Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybrala, řečeno sportovní terminologií do semifinále, devět studií, ze kterých mohou vzniknout koncepty budoucích misí. Vybíralo se z celkem 26 předložených návrhů.

Mezi novými nápady jsou i takové, které chtějí provést průzkum miliardy hvězd naší galaxie, změření rozložení galaxií ve vzdáleném vesmíru, studium prachu a plynu mezi galaxiemi, studium organických sloučenin v kosmu včetně zjištění jejich role při vzniku planetárních systémů a života v nich a stavba nového opticko-ultrafialového teleskopu nahrazujícího Hubblův kosmický teleskop (HST).

Výstupy z těchto koncepčních studií budou použity pro budoucí plánování misí doplňujících jak existující soubor operačních misí, včetně Hubblova a Spitzerova vesmírného teleskopu, tak i budoucích misí jako James Webb vesmírný teleskop nebo Hledač planet podobných Zemi.

Autoři každé z vybraných studií nyní budou mít osm měsíců pro její další rozpracování. Hledají se zejména odpovědi na základní otázky typu: "Jak jsme se sem dostali?" nebo "Jsme ve vesmíru sami?"

Vybrány byly následující návrhy:

  • BLISS: má umožnit infračervenou spektroskopii velmi vzdálených galaxií tvořících vzdálené infračervené pozadí. Má také mapovat historii vytváření prvků těžších než helium.
  • OBSS: Průzkum miliardy hvězd, má poskytnout kompletní sčítání všech typů hvězd a velkých planet v naší galaxii do vzdálenosti nejméně 30.000 světelných roků od Slunce.
  • SPIRIT: Vesmírný infračervený interferometrický teleskop, má být zobrazovací a spektroskopický Michelsonův interferometr pracující od středních do vzdálených frekvencí infračerveného oboru spektra. Má mít velmi vysoké úhlové rozlišení a umožnit tak revolučním objevy na poli výzkumu hvězd a vzniku planetárních systémů.
  • CIP: Kosmická inflační sonda má měřit tvar kosmického inflačního potenciálu, detekováním galaxií které se tvořily počátkem historie vesmíru.
  • HORUS: družice na vysoké dráze pracující v ultrafialovém a viditelném světle. Má provádět postupný a systematický průzkum vzniku hvězd v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
  • Hubble Origins Probe: usiluje o využití přístrojů postavených původně pro pátou HST opravnou misi.
  • ASPIRE: Astrobiologický kosmický infračervený průzkumník. Má být koncepční misí pro porozumění roli kosmických organických materiálů při vzniku života. Má pracovat přes celé infračervené spektrum, optimalizovaná pro spektroskopii.
  • Baryonic Structure Probe: má přímo detekovat a mapovat hmotu v ranném vesmíru, její vstup do galaxií a její obohacování prvky těžkými než vodík a helium, produkty hvězdného a galaktického vývoje.
  • GEOP: Sonda galaktického vývoje a počátků, má sledovat více než pět milionů galaxií, jejich shlukování, globální historii vzniku hvězd a změnu jejich velikosti a jasu
  • Více informací o rozvojových programech NASA je k dispozici na: http://origins.jpl.nasa.gov/

    Zdroj: NASA News Release
    Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




    O autorovi



    20. vesmírný týden 2022

    20. vesmírný týden 2022

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Carina a sopka

    Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Setkání planetek.

    Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

    Další informace »