • 17. 11. 2006 - zahájení 3. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 3. 4. 2007 - ukončení 3. etapy výzkumu jižních polárních oblastí Slunce
  • 18. 8. 2007 - třetí průlet periheliem dráhy
  • 19. 8. 2007 - průlet ekliptikou
  • 30. 11. 2007 - zahájení 3. etapy výzkumu severních polárních oblastí Slunce

Sonda by měla být v provozu do března 2008.
Vysvětlivky:
Rj = poloměr Jupitera = 71 492 km
AU = astronomická jednotka = 149 597 871 km
perihelium dráhy - bod na dráze sondy nejblíže Slunci
afelium dráhy - bod na dráze sondy nejdále od Slunce

Zdroj ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »