Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika

Kosmonautika



František Martinek Kosmonautika

Robot opraví robota

Dextre.jpg
Když počátkem letošního roku informoval administrátor NASA Sean O´Keefe o zrušení další servisní mise raketoplánu k Hubblovu kosmickému teleskopu (HST), vyvolal tím mnoho rozhořčení nejen mezi astronomy, ale i mezi širokou veřejností. Jako reakce na nesouhlasné projevy byla ustanovena nezávislá komise, která měla navrhnout, co lze udělat pro prodloužení "života" HST a zjistit, zda je přitom nezbytná přítomnost kosmonautů. Komise měla 20 členů (vědci, bývalí astronauti, manažeři NASA, pracovníci letecko-kosmických společností, jeden člen vyšetřovací komise šetřící havárii raketoplánu Columbia a odborníci na automatické systémy). Předsedou komise byl jmenován Louis Lanzerotti, známý odborník na výzkum sluneční soustavy, konzultant společností Bell Laboratories a Lucent Technologies.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Nástupce Spiritu a Opportunity z Pittsburghu

Vědci z laboratoře robotiky na universitě Carnegie Mellon v Pittsburghu, představí 12.srpna svého robota pojmenovaného ZOE. Ten má hledat a identifikovat život v nepřátelském prostředí. Tým vědců nyní pracuje na druhé etapě tříletého programu, který má budoucím robotům na Marsu pomáhat hledat život. Projekt je součástí NASA astrobiologického a technologického programu pro zkoumání planet ASTEP.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Úspěšné přenosy dat z Marsu v mezinárodním provedení

MER-MEXfig1.jpg
Mars Express, sonda evropské vesmírné agentury, poprvé přenášela k Zemi obrazová data jednoho z marsovských roverů NASA. Jednalo se o součást souboru zkoušek a testů možností meziplanetárního síťového propojení. Tato zkouška připraví cestu budoucím misím u Marsu, jak využít vzájemného propojení meziplanetární přenosové schopnosti zařízení ESA a NASA. Obě agentury naplánovaly tyto ukázky jako demonstraci svého úsilí o spolupráci na vesmírném výzkumu.
František Martinek Kosmonautika

Sojuz poletí k Měsíci?

LunarExpress_Arch_Soyuz.jpg
V polovině července prezentovali Američané na vědecké konferenci v Las Vegas, která byla věnována návratu lidí na Měsíc, podle jejich názoru "velmi neobvyklý projekt". Pro lety k Měsíci hodlají využít ruskou kosmickou loď Sojuz, tj. stejnou loď, které v současné době zajišťují výměny posádek Mezinárodní kosmické stanice ISS a slouží jako "záchranný člun" pro případ nutné evakuace posádky při ohrožení jejich života.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Cena X zapsala další havárii rakety

rocket_rubicon1.jpg
O 10 milionů USD, Ansari ceny X, za soukromý, civilní let s lidskou posádkou na hranice kosmického prostoru, se nyní uchází asi dva tucty týmů. V neděli při zkušebním startu selhala jednomu z kanadských týmů raketa a explodovala brzy po startu, ve výšce méně než 300 metrů. Při nezdařeném pokusu, nebyl naštěstí nikdo zraněn a to ani na zemi, ani ve vzduchu. Raketa Rubicon 1, která je 7 m dlouhá a 1 m široká, měla na palubě jen tři figuríny simulující váhu astronautů.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Vysokorychlostní laserová telekomunikační linka k Marsu

laserlink.jpg
Tým Lincolnovy laboratoře (LL), při Massachusetts institute of technology (MIT), pracující pro NASA, připravuje první laserové spojení mezi Marsem a Zemí. Tento jedinečný experiment, část vize budoucnosti vesmírného výzkumu NASA, má být velkým přínosem pro přenos dat z automatických kosmických plavidel nebo od lidských posádek na Marsu.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Hubble Trouble

HST.jpg
Hubblův dalekohled, přesněji jeden z jeho čtyř astronomických přístrojů, přestal 3.srpna pracovat a inženýři mise se od té doby pokoušejí zjistit, kde je problém. Ostatní tři přístroje zatím stále pracují normálně. Přístrojem, který má problémy, je zobrazovací spektrograf STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph). Byl používán na vyhledávání slabých a vzdálených hvězd, vypovídajících o věku vesmíru, ke studiu prostředí ve kterém vznikají planety a planetární systémy, i pro sledování okolí černých děr.
František Martinek Kosmonautika

Kosmický nosič Proton

Jedním z vynikajících úspěchů ruského raketo-kosmického průmyslu je vývoj, výroba a uplatnění nosné rakety s názvem Proton. První úspěšný start se uskutečnil 16. 7. 1965. Tato raketa, která má za sebou již více než 300 startů, vynesla množství objektů na různé oběžné dráhy včetně meziplanetárních.

František Martinek Kosmonautika

ISS v ohrožení a ruská kosmonautika

ISS
ISS
Dvoučlenná posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS ve složení Gennadij Padalka a Michael Fincke absolvovala 3. 8. 2004 další výstup mimo palubu stanice, do volného kosmického prostoru. Výstup se uskutečnil v době, kdy v Rusku byl den. Všechny předcházející výstupy probíhaly v době, kdy v Rusku panovala noc. Kosmonauti opustili ISS oblečeni v ruských skafandrech Orlan-M přes ruský modul Pirs.
František Martinek Kosmonautika

MESSENGER: Vzhůru k Merkuru!

Messenger-1.jpg
Tak jsme se konečně dočkali. Po několika odkladech se 3. 8. 2004 vydala na téměř 7 roků trvající cestu k planetě Merkur americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space, ENvironment, GEochemistry, and Ranging). Jedná se teprve o druhou sondu k planetě, obíhající nejblíže Slunci. Tou první byla rovněž americká sonda MARINER 10, která uskutečnila 3 průlety kolem Merkura ve dnech 29. 3. 1974, 21. 9. 1974 a 16. 3. 1975. Vyfotografovala přitom necelou polovinu povrchu planety. Po 30 letech se tak k Merkuru vydala další sonda, tentokráte vybavená dokonalejšími přístroji a s cílem dlouhodobého průzkumu. Start se uskutečnil pomocí nosné rakety Delta II.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Třetí výstup do vesmíru

spacesuittest.jpg
Astronaut Mike Fincke a kosmonaut Genadij Padalka, současná posádka mezinárodní kosmické stanice (ISS), vykonali včera, 3.8.2004, již třetí, tentokrát 4,5 hodinovou vycházku mimo ISS. Jejím cílem bylo připravit stanici na přílet evropské zásobovací lodi ATV (Automatické Transportní Vozidlo), která má příští rok začít stanici zásobovat. Vně stanice nainstalovali zejména dvě nové antény a nahradili šest původních laserových reflektorů čtyřmi novými, dokonalejšími verzemi.
Tomáš Metelka Kosmonautika

Messenger neodstartoval

Dnes ráno v 8:16 našeho času měla z Mysu Canaveral na Floridě, odstartovat mise Messenger k Merkuru, první sonda po 30 letech. K Merkuru má letět po komplikované, gravitačně urychlované a usměrňované dráze celých 7 let. Data sheet mise v pdf.


UPDATE:
Na poslední chvíli byl start odložen, zatím o 24 hodin, tedy na zítřek 8:15:56 hod. našeho času. Start mise může být uskutečněn až do 14.srpna, každý den ve zhruba stejnou dobu, ve 12 sekund trvajících startovacích oknech.

Tomáš Metelka Kosmonautika

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.
František Martinek Kosmonautika

JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.


37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 220P/McNaught

Snímek komety 220P/McNaught. Proti originálu zmenšeno na 75% původní velikosti.

Další informace »