Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1 úspěšně pokračuje v letu

SMART-1_4.jpg
Evropská kosmická sonda SMART-1 uskutečnila již 302 oběhy kolem Země a všechny její systémy fungují bez větších problémů. Její vzdálenost od Země již překročila hodnotu 100 000 km. Pohon sondy obstarává iontový motor, který se zapíná vždy na jednu třetinu oběhu v okolí průletu perigeem (perigeum je místo na dráze, kde se sonda nachází nejblíže k Zemi). V současné době trvá sondě jeden oběh kolem Země přibližně 55 hodin, z toho po dobu 18 hodin je v činnosti iontový motor. Tato doba se bude postupně zvyšovat na 40 hodin v polovině srpna, kdy bude sonda absolvovat již 321. oběh kolem Země.

Sonda SMART-1 byla vypuštěna 27. 9. 2003 na eliptickou dráhu kolem Země. Pomocí iontového motoru se sonda postupně od Země vzdaluje. Tah iontového motoru v současné době klesá, neboť klesá také elektrický příkon, dodávaný panely slunečních baterií. Důvodem je fakt, že počátkem července bude Země nejdále od Slunce a výkon slunečních baterií klesne z 1338 W na 1311 W. K 6. 6. 2004 měl iontový motor "odpracováno" již 2414 hodin. Přitom spotřeboval 38 kg xenonu, který slouží jako pracovní látka (což je 46 % paliva na palubě sondy).

Základní parametry dráhy sondy k 6. 6. 2004:

SMART-1.jpg
Vzdálenost od Země v perigeu:25 712 km
Vzdálenost od Země v apogeu: 121 731 km
Oběžná doba: 55,3 hodiny

smart1_Europe-1.jpg
Dne 17. 6. 2004 byl publikován snímek Země, respektive části Evropy, který sonda SMART-1 pořídila 21. května ze vzdálenosti 70 000 km. Na snímku lze rozlišit část Skandinávie, Velká Británie a severozápad Francie. Snímek byl pořízen kamerou AMIE (Advanced Moon Micro-Imager Experiment). Kamera je pozoruhodně kompaktní. Její hmotnost činí pouhých 450 gramů.

Hlavním úkolem sondy je prověrka celé řady nových technologií a nových přístrojů, které budou v budoucnu využívány při výzkumu vesmíru. Napovídá to již název sondy SMART-1 (Small Mission for Advanced Research and Technology). Některé přístroje budou využity k výzkumu Měsíce. Na oběžnou dráhu kolem přirozené družice Země se sonda dostane v březnu 2005.

Související články:
Nové kosmické sondy k Měsíci
Indická kosmická sonda k Měsíci
Iontové motory a kosmonautika
SMART-1: mise k Měsíc
Hvězdná navigace

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2025

50. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 12. do 14. 12. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve středu po ránu projde přes hvězdu Regulus. Večer je nad jihem Saturn a přejde přes něj Titan. Jupiter je vidět téměř celou noc, podobně jako Uran. Poblíž Saturnu je slabý Neptun. Ráno je velmi nízko na jihovýchodě Merkur. Přes velké skvrny je aktivita Slunce nízká, přesto může nastat polární záře. Ranní komety trochu ruší svit Měsíce, večerní tmavá obloha jich ale také několik nabídne. Před 100 lety se narodil český astronom a meteorolog Ladislav Křivský.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Skvrny na Slunci

Aktuální rozložení skvrn na Slunci.

Další informace »