Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

V současné době je věnována zvýšená pozornost dvěma americkým robotům Spirit a Opportunity, zkoumajícím od ledna letošního roku povrch planety Mars. Nesmíme však zapomenout ani na evropskou sondu Mars Express a především na dvě americké sondy, které studují povrch rudé planety z oběžné dráhy již několik let.

MGS.jpg
Téměř "starousedlíkem" se stala sonda Mars Global Surveyor (MGS), postavená firmou Lockheed Martin. Sonda nedávno absolvovala již 25 000 oběhů kolem Marsu a těší se i nadále dobrému "zdraví". Její start se uskutečnil 7. 11. 1996. Na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 12. 9. 1997, poté následovala úprava její dráhy a postupný přechod na dráhu operační. Dne 8. 3. 1999 byl zahájen výzkum planety. Sonda MGS vyslala na Zemi již více než 180 000 fotografií marťanského povrchu, poskytujících detailní informace. Více než 1000 z nich jsou cíleně zaměřené fotografie na vybranou zajímavou oblast. Na snímcích, pořízených kamerou MOC (Mars Orbiter Camera), jsou patrny detaily větší než 0,5 m.

1. 2. 2001 byla zahájena první prodloužená mise v trvání 14 měsíců. Nyní probíhá druhá prodloužená část mise. Protože všechny přístroje sondy jsou v naprostém pořádku, počítá se s dalším cyklem výzkumu (třetí prodloužená část mise bude zahájena v říjnu 2004). Kosmická sonda má ještě dostatečné zásoby pohonných látek pro potřebné korekce dráhy až do roku 2010.

Dalším "jubilantem" na oběžné dráze kolem Marsu je americká sonda Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 24. 10. 2001 a mapování povrchu planety bylo zahájeno 19. 2. 2002. Dne 22. 5. 2004 sonda absolvovala již 10 000 oběhů kolem planety. Obě americké sondy - Mars Global Surveyor i Mars Odyssey - složí také jako retranslátory pro přenos dat z pojízdných robotů Spirit a Opportunity na Zemi.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »