Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Cassini-prist.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI byla vypuštěna přibližně před 7 roky (15. 10. 1997). K planetě Saturn, která bude cílem jejího výzkumu, jí zbývá už jen malý kousek: na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety sluneční soustavy bude navedena 1. 7. 2004.

V současné době provádí každý den fotografování planety, jejího prstence a soustavy měsíců, kterých je nyní známo 31. Předpokládá se, že díky sondě CASSINI počet známých měsíců Saturna ještě podstatně vzroste. Bez šancí na objev nejsou ani klasické dalekohledy. Vždyť od startu sondy CASSINI se astronomům podařilo objevit 13 nových měsíců u planety Saturn.

Dne 18. 5. 2004 se sonda CASSINI přiblížila k Saturnu na vzdálenost, kde gravitační pole planety již převažuje nad gravitačním vlivem Slunce. Sonda se k Saturnu přiblížila na menší vzdálenost, než v jaké obíhají některé jeho nejvzdálenější měsíce.

Cassini-PIA05393-1.5.2004.jpg
Fotografie, pořízené sondou CASSINI během přibližování k Saturnu, jsou průběžně publikovány. Uvedený snímek byl pořízen 1. 5. 2004 ze vzdálenosti 31,4 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 187 km/pixel. Kromě prstence jsou na fotografii zachyceny 3 měsíce planety. Dva z nich (Prometheus, průměr 102 km a Pandora, průměr 84 km) jsou označovány jako tzv. "pastýřští psi". Nacházejí se na obou stranách tenkého prstence F. Jejich "úkolem" je svojí gravitací udržovat drobounké částice prstence takříkajíc na místě. Díky tomu je prstenec stabilní, nerozšiřuje se a částice, které jej vytvářejí, nemohou svoji dráhu opustit (podobně jako ovce své stádo). Prometheus na nižší dráze obíhá rychleji a každých 25 dnů předhoní Pandoru.

Ve větší vzdálenosti od prstence (vpravo nahoře) lze spatřit ještě třetí měsíc Epimetheus s průměrem 116 km.

Související články:
Cassini-Huygens - stav mise
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
ČRo: Astronom i matematik Cassini
Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku
CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu
Saturn známý i neznámý

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní král

S ohledem na počasí a do údolí se valící vlny mlhy mě velmi mile překvapil velmi pěkný seeing s klidným obrazem jak vizuálně přes okulár, tak na displeji notebooku přes planetární kameru.

Další informace »