Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, přičemž jeden oběh vykoná za 548 dnů. Průměr měsíce je asi 230 km. O objev měsíce se v roce 1898 zasloužil William Pickering. Kolem Saturna obíhá retrográdně, tj. v opačném směru, než rotuje planeta. Předpokládá se, že tento malý měsíc byl dříve planetkou, která byla v minulosti zachycena gravitačním polem Saturna, kam se možná dostala z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Phoebe-Voyager2.jpg
První fotografie měsíce Phoebe pořídila v roce 1981 ze vzdálenosti 2,2 miliónu km americká sonda Voyager 2. Na pořízených snímcích lze rozlišit pouze světlé a tmavé skvrny. Na rozdíl od některých dalších měsíců Saturna je Phoebe velice tmavý, jeho povrch odráží pouze 6 % dopadajícího slunečního světla. Sonda CASSINI prolétne ve vzdálenosti pouhých 2 000 km od povrchu měsíce. Získané fotografie tak budou mnohem detailnější.

Naposled byl raketový motor sondy v činnosti v prosinci 1998. Tehdy "fungoval" 87 minut. Cílem korekce byla úprava letové dráhy před gravitačním manévrem při průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000. Sonda CASSINI byla vypuštěna 15. 10. 1997. Od startu překonala vzdálenost 3,4 miliardy km. V současné době putuje radiový signál ze Země na sondu 1 hodinu 20 minut. Proto zapnutí i vypnutí raketového motoru řídil palubní počítač sondy.

Uskutečnění korekce dráhy je jednou z etap přípravy k navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 30. 6. 2004 bude znovu nastartován hlavní raketový motor sondy, tentokrát na dobu 96 minut. Následujícího dne (1. 7. 2004) se sonda dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem planety, známé především díky přítomnosti výrazných prstenců. CASSINI se stane první umělou družicí Saturna. Dřívější sondy Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2 kolem planety pouze prolétly.

Sonda na prvním oběhu dvakrát prolétne rovinou prstenců v mezeře mezi prstenci F a G. Z bezpečnostních důvodů použije sonda anténu jako ochranný štít před možnými srážkami s nepatrnými prachovými zrníčky.

Jedním z úkolů mise bude detailní průzkum měsíce Titan pomocí evropského průzkumného modulu Huygens. Ten se od mateřské sondy oddělí 24. 12. 2004. Přistání na Titanu se uskuteční 15. 1. 2005.

Cassini-Saturn-storms.jpg
Dne 28. 5. 2004 byl publikován další snímek Saturna, pořízený sondou CASSINI dne 7. května ze vzdálenosti 28,2 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 168 km/pixel. Na jižní polokouli planety je patrno několik tmavých skvrn, seskupených ve středních šířkách. Největší skvrna má průměr 3 000 km. Dále jsou patrny četné turbulence v atmosféře planety. Snímek byl pořízen v oboru blízkého infračerveného záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »