Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA a návrat na Měsíc

NASA a návrat na Měsíc

A16_LMfull.jpg
Představitelé NASA se jen usmívají nad pokusy milovníků senzací dokázat, že Američané nikdy na Měsíci nepřistáli. Seriózní vědci se ale zabývají jiným zajímavým problémem: jestli je možné, čistě teoreticky, při návratu astronautů na Měsíc do některého z míst dřívějších přistání využít zařízení, které bylo na Měsíci zanecháno v rámci programu Apollo.

Americký měsíční program pilotovaných letů byl ukončen v prosinci 1972. Celkem přistálo na Měsíci 6 expedic (Apollo 11, 12, 14, 15, 16 a 17). To znamená, že se po povrchu Měsíce procházelo 12 pozemšťanů (amerických astronautů). Na Zemi bylo dopraveno téměř 400 kg měsíčních kamenů a horniny. Zároveň zůstalo na Měsíci velké množství "železného šrotu".

rover-Apollo15.jpg
Kromě státních vlajek, vztyčovaných v místě přistání, zůstaly na Měsíci také spodní části přistávacích lunárních modulů, které při startu posádky zpět k Zemi posloužily jako startovací rampy. V jejich blízkosti zůstala zaparkována 3 měsíční vozítka, zprostředkující pomocí televizní kamery start kosmonautů z Měsíce. Na Měsíci zůstalo rovněž velké množství přístrojů, které dlouhodobě monitorovaly podmínky na povrchu nejbližšího kosmického "souseda" naší Země. Posádky Apolla 11, 14 a 15 zde dopravily laserové odrážeče, které stále fungují i po více než 30 letech. Pomocí nich lze s mimořádnou přesností několika centimetrů monitorovat změny vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Seismometry zase registrovaly otřesy Měsíce při dopadech meteoritů - podaly tak informace o četnosti jejich dopadů a o stavbě měsíčního tělesa. Posádkou Apolla 16 byl na povrch Měsíce dopraven první dalekohled, který z povrchu jiného tělesa než Země studoval vesmír v oboru ultrafialového záření. Na měsíčním povrchu zůstaly také kamery, na Zemi byly dopraveny pouze exponované filmy.

A ještě jedna zajímavost: na povrchu Měsíce zůstaly i tři golfové míčky. Tuto hru v prostředí nízké gravitace a ve vakuu hrál Alan Shepard, velitel Apolla 14. Dva míčky zasáhl ne zrovna úspěšně, avšak třetí odpálil velice přesně a silně, a ten odlétl na "míle, míle a míle" daleko, jak to komentoval sám Shepard. Tento míček čeká na další úder někde v oblasti kráteru Fra Mauro. Druhý člen posádky - Edgar Mitchell - využil tyče po experimentu se slunečním větrem k prvnímu hodu oštěpem na povrchu Měsíce.

Inženýr NASA Stan Starr je přesvědčen, že část zařízení, zanechaného na Měsíci, by mohla být ještě v provozuschopném stavu. Zejména pokud měsíční prach nepoškodil všechny pohyblivé části například měsíčních elektromobilů. Po výměně baterií by snad ještě mohly sloužit k přepravě kosmonautů po povrchu Měsíce. Lunární automobily na elektrický pohon (tzv. rovery) byly součástí vybavení tří posledních výprav amerických astronautů na Měsíc. Funkční by mohly být po obnovení zdrojů elektrické energie i některá další zařízení. Avšak s jejich využitím se nepočítá.

V souladu s plánem rozvoje americké kosmonautiky, který vyhlásil v lednu 2004 americký prezident George Bush, se USA připravují k návratu na Měsíc. V NASA probíhají přípravné práce na formulování nového lunárního programu. Zejména probíhají práce na projektování budoucích lunárních základen, a to nejen stacionárních, ale také mobilních, pohybujících se na kolech či kráčejících nohách.

mobitat01e-platform.jpg
Jeden z návrhů představilo středisko Ames Research Center v Kalifornii. Koncem června letošního roku zveřejnili na konferenci Amerického institutu pro fyziku v Albuquerque (stát Nové Mexiko) svoji koncepci budoucí mobilní měsíční základny. Jak prohlásil Marc Cohen, projekt mobilní obydlené základny má mnoho výhod. Za hlavní výhodu považuje fakt, že mobilní základny nejsou trvale svázány s místem přistání, ale umožňují provádět výzkum mnohem větší oblasti. Dodatečné náklady na "mobilnost" základny nebudou příliš vysoké. Kromě toho pojízdné základny mohou pracovat společně, přičemž se mohou spojit ve speciální "vlak" nebo mohou provádět výzkum na různých místech povrchu Měsíce.

Cohen kritizoval tradiční návrhy základen, které umožňují průzkum nejbližšího okolí místa přistání pouze pomocí speciálních dopravních prostředků (obdoba roverů, používaných v programu Apollo). Dále Cohen prohlásil, že k zajištění bezpečnosti dlouhodobých expedic se ukazuje použití mobilní základny jako výhodnější. Použijeme-li průzkumný rover, který se vzdálí od místa přistání a vyskytne se na něm závada, musíme mu vyslat na pomoc druhý rover. A co když stejná závada postihne i záchranné vozidlo? Musíme mít v záloze ještě třetí pojízdné vozidlo. Pojízdné lunární základny vyřeší problém tak, že se mohou vzájemně vydat na pomoc. Jedinou podmínkou je, aby všechny přistály v takových vzdálenostech od sebe, umožňujících přispěchat si na pomoc.

Vše je zatím ve stadiu předběžných návrhů a žádný projekt či koncepce nebyl zatím ani schválen, ani vybrán k případné realizaci.

Zdroj: NASA a amesnews.arc.nasa.gov upravil F. Martinek)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »