Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Karel Mokrý Kosmonautika

SpaceShipOne odstartoval

Z letiště v Mojave (Kalifornie) odstartoval SpaceShipOne k prvnímu soukromému vesmírnému letu.
Na CNN naleznete podrobnosti a odkazy na video ze startu.
Pracujeme na podrobnější zprávě.
František Martinek Kosmonautika

SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 uskutečnila již 302 oběhy kolem Země a všechny její systémy fungují bez větších problémů. Její vzdálenost od Země již překročila hodnotu 100 000 km. Pohon sondy obstarává iontový motor, který se zapíná vždy na jednu třetinu oběhu v okolí průletu perigeem (perigeum je místo na dráze, kde se sonda nachází nejblíže k Zemi). V současné době trvá sondě jeden oběh kolem Země přibližně 55 hodin, z toho po dobu 18 hodin je v činnosti iontový motor. Tato doba se bude postupně zvyšovat na 40 hodin v polovině srpna, kdy bude sonda absolvovat již 321. oběh kolem Země.
František Martinek Kosmonautika

New Horizons II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Vědci nyní studují myšlenku vyslání automatické sondy New Horizons II, která by po průletu kolem planety Uran v roce 2015 pokračovala v cestě směrem do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda bude téměř identickým dvojníkem mise New Horizons (původní označení Pluto-Kuiper Express), jejíž start je naplánován na leden 2006 a která se zaměří na výzkum planety Pluto a jejího měsíce Charona při průletu v roce 2015. Sonda bude pokračovat v letu napříč Kuiperovým pásem a zaměří se na výzkum minimálně jednoho ledového tělesa v této oblasti.
František Martinek Kosmonautika

Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

V současné době je věnována zvýšená pozornost dvěma americkým robotům Spirit a Opportunity, zkoumajícím od ledna letošního roku povrch planety Mars. Nesmíme však zapomenout ani na evropskou sondu Mars Express a především na dvě americké sondy, které studují povrch rudé planety z oběžné dráhy již několik let.

František Martinek Kosmonautika

Ruská kosmická loď Kliper

kliper_obr.jpg
Před časem jsme vás na těchto stránkách informovali o připravovaném nástupci ruské kosmické lodě Sojuz. Doplňujeme ještě některé informace, publikované v poslední době. Předběžné označení tohoto dopravního prostředku je KLIPER. Při návrhu koncepce nové kosmické lodě byly využity veškeré zkušenosti konstrukčních týmů za uplynulých 45 let vývoje kosmické techniky pro pilotované lety. Jedná se o dopravní prostředek mnohonásobného použití, který může sloužit k různým účelům. Může být využíván i v bezpilotní variantě.
Libor Lenža Kosmonautika

Kosmická sonda CASSINI slaví úspěch

Cassini_5.jpg
Sonda Cassini je jedním z posledních projektů velkých komplexních meziplanetárních sond. Na svou dalekou pouť se vydala již před téměř 7 roky. Startovala 15. října 1997. Na misi Cassini-Huygens spolupracuje americká NASA s Evropskou kosmickou agenturou a Italskou kosmickou agenturou.
František Martinek Kosmonautika

Rostliny pro marťanskou zahradu

Sklenik pro Mars-2.jpg
Ruští vědci nyní vybírají druhy zeleniny, které budou pěstovat v "marťanské zahradě". Agenturu ITAR-TASS o tom informovala hlavní vědecká spolupracovnice Institutu lékařsko-biologických výzkumů Ruské akademie věd Margarita Levinskich. V rámci experimentu "500 dnů" budou pěstovat na palubě makety meziplanetární lodi maximální možné množství různých druhů zeleniny. "V současné době provádíme výběr rostlin, které budou do experimentu zařazeny společně s dobrovolníky v rámci přípravy pilotovaného letu na Mars. Po dobu 500 dnů se budou nacházet v podmínkách naprosté izolace od okolního prostředí," informovala Levinskich.
František Martinek Kosmonautika

Ruský projekt FOBOS-GRUNT

FOBOS-GRUNT-02.jpg
V současné době se výzkumu „rudé“ planety věnují pouze USA a Evropská kosmická agentura ESA (japonskou sondu NOZOMI se nepodařilo dopravit do blízkosti Marsu). V počátcích kosmonautiky se výzkumu Marsu věnoval i bývalý Sovětský svaz. První sondy však příliš úspěšné nebyly, v pozdější době se projevoval nedostatek finančních prostředků, a tak bylo od výzkumu této planety upuštěno. Pokus o návrat na Mars nevyšel (Fobos 1 a 2, Mars-96). Nicméně některé ruské přístroje pracují v současnosti jak na evropské, tak i na amerických sondách.
František Martinek Kosmonautika

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.
Jan Skalický Kosmonautika

Šťastné narozeniny HST!

ring_galaxy_am_0644-741.jpg
Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.
František Martinek Kosmonautika

