Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Cassini-prist.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI byla vypuštěna přibližně před 7 roky (15. 10. 1997). K planetě Saturn, která bude cílem jejího výzkumu, jí zbývá už jen malý kousek: na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety sluneční soustavy bude navedena 1. 7. 2004.

V současné době provádí každý den fotografování planety, jejího prstence a soustavy měsíců, kterých je nyní známo 31. Předpokládá se, že díky sondě CASSINI počet známých měsíců Saturna ještě podstatně vzroste. Bez šancí na objev nejsou ani klasické dalekohledy. Vždyť od startu sondy CASSINI se astronomům podařilo objevit 13 nových měsíců u planety Saturn.

Dne 18. 5. 2004 se sonda CASSINI přiblížila k Saturnu na vzdálenost, kde gravitační pole planety již převažuje nad gravitačním vlivem Slunce. Sonda se k Saturnu přiblížila na menší vzdálenost, než v jaké obíhají některé jeho nejvzdálenější měsíce.

Cassini-PIA05393-1.5.2004.jpg
Fotografie, pořízené sondou CASSINI během přibližování k Saturnu, jsou průběžně publikovány. Uvedený snímek byl pořízen 1. 5. 2004 ze vzdálenosti 31,4 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 187 km/pixel. Kromě prstence jsou na fotografii zachyceny 3 měsíce planety. Dva z nich (Prometheus, průměr 102 km a Pandora, průměr 84 km) jsou označovány jako tzv. "pastýřští psi". Nacházejí se na obou stranách tenkého prstence F. Jejich "úkolem" je svojí gravitací udržovat drobounké částice prstence takříkajíc na místě. Díky tomu je prstenec stabilní, nerozšiřuje se a částice, které jej vytvářejí, nemohou svoji dráhu opustit (podobně jako ovce své stádo). Prometheus na nižší dráze obíhá rychleji a každých 25 dnů předhoní Pandoru.

Ve větší vzdálenosti od prstence (vpravo nahoře) lze spatřit ještě třetí měsíc Epimetheus s průměrem 116 km.

Související články:
Cassini-Huygens - stav mise
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
ČRo: Astronom i matematik Cassini
Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku
CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu
Saturn známý i neznámý

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »