Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 uskutečnila již 302 oběhy kolem Země a všechny její systémy fungují bez větších problémů. Její vzdálenost od Země již překročila hodnotu 100 000 km. Pohon sondy obstarává iontový motor, který se zapíná vždy na jednu třetinu oběhu v okolí průletu perigeem (perigeum je místo na dráze, kde se sonda nachází nejblíže k Zemi). V současné době trvá sondě jeden oběh kolem Země přibližně 55 hodin, z toho po dobu 18 hodin je v činnosti iontový motor. Tato doba se bude postupně zvyšovat na 40 hodin v polovině srpna, kdy bude sonda absolvovat již 321. oběh kolem Země.

Sonda SMART-1 byla vypuštěna 27. 9. 2003 na eliptickou dráhu kolem Země. Pomocí iontového motoru se sonda postupně od Země vzdaluje. Tah iontového motoru v současné době klesá, neboť klesá také elektrický příkon, dodávaný panely slunečních baterií. Důvodem je fakt, že počátkem července bude Země nejdále od Slunce a výkon slunečních baterií klesne z 1338 W na 1311 W. K 6. 6. 2004 měl iontový motor "odpracováno" již 2414 hodin. Přitom spotřeboval 38 kg xenonu, který slouží jako pracovní látka (což je 46 % paliva na palubě sondy).

Základní parametry dráhy sondy k 6. 6. 2004:

SMART-1.jpg
Vzdálenost od Země v perigeu:25 712 km
Vzdálenost od Země v apogeu: 121 731 km
Oběžná doba: 55,3 hodiny

smart1_Europe-1.jpg
Dne 17. 6. 2004 byl publikován snímek Země, respektive části Evropy, který sonda SMART-1 pořídila 21. května ze vzdálenosti 70 000 km. Na snímku lze rozlišit část Skandinávie, Velká Británie a severozápad Francie. Snímek byl pořízen kamerou AMIE (Advanced Moon Micro-Imager Experiment). Kamera je pozoruhodně kompaktní. Její hmotnost činí pouhých 450 gramů.

Hlavním úkolem sondy je prověrka celé řady nových technologií a nových přístrojů, které budou v budoucnu využívány při výzkumu vesmíru. Napovídá to již název sondy SMART-1 (Small Mission for Advanced Research and Technology). Některé přístroje budou využity k výzkumu Měsíce. Na oběžnou dráhu kolem přirozené družice Země se sonda dostane v březnu 2005.

Související články:
Nové kosmické sondy k Měsíci
Indická kosmická sonda k Měsíci
Iontové motory a kosmonautika
SMART-1: mise k Měsíc
Hvězdná navigace

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



46. vesmírný týden 2024

46. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 11. do 17. 11. 2024. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět nízko nad jihozápadem výrazná Venuše, Saturn vrcholí nad jihem brzy po setmění a také Jupiter je už docela dobře viditelný později v noci. Pouze Mars má ideální podmínky viditelnosti ráno. Czech Space Week přinesl mimo jiné zajímavé novinky kolem možností letu Aleše Svobody, který aktuálně začal svůj výcvik. K ISS dorazila nákladní loď Dragon v rámci zásobovací mise SpX-31. Před deseti roky přistál Philae na kometě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše nad jihozápadním obzorem

Další informace »