Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Kosmická sonda CASSINI se blíží k Saturnu

Cassini-prist.jpg
Americká kosmická sonda CASSINI byla vypuštěna přibližně před 7 roky (15. 10. 1997). K planetě Saturn, která bude cílem jejího výzkumu, jí zbývá už jen malý kousek: na oběžnou dráhu kolem druhé největší planety sluneční soustavy bude navedena 1. 7. 2004.

V současné době provádí každý den fotografování planety, jejího prstence a soustavy měsíců, kterých je nyní známo 31. Předpokládá se, že díky sondě CASSINI počet známých měsíců Saturna ještě podstatně vzroste. Bez šancí na objev nejsou ani klasické dalekohledy. Vždyť od startu sondy CASSINI se astronomům podařilo objevit 13 nových měsíců u planety Saturn.

Dne 18. 5. 2004 se sonda CASSINI přiblížila k Saturnu na vzdálenost, kde gravitační pole planety již převažuje nad gravitačním vlivem Slunce. Sonda se k Saturnu přiblížila na menší vzdálenost, než v jaké obíhají některé jeho nejvzdálenější měsíce.

Cassini-PIA05393-1.5.2004.jpg
Fotografie, pořízené sondou CASSINI během přibližování k Saturnu, jsou průběžně publikovány. Uvedený snímek byl pořízen 1. 5. 2004 ze vzdálenosti 31,4 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 187 km/pixel. Kromě prstence jsou na fotografii zachyceny 3 měsíce planety. Dva z nich (Prometheus, průměr 102 km a Pandora, průměr 84 km) jsou označovány jako tzv. "pastýřští psi". Nacházejí se na obou stranách tenkého prstence F. Jejich "úkolem" je svojí gravitací udržovat drobounké částice prstence takříkajíc na místě. Díky tomu je prstenec stabilní, nerozšiřuje se a částice, které jej vytvářejí, nemohou svoji dráhu opustit (podobně jako ovce své stádo). Prometheus na nižší dráze obíhá rychleji a každých 25 dnů předhoní Pandoru.

Ve větší vzdálenosti od prstence (vpravo nahoře) lze spatřit ještě třetí měsíc Epimetheus s průměrem 116 km.

Související články:
Cassini-Huygens - stav mise
Masivní prstenec plynu kolem Jupiteru
ČRo: Astronom i matematik Cassini
Cassini zkoumal oblak mezihvězdného vodíku
CASSINI a HUYGENS se blíží k Saturnu
Saturn známý i neznámý

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



35. vesmírný týden 2026

35. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání. Před dvaceti roky byla změněna definice planety a Pluto už není právoplatnou planetou Sluneční soustavy, nýbrž jen trpasličí planetou.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Čiastočné zatmenie Mesiaca

Nikon D40, Nikon 55-200 mm VR@200mm, statív

Další informace »