Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Cassini-prist.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI byla vypuštěna přibližně před 7 roky (15. 10. 1997). K planetě Saturn, která bude cílem jejího výzkumu, jí zbývá už jen malý kousek: na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety sluneční soustavy bude navedena 1. 7. 2004.

V současné době provádí každý den fotografování planety, jejího prstence a soustavy měsíců, kterých je nyní známo 31. Předpokládá se, že díky sondě CASSINI počet známých měsíců Saturna ještě podstatně vzroste. Bez šancí na objev nejsou ani klasické dalekohledy. Vždyť od startu sondy CASSINI se astronomům podařilo objevit 13 nových měsíců u planety Saturn.

Dne 18. 5. 2004 se sonda CASSINI přiblížila k Saturnu na vzdálenost, kde gravitační pole planety již převažuje nad gravitačním vlivem Slunce. Sonda se k Saturnu přiblížila na menší vzdálenost, než v jaké obíhají některé jeho nejvzdálenější měsíce.

Cassini-PIA05393-1.5.2004.jpg
Fotografie, pořízené sondou CASSINI během přibližování k Saturnu, jsou průběžně publikovány. Uvedený snímek byl pořízen 1. 5. 2004 ze vzdálenosti 31,4 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 187 km/pixel. Kromě prstence jsou na fotografii zachyceny 3 měsíce planety. Dva z nich (Prometheus, průměr 102 km a Pandora, průměr 84 km) jsou označovány jako tzv. "pastýřští psi". Nacházejí se na obou stranách tenkého prstence F. Jejich "úkolem" je svojí gravitací udržovat drobounké částice prstence takříkajíc na místě. Díky tomu je prstenec stabilní, nerozšiřuje se a částice, které jej vytvářejí, nemohou svoji dráhu opustit (podobně jako ovce své stádo). Prometheus na nižší dráze obíhá rychleji a každých 25 dnů předhoní Pandoru.

Ve větší vzdálenosti od prstence (vpravo nahoře) lze spatřit ještě třetí měsíc Epimetheus s průměrem 116 km.

Související články:
Cassini-Huygens - stav mise
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
ČRo: Astronom i matematik Cassini
Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku
CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu
Saturn známý i neznámý

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »