Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  AURA startuje

AURA startuje

AURA_spacecraft.jpg
Tento týden, hodlá NASA vypustit do kosmu družici AURA, jejíž jediným úkolem bude monitorovat chemické složení a chování pozemské atmosféry. Start mise za 785 miliónů USD, však provází drobné problémy. Podle posledního, včerejšího odkladu, který přišel jen 30 minut před plánovaným startem, by se družice měla vydat do kosmu dnes, dvě minuty po poledni našeho času. Družici o velikosti autobusu by měla na oběžnou dráhu vynést raketa Boeing Delta 2 startující ze základny Vandenberg v Kalifornii.

Obal plynů obklopujících Zemi, ve vztahu k ostatním rozměrům planety tenká slupka, které říkáme atmosféra, je pro život, tak jak ho známe naprosto nepostradatelná. Atmosféra pomáhá udržovat teplotu a klima, její ozónová vrstva chrání život před škodlivým ultrafialovým zářením přicházejícím od Slunce. "Atmosféra je jeden z nejdůležitějších a zároveň dost omezených zdrojů, které máme k dispozici," říká Phil DeCola, člen týmu mise AURA na ústředí NASA ve Washingtonu D.C.

AURA má k dispozici čtyři základní přístroje na měření ovzduší a sledování atmosférických plynů. Jde o Microwave Limb Sounder (MLS), High Resolution Dynamics Limb Sounder (HIRDLS), Tropospheric Emission Spectrometer (TES) a Ozone Monitoring Instrument (OMI).

Tyto přístroje mají sledovat změny klimatu a kontrolovat ozonovou vrstvu. Známá "Ozónová díra" totiž ve skutečnosti znamená rozpad a zředění ozonové vrstvy nad Antarktidou. Imise jako jsou freony - chlorované fluorouhlovodíky (CFC) stále ztenčují ozonovou vrstvu, ačkoli mezinárodní dohody, jako např. Montrealský protokol, užívání takových chemikálií už před časem zcela zakázaly. AURA tedy bude kontrolovat, zda a jak jsou takové smlouvy účinné a to odhalováním globálních úrovní chlorovaných fluorouhlovodíků i jejich součástí, zejména chloru a bromu, které ozonovou vrstvu ničí.

Aura bude také sledovat oblastní i celosvětovou čistotu ovzduší a detekovat plyny, které vytváří smog a ozon v ovzduší.

"Žijeme pouze v jedné atmosféře," říká Mark Schoeberl, vědec v projektu AURA z NASA Goddard Space Flight Center v Marylandu. "A tato atmosféra obsahuje imise, které do ní byly vypuštěny industrializovanými národy, biomasou hořící v tropech kvůli zemědělské činnosti. Tyto znečišťující imise pak dýcháme všichni stejně jako výfukové plyny."

Aura nebude pracovat osamoceně, ale ve spolupráci s ostatními družicemi, které mají nebo budou mít za úkol sledovat naše životní prostředí. Například družice AQUA, CLOUDSAT, CALIPSO či PARASOL.

Schoeberl tvrdí, že pět let používání nových technologií AURY ke studiu Země by mohlo a mělo vést také k vypracování technologií, které budou později použity ke studování planetárních atmosfér u jiných planet pozemského typu. Země však zatím je jedinou planetou, o které víme, že na ní existuje život a tak by AURA mohla pomoci lépe porozumět tomu, jak je provázána planetární atmosféra se životem, který ji zřejmě vytvořil a také ničí. Život na Zemi je nejen závislý na atmosféře, ale dokonce ji v čase ovlivňuje a mění.

Byly to nejspíše bakterie, kteří před dvěma miliardami let začala vyrábět a uvolňovat do atmosféry kyslík, který v ní před tím nebyl. AURA by tak mohla být předstupněm pro zkoumání vzdálenějšího vesmíru, rozvíjení technologií a přístrojů sledujících cizí světy.

Související články: AURA bude studovat zemskou atmosféru

Zdroj: Astrobiology Magazine, Colorado State University, REUTERS
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »