Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda CASSINI se blíží k Titanu

Sonda CASSINI se blíží k Titanu

Cassini-Titan-PIA06071.jpg
Nepravidelné světlé a tmavé oblasti zatím neznámého původu a složení jsou stále zřetelněji viditelné na povrchu měsíce Titan. Snímky pořizuje americká kosmická sonda CASSINI, která se blíží k Saturnu a která kolem měsíce Titan poprvé prolétne 2. 7. 2004. Na snímku, pořízeném úzkoúhlou kamerou 14. 6. 2004, jsou viditelné 3krát větší detaily než na předcházejících fotografiích.

Pozorovat povrch měsíce Titan je však velmi obtížné, neboť je zastřen hustou mlhou z uhlovodíků, vznikajících ve vysoké atmosféře měsíce působením slunečního záření. Publikovaný snímek byl pořízen přes polarizační filtr, který umožňuje „proniknout“ přes atmosféru až na povrch měsíce. Žlutá křivka na obrázku představuje hranici mezi denní a noční polokoulí. Na poslední fotografii je Titan zachycen přibližně ve fázi „první čtvrti“, tj. od 0° do 70° západní délky. Zobrazený povrch měsíce stěží překrývá alespoň malou část povrchu, zachyceného na dřívějších fotografiích. Velká část povrchu Titanu, zobrazená na tomto snímku, ještě nebyla zachycena na žádné fotografii ze sondy CASSINI.

Fotografie byla pořízena ze vzdálenosti 10,4 miliónu km. Rozlišení dosahuje 62 km na pixel. Pozorované světlé a tmavé skvrny jsou reálné útvary na povrchu Titanu. Snímek byl pořízen přes polarizační filtr v oboru infračerveného záření na vlnové délce 938 nanometrů. Toto poměrně krátkovlnné záření proniká atmosférou Titanu a umožňuje tak spatřit jeho povrch.

Kritická fáze letu sondy CASSINI nastane doslova za několik hodin – v noci z 30. června na 1. července 2004. Na dobu 96,4 minuty bude zažehnut hlavní raketový motor sondy, který ji navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Saturna. Sonda Byla vypuštěna 15. 10.1997.

Zdroj: spaceflightnow.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



43. vesmírný týden 2026

43. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN1251

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče „LDN 1251“ Hluboko v souhvězdí Cefea, v oblasti oblohy bohaté na mezihvězdný prach a plyn, se nachází objekt označený jako LDN 1251. Na první pohled připomíná prázdnou, téměř černou skvrnu na pozadí vzdálených hvězd. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars a hvězdokupa Jesličky

Mars poblíž otevřené hvězdokupy M44 Jesličky v souhvězdí Raka.

Další informace »