Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Sonda CASSINI uskutečnila korekci dráhy

Cassini_5.jpg
Dne 27. 5. 2004 - po pětiletém období nečinnosti - byl znovu uveden do chodu hlavní raketový motor kosmické sondy CASSINI, která se čím dál tím více blíží k Saturnu. Při tomto posledním manévru motor pracoval 5 minut a 56 sekund. Po uskutečnění korekce se sonda dostala na dráhu, zajišťující průlet kolem měsíce Phoebe 11. 6. 2004.

Phoebe obíhá kolem Saturna ve vzdálenosti přibližně 13 miliónů km, přičemž jeden oběh vykoná za 548 dnů. Průměr měsíce je asi 230 km. O objev měsíce se v roce 1898 zasloužil William Pickering. Kolem Saturna obíhá retrográdně, tj. v opačném směru, než rotuje planeta. Předpokládá se, že tento malý měsíc byl dříve planetkou, která byla v minulosti zachycena gravitačním polem Saturna, kam se možná dostala z tzv. Kuiperova pásu za drahou planety Neptun.

Phoebe-Voyager2.jpg
První fotografie měsíce Phoebe pořídila v roce 1981 ze vzdálenosti 2,2 miliónu km americká sonda Voyager 2. Na pořízených snímcích lze rozlišit pouze světlé a tmavé skvrny. Na rozdíl od některých dalších měsíců Saturna je Phoebe velice tmavý, jeho povrch odráží pouze 6 % dopadajícího slunečního světla. Sonda CASSINI prolétne ve vzdálenosti pouhých 2 000 km od povrchu měsíce. Získané fotografie tak budou mnohem detailnější.

Naposled byl raketový motor sondy v činnosti v prosinci 1998. Tehdy "fungoval" 87 minut. Cílem korekce byla úprava letové dráhy před gravitačním manévrem při průletu kolem Jupitera 30. 12. 2000. Sonda CASSINI byla vypuštěna 15. 10. 1997. Od startu překonala vzdálenost 3,4 miliardy km. V současné době putuje radiový signál ze Země na sondu 1 hodinu 20 minut. Proto zapnutí i vypnutí raketového motoru řídil palubní počítač sondy.

Uskutečnění korekce dráhy je jednou z etap přípravy k navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Saturna. Dne 30. 6. 2004 bude znovu nastartován hlavní raketový motor sondy, tentokrát na dobu 96 minut. Následujícího dne (1. 7. 2004) se sonda dostane na velmi protáhlou eliptickou oběžnou dráhu kolem planety, známé především díky přítomnosti výrazných prstenců. CASSINI se stane první umělou družicí Saturna. Dřívější sondy Pioneer 11, Voyager 1 a Voyager 2 kolem planety pouze prolétly.

Sonda na prvním oběhu dvakrát prolétne rovinou prstenců v mezeře mezi prstenci F a G. Z bezpečnostních důvodů použije sonda anténu jako ochranný štít před možnými srážkami s nepatrnými prachovými zrníčky.

Jedním z úkolů mise bude detailní průzkum měsíce Titan pomocí evropského průzkumného modulu Huygens. Ten se od mateřské sondy oddělí 24. 12. 2004. Přistání na Titanu se uskuteční 15. 1. 2005.

Cassini-Saturn-storms.jpg
Dne 28. 5. 2004 byl publikován další snímek Saturna, pořízený sondou CASSINI dne 7. května ze vzdálenosti 28,2 miliónu km. Rozlišení snímku dosahuje 168 km/pixel. Na jižní polokouli planety je patrno několik tmavých skvrn, seskupených ve středních šířkách. Největší skvrna má průměr 3 000 km. Dále jsou patrny četné turbulence v atmosféře planety. Snímek byl pořízen v oboru blízkého infračerveného záření.

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



39. vesmírný týden 2018

39. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 24. 9. do 30. 9. 2018. Měsíc bude v úplňku. Venuše je nejlépe viditelná ve dne, Jupiter jen večer velmi nízko na jihozápadě. Mars a Saturn jsou nízko v okolí jižního obzoru. Pohlédnout můžeme k dvojici hvězd v souhvězdí Kozoroha, které však nejsou fyzickou dvojhvězdou. Před 10 roky provedl první výstup do kosmu čínský kosmonaut z lodi Šen-čou 7 a SpaceX provedla první úspěšný start rakety Falcon 1. Před 70 lety se narodil československý kosmonaut Vladimír Remek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Radiant

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2018 obdržel snímek „Radiant“, jehož autorem je Lukáš Veselý   Kdo by je neznal … srpnové padající hvězdy jsou velmi populární i mezi neastronomy. Ostatně, s téměř železnou pravidelností se opakují rok co rok za příjemných prázdninových

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

krater Clavius

Další informace »