Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.
František Martinek Kosmonautika

Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

landingbags.jpg
Nový americký program pilotovaných letů USA, který vyhlásil počátkem letošního roku prezident George Bush, předpokládá mj. vývoj nové kosmické lodi pro pilotované lety. Americká firma Lockheed Martin úspěšně provedla v nedávné době sérii pádových zkoušek makety kosmické lodi, jejichž účelem bylo vyzkoušet nové technologie měkkého přistání, které mohou být použity pro návratovou kabinu kosmické lodi pro dopravu posádky na Zemi. Zkoušky se uskutečnily na základně U. S. Army Yuma Proving Ground (Yuma, Arizona). Nová technologie počítá s použitím sady dvou dvojic airbagů, které se před dopadem na zemský povrch naplní plynem z vnějších nádrží. To umožní kabině měkce dosednout na zemský povrch právě na vzdušné vaky pod kabinou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Čína vypustila již druhou družici pro studium kosmického prostředí

Eínská nosná raketa Long March startující se sondou Tan Ce2 25.7.2004
Eínská nosná raketa Long March startující se sondou Tan Ce2 25.7.2004
V neděli odpoledne, Čína vypustila ze základny Taiyuan v severní Čínské provincii Shanxi, již druhou družici pro studium kosmického prostředí, pojmenovanou Probe-2, čínsky Tan Ce 2.

Družice je součástí čínsko-evropského programu pro sledování okolního kosmického prostředí, zejména magnetických bouří a interakce slunečního větru s pozemským magnetickým polem a s tím spojených rizik.

Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje některá svá předchozí rozhodnutí a tak by mohla dát druhou šanci myšlence sondy umístěné na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce a to i potom, co byl před pěti lety stejný projekt odmítnut.

Nyní ale NASA původní postoj pomalu mění.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

Tomáš Metelka Kosmonautika

ISS a Jules Verne

ATV_to_ISS_L.jpg
Po dlouhé a komplikované cestě letadlem, po zemi i po moři, dorazil Automatizovaný Dopravní Prostředek, Automated Transfer Vehicle (ATV), pojmenovaný Jules Verne, do testovacího střediska ESTEC v Noordwijku. Jules Verne je první ze sedmi evropských zásobovacích lodí pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Po havárii raketoplánu Columbia nastal na ISS paradoxní stav - ISS má k dispozici nadbytek kyslíku, kterého se ale zároveň nedostává.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Je to malý krůček pro člověka...

6642_t.jpg
Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Tak tuto větu uslyšela, před pětatřiceti lety (v Evropě brzy nad ránem 21.července), více než miliarda lidí čekající u svých televizorů a sledující přímý televizní přenos z Měsíce. Pronesl ji první muž, který stanul na povrchu tohoto našeho souputníka, velitel posádky Apollo 11, Neil Armstrong.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA připravuje misi k Merkuru

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Už za 14 dnů, 2.srpna, se agentura NASA chystá vypustit k Merkuru sondu pojmenovanou Posel (Messenger). Za uplynulých 30 let se bude jednat o první návštěvu u planety. Poslední sondou NASA, která planetu navštívila celkem třikrát, totiž byl, už v letech 1974 a 1975, Marriner 10. Ten však získal detailní data jen z poloviny planetárního povrchu.
Libor Lenža Kosmonautika

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.
František Martinek Kosmonautika

GRAVITY PROBE-B - 3 měsíce na oběžné dráze

GPB_circling.jpg
Měl pravdu Albert Einstein? 45 let po zrození myšlenky se družice Gravity Probe-B dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Tyto dvě věty mohou vystihnout zrod a úkoly americké astronomické družice. Její start se uskutečnil 20. 4. 2004 pomocí nosné rakety Delta 2. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 634,19 až 652,42 km se sklonem k rovníku 90,009°. Oběžná doba činila 97,654 minuty.
František Martinek Kosmonautika

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

František Martinek Kosmonautika

NASA a návrat na Měsíc

A16_LMfull.jpg
Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini_5.jpg
Dnes ráno sonda Cassini úspěšně dorazila k Saturnu. Podle prvních zpráv se zdá, že úspěšně a bez poškození prolétla mezi prstenci a přiblížila se planetě na necelých 20.000 km. To je mnohem méně než se v minulosti přiblížily sondy Voyager a je to také 10x blíže k prstencům, než tomu bude v budoucnu při dalším pokračování mise.
František Martinek Kosmonautika

CASSINI - finále se blíží

Americká kosmická sonda CASSINI se po téměř sedmiletém "putování" sluneční soustavou blíží ke svému cíli - k planetě Saturn. Tento robot v ceně asi 3,3 miliardy dolarů již překonal vzdálenost více než 2 miliardy km. Vše podstatné a důležité pro další osud sondy se bude odehrávat v noci ze středy na čtvrtek, tj. z 30. 6. na 1. 7. 2004. Přestože výzkum planety a jejích měsíců provádí sonda již několik měsíců, ten hlavní výzkum bude zahájen až po absolvování kritického manévru - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini zaparkuje u Saturnu

Společná meziplanetární sonda NASA - ESA, pojmenovaná po význačných osobnostech zkoumání Saturnu, Cassini/Huygens, vstoupí zanedlouho na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Bude to přesně ve čtvrtek 1. července, v 03:36 UTC (05:36 SELČ). Asi o devadesát minut později, tedy těsně po sedmé hodině ráno se také přiblíží k planetě na nejmenší vzdálenost při celé misi. Již nikdy v budoucnosti nebude Saturnu tak blízko.


44. vesmírný týden 2026

44. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2026. Měsíc bude v pondělí v úplňku, v noci na středu 28. října projde Plejádami a v neděli 1. listopadu bude v poslední čtvrti. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem v přímce s Regulem. Venuše byla 24. října v dolní konjunkci a na ranní obloze se objeví extrémně nízko již koncem týdne jako Jitřenka. Slunce je klidné. Japonská sonda MMX se úspěšně vydala k Marsovým měsícům. Před 90 lety proběhl první úspěšný test raketového motoru v JPL.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »