Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini/Huygens zachycen Saturnem

Cassini_5.jpg
Dnes ráno sonda Cassini úspěšně dorazila k Saturnu. Podle prvních zpráv se zdá, že úspěšně a bez poškození prolétla mezi prstenci a přiblížila se planetě na necelých 20.000 km. To je mnohem méně než se v minulosti přiblížily sondy Voyager a je to také 10x blíže k prstencům, než tomu bude v budoucnu při dalším pokračování mise.

rea.jpg
K navedení na oběžnou dráhu musela sonda podstatně zpomalit. K tomu sloužilo zažehnutí hlavního raketového motoru na 96 minut trvající manévr. Aby jej sonda za 3,3 miliardy dolarů skutečně a hlavně bezchybně vykonala byl tento klíčový prvek zdvojen. Z důvodu zvýšení bezpečnosti má sonda dva raketové motory, označované jako REA-A a REA-B (Rocket Engine Assembly A a B). Motor B nebyl nikdy v činnosti a sloužil pouze jako záloha při případném selhání motoru A. Ten naopak za celou dobu letu, od 15. října 1997, provedl 15 nebo 16 zážehů, kterými byla korigována dráha letu. Jeho poslední manévr musel být velmi přesný, protože sonda musela na konci své, téměř 1,5 miliardy kilometrů dlouhé cesty proletět úzkou štěrbinou mezi prsteny F a G.

Poslední hodinu a 23 minut, protože tak dlouho trvá radiovému signálu, než dorazil od Saturnu k Zemi, panovalo v řídícím centru napětí, které se uvolnilo až v okamžiku dokončení motorového manévru. Potlesk a oslavné výkřiky se v řídícím centru v JPL ozvaly v okamžiku, kdy přišlo potvrzení o navedení na správnou dráhu.

Sonda by teď měla být zachycena gravitačním polem Saturnu a mělo by být dokončeno navedení na oběžnou dráhu okolo planety. První snímky se očekávají okolo 14 hodiny našeho času. Mezi tím bude ověřeno, jak přesný byl poslední manévr a zda se misi podaří navést přesně na plánovanou orbitu.

Šest a tři čtvrti metru dlouhá, 4 metry široká a při startu téměř 6 tun těžká sonda, vybavená nukleárním zdrojem tepla, více než dvaceti různými izolačními vrstvami chránícími v jejím nitru citlivé vědecké přístroje proti kosmickému chladu i mikrometeoritům, nese na palubě kromě vědecké výbavy i DVD se zobrazením 616,400 rukou psaných podpisů lidí z 81 zemí celého světa, včetně dopisů jmenovců mise ze 17. století, Jeana Dominika Cassiniho a Christiana Huygense.

Během své nejméně čtyřleté mise udělá 52 blízkých setkání s rodinou 31 Saturnových měsíců. Pro dosažení maximální spolehlivosti návrháři odstranili většinu pohyblivých dílů, důležité systémy zdvojili až ztrojili, místo harddisků a magnetofonů pro záznam dat použili výhradně polovodiče, gyroskopy nemají rotující součásti. Elektronika sondy obsahuje vysoce sofistikovaný počítač řídící její pohyb, který užívá na dobu svého vzniku relativně novou rodinu integrovaných obvodů, tehdy první civilní aplikaci této technologie, 10 krát výkonnější, než na předchozích kosmických plavidlech a mnohonásobně menší.Zdroj: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »