Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

V současné době je věnována zvýšená pozornost dvěma americkým robotům Spirit a Opportunity, zkoumajícím od ledna letošního roku povrch planety Mars. Nesmíme však zapomenout ani na evropskou sondu Mars Express a především na dvě americké sondy, které studují povrch rudé planety z oběžné dráhy již několik let.

MGS.jpg
Téměř "starousedlíkem" se stala sonda Mars Global Surveyor (MGS), postavená firmou Lockheed Martin. Sonda nedávno absolvovala již 25 000 oběhů kolem Marsu a těší se i nadále dobrému "zdraví". Její start se uskutečnil 7. 11. 1996. Na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 12. 9. 1997, poté následovala úprava její dráhy a postupný přechod na dráhu operační. Dne 8. 3. 1999 byl zahájen výzkum planety. Sonda MGS vyslala na Zemi již více než 180 000 fotografií marťanského povrchu, poskytujících detailní informace. Více než 1000 z nich jsou cíleně zaměřené fotografie na vybranou zajímavou oblast. Na snímcích, pořízených kamerou MOC (Mars Orbiter Camera), jsou patrny detaily větší než 0,5 m.

1. 2. 2001 byla zahájena první prodloužená mise v trvání 14 měsíců. Nyní probíhá druhá prodloužená část mise. Protože všechny přístroje sondy jsou v naprostém pořádku, počítá se s dalším cyklem výzkumu (třetí prodloužená část mise bude zahájena v říjnu 2004). Kosmická sonda má ještě dostatečné zásoby pohonných látek pro potřebné korekce dráhy až do roku 2010.

Dalším "jubilantem" na oběžné dráze kolem Marsu je americká sonda Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 24. 10. 2001 a mapování povrchu planety bylo zahájeno 19. 2. 2002. Dne 22. 5. 2004 sonda absolvovala již 10 000 oběhů kolem planety. Obě americké sondy - Mars Global Surveyor i Mars Odyssey - složí také jako retranslátory pro přenos dat z pojízdných robotů Spirit a Opportunity na Zemi.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »