Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  CASSINI - finále se blíží

CASSINI - finále se blíží

Americká kosmická sonda CASSINI se po téměř sedmiletém "putování" sluneční soustavou blíží ke svému cíli - k planetě Saturn. Tento robot v ceně asi 3,3 miliardy dolarů již překonal vzdálenost více než 2 miliardy km. Vše podstatné a důležité pro další osud sondy se bude odehrávat v noci ze středy na čtvrtek, tj. z 30. 6. na 1. 7. 2004. Přestože výzkum planety a jejích měsíců provádí sonda již několik měsíců, ten hlavní výzkum bude zahájen až po absolvování kritického manévru - navedení na eliptickou oběžnou dráhu kolem planety.

Nejdůležitější okamžiky manévru jsou shrnuty v následujícím přehledu. Časové údaje jsou uvedeny ve středoevropském letním čase (SELČ).

První sloupec obsahuje čas, kdy k události reálně dojde, ve druhém sloupci pak naleznete čas, kdy bude úkaz "pozorovatelný" ze Země. Časové zpoždění je způsobeno velkou vzdáleností Staruna od Země.

1. července
01:4703:11ztráta signálu sondy v důsledku jejího natočení komunikační anténou mimo směr k Zemi (anténa bude použita jako ochranný štít při průletu rovinou prstenců)
02:4704:11průlet rovinou prstenců mezi prstenci F a G
03:1204:36začátek brzdícího manévru - hlavní raketový motor sondy bude v činnosti 96,4 minuty
04:3906:03největší přiblížení sondy k Saturnu během celé mise (19 980 km od oblačné pokrývky)
04:4806:12ukončení činnosti raketového motoru
 06:57průlet sondy "za Saturnem" - ztráta spojení
06:3407:58druhý průlet rovinou prstenců
07:3609:00obnovení spojení se sondou - předání dat ze záznamu do řídícího střediska
13:1514:39předání prvních obrázků Saturna do řídícího centra
2. července
11:3012:54první průlet sondy kolem měsíce Titan ve vzdálenosti 339 000 km.

Schéma celého manévru:

Zdroj: ESA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »