SMART-1 úspěšně pokračuje v letu
Evropská kosmická sonda SMART-1 uskutečnila již 302 oběhy kolem Země a všechny její systémy fungují bez větších problémů. Její vzdálenost od Země již překročila hodnotu 100 000 km. Pohon sondy obstarává iontový motor, který se zapíná vždy na jednu třetinu oběhu v okolí průletu perigeem (perigeum je místo na dráze, kde se sonda nachází nejblíže k Zemi). V současné době trvá sondě jeden oběh kolem Země přibližně 55 hodin, z toho po dobu 18 hodin je v činnosti iontový motor. Tato doba se bude postupně zvyšovat na 40 hodin v polovině srpna, kdy bude sonda absolvovat již 321. oběh kolem Země.Sonda SMART-1 byla vypuštěna 27. 9. 2003 na eliptickou dráhu kolem Země. Pomocí iontového motoru se sonda postupně od Země vzdaluje. Tah iontového motoru v současné době klesá, neboť klesá také elektrický příkon, dodávaný panely slunečních baterií. Důvodem je fakt, že počátkem července bude Země nejdále od Slunce a výkon slunečních baterií klesne z 1338 W na 1311 W. K 6. 6. 2004 měl iontový motor "odpracováno" již 2414 hodin. Přitom spotřeboval 38 kg xenonu, který slouží jako pracovní látka (což je 46 % paliva na palubě sondy).
Základní parametry dráhy sondy k 6. 6. 2004:
| Vzdálenost od Země v perigeu: | 25 712 km | Vzdálenost od Země v apogeu: | 121 731 km | Oběžná doba: | 55,3 hodiny | |
Dne 17. 6. 2004 byl publikován snímek Země, respektive části Evropy, který sonda SMART-1 pořídila 21. května ze vzdálenosti 70 000 km. Na snímku lze rozlišit část Skandinávie, Velká Británie a severozápad Francie. Snímek byl pořízen kamerou AMIE (Advanced Moon Micro-Imager Experiment). Kamera je pozoruhodně kompaktní. Její hmotnost činí pouhých 450 gramů.
Hlavním úkolem sondy je prověrka celé řady nových technologií a nových přístrojů, které budou v budoucnu využívány při výzkumu vesmíru. Napovídá to již název sondy SMART-1 (Small Mission for Advanced Research and Technology). Některé přístroje budou využity k výzkumu Měsíce. Na oběžnou dráhu kolem přirozené družice Země se sonda dostane v březnu 2005.
Související články:
Nové kosmické sondy k Měsíci
Indická kosmická sonda k Měsíci
Iontové motory a kosmonautika
SMART-1: mise k Měsíc
Hvězdná navigace
Zdroj: ESA
O autorovi
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.