Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje některá svá předchozí rozhodnutí a tak by mohla dát druhou šanci myšlence sondy umístěné na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce a to i potom, co byl před pěti lety stejný projekt odmítnut.

Nyní ale NASA původní postoj pomalu mění.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

Tomáš Metelka Kosmonautika

ISS a Jules Verne

ATV_to_ISS_L.jpg
Po dlouhé a komplikované cestě letadlem, po zemi i po moři, dorazil Automatizovaný Dopravní Prostředek, Automated Transfer Vehicle (ATV), pojmenovaný Jules Verne, do testovacího střediska ESTEC v Noordwijku. Jules Verne je první ze sedmi evropských zásobovacích lodí pro mezinárodní kosmickou stanici (ISS).
Po havárii raketoplánu Columbia nastal na ISS paradoxní stav - ISS má k dispozici nadbytek kyslíku, kterého se ale zároveň nedostává.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Je to malý krůček pro člověka...

6642_t.jpg
Je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo. Tak tuto větu uslyšela, před pětatřiceti lety (v Evropě brzy nad ránem 21.července), více než miliarda lidí čekající u svých televizorů a sledující přímý televizní přenos z Měsíce. Pronesl ji první muž, který stanul na povrchu tohoto našeho souputníka, velitel posádky Apollo 11, Neil Armstrong.
Tomáš Metelka Kosmonautika

NASA připravuje misi k Merkuru

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Už za 14 dnů, 2.srpna, se agentura NASA chystá vypustit k Merkuru sondu pojmenovanou Posel (Messenger). Za uplynulých 30 let se bude jednat o první návštěvu u planety. Poslední sondou NASA, která planetu navštívila celkem třikrát, totiž byl, už v letech 1974 a 1975, Marriner 10. Ten však získal detailní data jen z poloviny planetárního povrchu.
Libor Lenža Kosmonautika

Kosmická technologie slouží lidem na Zemi

Plasmer-1.jpg
Vyspělá technologie vyvinutá k zajištění čisté atmosféry pro kosmonauty na palubách kosmických stanic je nyní používána v nemocnicích k zachycení a zničení vzduchem se šířících hub, bakterií, spor a virů. Je schopna likvidovat i mikroorganismy takových nemocí, jakými jsou SARS, ebola, neštovice či tuberkulóza a antrax. Většina vzduchem se šířících mikroorganismů nepředstavuje pro zdraví člověka vážné nebezpečí, ačkoliv mohou znamenat určitou hrozbu pro jedince s oslabenou imunitou.
Tomáš Metelka Kosmonautika

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.
František Martinek Kosmonautika

GRAVITY PROBE-B - 3 měsíce na oběžné dráze

GPB_circling.jpg
Měl pravdu Albert Einstein? 45 let po zrození myšlenky se družice Gravity Probe-B dostala na oběžnou dráhu kolem Země. Tyto dvě věty mohou vystihnout zrod a úkoly americké astronomické družice. Její start se uskutečnil 20. 4. 2004 pomocí nosné rakety Delta 2. Byla navedena na téměř kruhovou polární oběžnou dráhu kolem Země ve vzdálenosti 634,19 až 652,42 km se sklonem k rovníku 90,009°. Oběžná doba činila 97,654 minuty.
František Martinek Kosmonautika

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

František Martinek Kosmonautika

NASA a návrat na Měsíc

A16_LMfull.jpg
Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini_5.jpg
Dnes ráno sonda Cassini úspěšně dorazila k Saturnu. Podle prvních zpráv se zdá, že úspěšně a bez poškození prolétla mezi prstenci a přiblížila se planetě na necelých 20.000 km. To je mnohem méně než se v minulosti přiblížily sondy Voyager a je to také 10x blíže k prstencům, než tomu bude v budoucnu při dalším pokračování mise.
František Martinek Kosmonautika

CASSINI - finále se blíží

Americká kosmická sonda CASSINI se po téměř sedmiletém "putování" sluneční soustavou blíží ke svému cíli - k planetě Saturn. Tento robot v ceně asi 3,3 miliardy dolarů již překonal vzdálenost více než 2 miliardy km. Vše podstatné a důležité pro další osud sondy se bude odehrávat v noci ze středy na čtvrtek, tj. z 30. 6. na 1. 7. 2004. Přestože výzkum planety a jejích měsíců provádí sonda již několik měsíců, ten hlavní výzkum bude zahájen až po absolvování kritického manévru - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Cassini zaparkuje u Saturnu

Společná meziplanetární sonda NASA - ESA, pojmenovaná po význačných osobnostech zkoumání Saturnu, Cassini/Huygens, vstoupí zanedlouho na oběžnou dráhu okolo Saturnu. Bude to přesně ve čtvrtek 1. července, v 03:36 UTC (05:36 SELČ). Asi o devadesát minut později, tedy těsně po sedmé hodině ráno se také přiblíží k planetě na nejmenší vzdálenost při celé misi. Již nikdy v budoucnosti nebude Saturnu tak blízko.
František Martinek Kosmonautika

Sonda CASSINI se blíží k Titanu

Cassini-Titan-PIA06071.jpg
Nepravidelné světlé a tmavé oblasti zatím neznámého původu a složení jsou stále zřetelněji viditelné na povrchu měsíce Titan. Snímky pořizuje americká kosmická sonda CASSINI, která se blíží k Saturnu a která kolem měsíce Titan poprvé prolétne 2. 7. 2004. Na snímku, pořízeném úzkoúhlou kamerou 14. 6. 2004, jsou viditelné 3krát větší detaily než na předcházejících fotografiích.
František Martinek Kosmonautika

SpaceShipOne otevřel cestu do vesmíru

SS1-4.jpg
Pilotované lety do vesmíru jsou realitou již od roku 1961. Na oběžnou dráhu kolem Země (případně na Měsíc) se dostalo zatím něco přes 400 kosmonautů. Vzhledem ke stoupajícímu zájmu o tzv. extrémní turistiku stále více světových společností uvažuje také o kosmické turistice. Patří mezi ně i americká firma Scaled Composites, která pro potřeby kosmické turistiky vyvinula dvoustupňový dopravní prostředek SpaceShipOne, umožňující dopravit tříčlennou posádku za hranice zemské atmosféry, do výšky přes 100 km. Mezníkem se stal 21. červen roku 2004. Kosmický raketoplán SpaceShipOne, na jehož palubě se nacházel Michael Melvill (63 let, bývalý zkušební pilot), překonal bájnou hranici a "nahlédl" do kosmického prostoru. Uskutečnil tak suborbitální let, podobný prvním dvěma startům v americkém programu Mercury či při letech experimentálního raketového letadla X-15 (vypouštěného z nosiče B-52). Výška 100 km je považována za smluvní hranici kosmického prostoru.
Karel Mokrý Kosmonautika

SpaceShipOne odstartoval

Z letiště v Mojave (Kalifornie) odstartoval SpaceShipOne k prvnímu soukromému vesmírnému letu.
Na CNN naleznete podrobnosti a odkazy na video ze startu.
Pracujeme na podrobnější zprávě.


30. vesmírný týden 2026

30. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je velmi nízko na západě Venuše. Ráno je vidět Saturn a slabý Neptun, nízko nad severovýchodem také Mars a Uran. Aktivita Slunce je zřejmě jen přechodně nízká. Vyhledat můžeme kometu 10P/Tempel 2. Super Heavy Starship nakonec v noci na pátek po zážehu motorů neodstartovala k plánovanému 13. letu, odklad znamená další pokus v tomto týdnu. Před 15 lety jsme mohli naposledy sledovat na obloze raketoplán.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Postupka komety R3 PANSTARRS v Orionu

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“ „Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

ISS Cosmos 1782

Zachycena trajektorie ISS a Cosmosu 1782 v rozmezí časů od 00.37.36 do 00.44.25 Současně jsou zachyceny dráhy tří letadel.

Další informace »