Sonda HAYABUSA uskutečnila gravitační manévr

MUSES-C(M).jpg
Japonská kosmická sonda HAYABUSA (předstartovní označení MUSES-C), která míří k planetce 25 143 Itokawa (předběžné označení 1998 SF36), uskutečnila 19. 5. 2004 gravitační manévr při průletu kolem Země. Sonda využila gravitačního pole Země k navedení na eliptickou dráhu, po níž dolétne k cílové planetce, a také ke zvýšení rychlosti o 4 km/s. Během týdne technici v řídícím středisku provedou přesné výpočty nové dráhy sondy a poté znovu zapnou její iontové motory. Po gravitačním manévru bude urychlování sondy pomocí iontových motorů pokračovat. Za jeden rok činnosti sonda zvýší rychlost o 1,25 km/s, přičemž spotřebuje 20 kg pracovní látky.
František Martinek Kosmonautika

Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Madmen-03.jpg
Pracovníci americké společnosti SpaceWorks Engineering, Inc. (SEI) pracují na projektu ochrany Země před srážkami s velkými asteroidy či kometami. Společnost má své sídlo v Atlantě (Georgia, USA). Na rozdíl od celé řady dřívějších návrhů včetně toho, který byl „vypracován“ filmaři Hollywoodu ve filmu Armagedon, neuvažují o rozbití „vetřelce“ pomocí jaderných náloží, ale zvolili vlastní cestu. Na projektu pracují v rámci grantu, který jim udělil NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) v rámci programu na vývoj nových zařízení na ochranu Země před nebezpečnými planetkami. Vedoucím projektu je Matthew Graham.

František Martinek Kosmonautika

LRO - americký návrat na Měsíc

LRO.jpg
V lednu 2004 vyhlásil prezident George Bush nové cíle americké kosmonautiky. Jedním z prvních úkolů je vyslání automatické sondy k Měsíci, která by měla provádět jeho výzkum z oběžné dráhy. Předběžně je start sondy s názvem Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) naplánován na 15. 10. 2008. Pro sondu bylo rozpracováno 7 nejdůležitějších úkolů:
František Martinek Kosmonautika

Kosmická sonda k planetě Pluto II

sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
sonda New Horizons (drive Pluto-Kuiper Express)
Americká kosmická sonda New Horizons (dřívější označení Pluto-Kuiper Express) ponese mj. 6 různých vědeckých přístrojů a studentský experiment - tzv. čítač prachových částic. Tyto přístroje jsou určeny k výzkumu planety Pluto a jejího měsíce Charona, a dále k výzkumu minimálně jednoho tělesa z oblasti tzv. Kuiperova pásu, rozkládajícího se za drahou planety Neptun.
František Martinek Kosmonautika

Cena X - finále se blíží

Všeobecně známá soutěž byla vyhlášena 18. 5. 1996 v St. Louis (Missouri, USA) založením Nadace za účelem podpory vývoje nové generace dopravních prostředků, zajišťujících přepravu cestujících do vesmíru. Do soutěže o získání ceny X se postupně přihlásilo 27 společností ze 7 států světa (USA, Kanada, Argentina, Rusko, Velká Británie, Izrael a Rumunsko).

František Martinek Kosmonautika

Kosmický autobus pro turistiku

MigBUS-kampfflug.jpg
V současné době roste mezi veřejností zájem o tzv. extrémní turistiku. Na tento zájem reagovalo několik firem v USA, v Evropě i v Rusku a začalo připravovat techniku pro lety do kosmického prostoru. Mezi tyto firmy se zařadila i ruská letecká společnost MIG a evropská společnost EADS Space Transportation (oddělení velké evropské letecko-kosmické firmy EADS). Obě společnosti nedávno podepsaly společné prohlášení o vývoji techniky pro zajištění letů do velkých výšek na bázi stíhacího letounu Mig-31.
František Martinek Kosmonautika

PHOENIX - zkoušky pokračují

Phoenix_flight_020.jpg
Evropská kosmická agentura ESA pokračuje v dalších zkouškách modelu budoucího evropského kosmického raketoplánu. Bezpilotní prototyp raketoplánu "doklouzal" a úspěšně přistál v sobotu 8. května 2004 na Severní evropské zkušební základně ve Švédsku. Ta se nachází poblíž města Kiruna, ležícího 1230 km severně od Stockholmu.
František Martinek Kosmonautika

Co se děje na Mezinárodní kosmické stanici?

ISS-kresba.jpg
Koncem dubna nastalo na Mezinárodní kosmické stanici ISS velké stěhování. Posádka ve složení Alexandr Kaleri (Rusko) a Michael Foale (USA) si "sbalila kufry" a přenechala stanici nové, již deváté dlouhodobé směně na palubě. Nová posádka ve složení Gennadij Padalka (Rusko) a Edward Fincke (USA) odstartovala 19. 4. 2004 na palubě kosmické lodě Sojuz TMA-4. Společně s nimi se vydal na svoji první "služební" cestu do vesmíru i holandský kosmonaut André Kuipers coby zástupce Evropské kosmické agentury ESA. Ten se vrátil zpět na Zemi po deseti dnech společně se "starou" posádkou.


27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noční svítící oblačnost

Další informace »