Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Cassini-prist.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI byla vypuštěna přibližně před 7 roky (15. 10. 1997). K planetě Saturn, která bude cílem jejího výzkumu, jí zbývá už jen malý kousek: na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety sluneční soustavy bude navedena 1. 7. 2004.

V současné době provádí každý den fotografování planety, jejího prstence a soustavy měsíců, kterých je nyní známo 31. Předpokládá se, že díky sondě CASSINI počet známých měsíců Saturna ještě podstatně vzroste. Bez šancí na objev nejsou ani klasické dalekohledy. Vždyť od startu sondy CASSINI se astronomům podařilo objevit 13 nových měsíců u planety Saturn.

Dne 18. 5. 2004 se sonda CASSINI přiblížila k Saturnu na vzdálenost, kde gravitační pole planety již převažuje nad gravitačním vlivem Slunce. Sonda se k Saturnu přiblížila na menší vzdálenost, než v jaké obíhají některé jeho nejvzdálenější měsíce.

Cassini-PIA05393-1.5.2004.jpg
Fotografie, pořízené sondou CASSINI během přibližování k Saturnu, jsou průběžně publikovány. Uvedený snímek byl pořízen 1. 5. 2004 ze vzdálenosti 31,4 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 187 km/pixel. Kromě prstence jsou na fotografii zachyceny 3 měsíce planety. Dva z nich (Prometheus, průměr 102 km a Pandora, průměr 84 km) jsou označovány jako tzv. "pastýřští psi". Nacházejí se na obou stranách tenkého prstence F. Jejich "úkolem" je svojí gravitací udržovat drobounké částice prstence takříkajíc na místě. Díky tomu je prstenec stabilní, nerozšiřuje se a částice, které jej vytvářejí, nemohou svoji dráhu opustit (podobně jako ovce své stádo). Prometheus na nižší dráze obíhá rychleji a každých 25 dnů předhoní Pandoru.

Ve větší vzdálenosti od prstence (vpravo nahoře) lze spatřit ještě třetí měsíc Epimetheus s průměrem 116 km.

Související články:
Cassini-Huygens - stav mise
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
ČRo: Astronom i matematik Cassini
Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku
CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu
Saturn známý i neznámý

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



1. vesmírný týden 2026

1. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 12. 2025 do 4. 1. 2026. Ještě se loučíme se starým rokem a už nám začíná první týden toho nového. Zakončíme ho úplňkem Měsíce, což znamená, že letos meteory roje Kvadrantidy asi neuvidíme. Večer je nad jihem Saturn. Jupiter je vidět celou noc. Další planety jsou slabé a přezařuje je Měsíc nebo jsou úhlově blízko Slunci. Aktivita Slunce se podle očekávání zvýšila. V kosmonautice jsme mohli zaznamenat po delší době i dva neúspěšné starty, ale i závěr roku ještě přináší další starty. Před 225 lety se podařilo nalézt první těleso v oblasti mezi Marsem a Jupiterem, trpasličí planetu Ceres.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tulip Nebula

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2025 obdržel snímek „Tulip Nebula“, jehož autorem je astrofotograf Peter Jurista Víte, že nejkrásnější tulipán nekoupíte v Holandsku, ale objevíte jej na noční obloze? Zejména v létě vysoko nad našimi hlavami brázdí bůh Zeus, proměněný v Labuť, když

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 29P/Schwassmann-Wachmann.

Kometa 29P/Schwassmann-Wachmann. Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Jasná hvězda při pravém okraji nese katalogové označení 67 Leonis (4.77 Vmag).

Další informace »