Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AURA startuje

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.

Obal plynů obklopujících Zemi, ve vztahu k ostatním rozměrům planety tenká slupka, které říkáme atmosféra, je pro život, tak jak ho známe naprosto nepostradatelná. Atmosféra pomáhá udržovat teplotu a klima, její ozónová vrstva chrání život před škodlivým ultrafialovým zářením přicházejícím od Slunce. "Atmosféra je jeden z nejdůležitějších a zároveň dost omezených zdrojů, které máme k dispozici," říká Phil DeCola, člen týmu mise AURA na ústředí NASA ve Washingtonu D.C.

AURA má k dispozici čtyři základní přístroje na měření ovzduší a sledování atmosférických plynů. Jde o Microwave Limb Sounder (MLS), High Resolution Dynamics Limb Sounder (HIRDLS), Tropospheric Emission Spectrometer (TES) a Ozone Monitoring Instrument (OMI).

Tyto přístroje mají sledovat změny klimatu a kontrolovat ozonovou vrstvu. Známá "Ozónová díra" totiž ve skutečnosti znamená rozpad a zředění ozonové vrstvy nad Antarktidou. Imise jako jsou freony - chlorované fluorouhlovodíky (CFC) stále ztenčují ozonovou vrstvu, ačkoli mezinárodní dohody, jako např. Montrealský protokol, užívání takových chemikálií už před časem zcela zakázaly. AURA tedy bude kontrolovat, zda a jak jsou takové smlouvy účinné a to odhalováním globálních úrovní chlorovaných fluorouhlovodíků i jejich součástí, zejména chloru a bromu, které ozonovou vrstvu ničí.

Aura bude také sledovat oblastní i celosvětovou čistotu ovzduší a detekovat plyny, které vytváří smog a ozon v ovzduší.

"Žijeme pouze v jedné atmosféře," říká Mark Schoeberl, vědec v projektu AURA z NASA Goddard Space Flight Center v Marylandu. "A tato atmosféra obsahuje imise, které do ní byly vypuštěny industrializovanými národy, biomasou hořící v tropech kvůli zemědělské činnosti. Tyto znečišťující imise pak dýcháme všichni stejně jako výfukové plyny."

Aura nebude pracovat osamoceně, ale ve spolupráci s ostatními družicemi, které mají nebo budou mít za úkol sledovat naše životní prostředí. Například družice AQUA, CLOUDSAT, CALIPSO či PARASOL.

Schoeberl tvrdí, že pět let používání nových technologií AURY ke studiu Země by mohlo a mělo vést také k vypracování technologií, které budou později použity ke studování planetárních atmosfér u jiných planet pozemského typu. Země však zatím je jedinou planetou, o které víme, že na ní existuje život a tak by AURA mohla pomoci lépe porozumět tomu, jak je provázána planetární atmosféra se životem, který ji zřejmě vytvořil a také ničí. Život na Zemi je nejen závislý na atmosféře, ale dokonce ji v čase ovlivňuje a mění.

Byly to nejspíše bakterie, kteří před dvěma miliardami let začala vyrábět a uvolňovat do atmosféry kyslík, který v ní před tím nebyl. AURA by tak mohla být předstupněm pro zkoumání vzdálenějšího vesmíru, rozvíjení technologií a přístrojů sledujících cizí světy.

Související články: AURA bude studovat zemskou atmosféru

Zdroj: Astrobiology Magazine, Colorado State University, REUTERS
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »