Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

Mars Global Surveyor: 25 000 oběhů Marsu

V současné době je věnována zvýšená pozornost dvěma americkým robotům Spirit a Opportunity, zkoumajícím od ledna letošního roku povrch planety Mars. Nesmíme však zapomenout ani na evropskou sondu Mars Express a především na dvě americké sondy, které studují povrch rudé planety z oběžné dráhy již několik let.

MGS.jpg
Téměř "starousedlíkem" se stala sonda Mars Global Surveyor (MGS), postavená firmou Lockheed Martin. Sonda nedávno absolvovala již 25 000 oběhů kolem Marsu a těší se i nadále dobrému "zdraví". Její start se uskutečnil 7. 11. 1996. Na oběžnou dráhu kolem Marsu se dostala 12. 9. 1997, poté následovala úprava její dráhy a postupný přechod na dráhu operační. Dne 8. 3. 1999 byl zahájen výzkum planety. Sonda MGS vyslala na Zemi již více než 180 000 fotografií marťanského povrchu, poskytujících detailní informace. Více než 1000 z nich jsou cíleně zaměřené fotografie na vybranou zajímavou oblast. Na snímcích, pořízených kamerou MOC (Mars Orbiter Camera), jsou patrny detaily větší než 0,5 m.

1. 2. 2001 byla zahájena první prodloužená mise v trvání 14 měsíců. Nyní probíhá druhá prodloužená část mise. Protože všechny přístroje sondy jsou v naprostém pořádku, počítá se s dalším cyklem výzkumu (třetí prodloužená část mise bude zahájena v říjnu 2004). Kosmická sonda má ještě dostatečné zásoby pohonných látek pro potřebné korekce dráhy až do roku 2010.

Dalším "jubilantem" na oběžné dráze kolem Marsu je americká sonda Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Na oběžnou dráhu kolem Marsu byla navedena 24. 10. 2001 a mapování povrchu planety bylo zahájeno 19. 2. 2002. Dne 22. 5. 2004 sonda absolvovala již 10 000 oběhů kolem planety. Obě americké sondy - Mars Global Surveyor i Mars Odyssey - složí také jako retranslátory pro přenos dat z pojízdných robotů Spirit a Opportunity na Zemi.

Zdroj: spacedaily.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »