Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, přičemž jeden oběh vykoná za 548 dnů. Průměr měsíce je asi 230 km. O objev měsíce se v roce 1898 zasloužil William Pickering. Kolem Saturna obíhá retrográdně, tj. v opačném směru, než rotuje planeta. Předpokládá se, že tento malý měsíc byl dříve planetkou, která byla v minulosti zachycena gravitačním polem Saturna, kam se možná dostala z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Phoebe-Voyager2.jpg
První fotografie měsíce Phoebe pořídila v roce 1981 ze vzdálenosti 2,2 miliónu km americká sonda Voyager 2. Na pořízených snímcích lze rozlišit pouze světlé a tmavé skvrny. Na rozdíl od některých dalších měsíců Saturna je Phoebe velice tmavý, jeho povrch odráží pouze 6 % dopadajícího slunečního světla. Sonda CASSINI prolétne ve vzdálenosti pouhých 2 000 km od povrchu měsíce. Získané fotografie tak budou mnohem detailnější.

Naposled byl raketový motor sondy v činnosti v prosinci 1998. Tehdy "fungoval" 87 minut. Cílem korekce byla úprava letové dráhy před gravitačním manévrem při průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000. Sonda CASSINI byla vypuštěna 15. 10. 1997. Od startu překonala vzdálenost 3,4 miliardy km. V současné době putuje radiový signál ze Země na sondu 1 hodinu 20 minut. Proto zapnutí i vypnutí raketového motoru řídil palubní počítač sondy.

Uskutečnění korekce dráhy je jednou z etap přípravy k navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 30. 6. 2004 bude znovu nastartován hlavní raketový motor sondy, tentokrát na dobu 96 minut. Následujícího dne (1. 7. 2004) se sonda dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem planety, známé především díky přítomnosti výrazných prstenců. CASSINI se stane první umělou družicí Saturna. Dřívější sondy Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2 kolem planety pouze prolétly.

Sonda na prvním oběhu dvakrát prolétne rovinou prstenců v mezeře mezi prstenci F a G. Z bezpečnostních důvodů použije sonda anténu jako ochranný štít před možnými srážkami s nepatrnými prachovými zrníčky.

Jedním z úkolů mise bude detailní průzkum měsíce Titan pomocí evropského průzkumného modulu Huygens. Ten se od mateřské sondy oddělí 24. 12. 2004. Přistání na Titanu se uskuteční 15. 1. 2005.

Cassini-Saturn-storms.jpg
Dne 28. 5. 2004 byl publikován další snímek Saturna, pořízený sondou CASSINI dne 7. května ze vzdálenosti 28,2 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 168 km/pixel. Na jižní polokouli planety je patrno několik tmavých skvrn, seskupených ve středních šířkách. Největší skvrna má průměr 3 000 km. Dále jsou patrny četné turbulence v atmosféře planety. Snímek byl pořízen v oboru blízkého infračerveného záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »