Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, přičemž jeden oběh vykoná za 548 dnů. Průměr měsíce je asi 230 km. O objev měsíce se v roce 1898 zasloužil William Pickering. Kolem Saturna obíhá retrográdně, tj. v opačném směru, než rotuje planeta. Předpokládá se, že tento malý měsíc byl dříve planetkou, která byla v minulosti zachycena gravitačním polem Saturna, kam se možná dostala z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Phoebe-Voyager2.jpg
První fotografie měsíce Phoebe pořídila v roce 1981 ze vzdálenosti 2,2 miliónu km americká sonda Voyager 2. Na pořízených snímcích lze rozlišit pouze světlé a tmavé skvrny. Na rozdíl od některých dalších měsíců Saturna je Phoebe velice tmavý, jeho povrch odráží pouze 6 % dopadajícího slunečního světla. Sonda CASSINI prolétne ve vzdálenosti pouhých 2 000 km od povrchu měsíce. Získané fotografie tak budou mnohem detailnější.

Naposled byl raketový motor sondy v činnosti v prosinci 1998. Tehdy "fungoval" 87 minut. Cílem korekce byla úprava letové dráhy před gravitačním manévrem při průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000. Sonda CASSINI byla vypuštěna 15. 10. 1997. Od startu překonala vzdálenost 3,4 miliardy km. V současné době putuje radiový signál ze Země na sondu 1 hodinu 20 minut. Proto zapnutí i vypnutí raketového motoru řídil palubní počítač sondy.

Uskutečnění korekce dráhy je jednou z etap přípravy k navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 30. 6. 2004 bude znovu nastartován hlavní raketový motor sondy, tentokrát na dobu 96 minut. Následujícího dne (1. 7. 2004) se sonda dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem planety, známé především díky přítomnosti výrazných prstenců. CASSINI se stane první umělou družicí Saturna. Dřívější sondy Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2 kolem planety pouze prolétly.

Sonda na prvním oběhu dvakrát prolétne rovinou prstenců v mezeře mezi prstenci F a G. Z bezpečnostních důvodů použije sonda anténu jako ochranný štít před možnými srážkami s nepatrnými prachovými zrníčky.

Jedním z úkolů mise bude detailní průzkum měsíce Titan pomocí evropského průzkumného modulu Huygens. Ten se od mateřské sondy oddělí 24. 12. 2004. Přistání na Titanu se uskuteční 15. 1. 2005.

Cassini-Saturn-storms.jpg
Dne 28. 5. 2004 byl publikován další snímek Saturna, pořízený sondou CASSINI dne 7. května ze vzdálenosti 28,2 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 168 km/pixel. Na jižní polokouli planety je patrno několik tmavých skvrn, seskupených ve středních šířkách. Největší skvrna má průměr 3 000 km. Dále jsou patrny četné turbulence v atmosféře planety. Snímek byl pořízen v oboru blízkého infračerveného záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2023

50. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 12. do 17. 12. 2023. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze září jasný Jupiter na jihovýchodě a Saturn na jihozápadě. Ráno je vidět Venuše nad jihovýchodním obzorem. Slunce pokračuje ve zvýšené aktivitě. O pozornost se kromě periodické komety 12P hlásí i 62P a po čtyřech měsících zjasnila i 29P. Nastává maximum nejbohatšího meteorického roje roku, Geminid. Připravuje se start Falconu Heavy s americkým armádním miniraketoplánem X-37B. Před 160 lety se narodila Annie Jump Canon, která určila spektrální charakteristiky 350 000 hvězd a stála u zrodu Harvardského klasifikačního systému používaného dodnes.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »