Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 uskutečnila již 302 oběhy kolem Země a všechny její systémy fungují bez větších problémů. Její vzdálenost od Země již překročila hodnotu 100 000 km. Pohon sondy obstarává iontový motor, který se zapíná vždy na jednu třetinu oběhu v okolí průletu perigeem (perigeum je místo na dráze, kde se sonda nachází nejblíže k Zemi). V současné době trvá sondě jeden oběh kolem Země přibližně 55 hodin, z toho po dobu 18 hodin je v činnosti iontový motor. Tato doba se bude postupně zvyšovat na 40 hodin v polovině srpna, kdy bude sonda absolvovat již 321. oběh kolem Země.

Sonda SMART-1 byla vypuštěna 27. 9. 2003 na eliptickou dráhu kolem Země. Pomocí iontového motoru se sonda postupně od Země vzdaluje. Tah iontového motoru v současné době klesá, neboť klesá také elektrický příkon, dodávaný panely slunečních baterií. Důvodem je fakt, že počátkem července bude Země nejdále od Slunce a výkon slunečních baterií klesne z 1338 W na 1311 W. K 6. 6. 2004 měl iontový motor "odpracováno" již 2414 hodin. Přitom spotřeboval 38 kg xenonu, který slouží jako pracovní látka (což je 46 % paliva na palubě sondy).

Základní parametry dráhy sondy k 6. 6. 2004:

SMART-1.jpg
Vzdálenost od Země v perigeu:25 712 km
Vzdálenost od Země v apogeu: 121 731 km
Oběžná doba: 55,3 hodiny

smart1_Europe-1.jpg
Dne 17. 6. 2004 byl publikován snímek Země, respektive části Evropy, který sonda SMART-1 pořídila 21. května ze vzdálenosti 70 000 km. Na snímku lze rozlišit část Skandinávie, Velká Británie a severozápad Francie. Snímek byl pořízen kamerou AMIE (Advanced Moon Micro-Imager Experiment). Kamera je pozoruhodně kompaktní. Její hmotnost činí pouhých 450 gramů.

Hlavním úkolem sondy je prověrka celé řady nových technologií a nových přístrojů, které budou v budoucnu využívány při výzkumu vesmíru. Napovídá to již název sondy SMART-1 (Small Mission for Advanced Research and Technology). Některé přístroje budou využity k výzkumu Měsíce. Na oběžnou dráhu kolem přirozené družice Země se sonda dostane v březnu 2005.

Související články:
Nové kosmické sondy k Měsíci
Indická kosmická sonda k Měsíci
Iontové motory a kosmonautika
SMART-1: mise k Měsíc
Hvězdná navigace

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »