< >
Zobrazit fotku v originálním rozlišení v nové záložce

Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybírá koncepty budoucích misí
Tomáš Metelka Vytisknout článek

NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybrala, řečeno sportovní terminologií do semifinále, devět studií, ze kterých mohou vzniknout koncepty budoucích misí. Vybíralo se z celkem 26 předložených návrhů.

Mezi novými nápady jsou i takové, které chtějí provést průzkum miliardy hvězd naší galaxie, změření rozložení galaxií ve vzdáleném vesmíru, studium prachu a plynu mezi galaxiemi, studium organických sloučenin v kosmu včetně zjištění jejich role při vzniku planetárních systémů a života v nich a stavba nového opticko-ultrafialového teleskopu nahrazujícího Hubblův kosmický teleskop (HST).

Výstupy z těchto koncepčních studií budou použity pro budoucí plánování misí doplňujících jak existující soubor operačních misí, včetně Hubblova a Spitzerova vesmírného teleskopu, tak i budoucích misí jako James Webb vesmírný teleskop nebo Hledač planet podobných Zemi.

Autoři každé z vybraných studií nyní budou mít osm měsíců pro její další rozpracování. Hledají se zejména odpovědi na základní otázky typu: "Jak jsme se sem dostali?" nebo "Jsme ve vesmíru sami?"

Vybrány byly následující návrhy:

  • BLISS: má umožnit infračervenou spektroskopii velmi vzdálených galaxií tvořících vzdálené infračervené pozadí. Má také mapovat historii vytváření prvků těžších než helium.
  • OBSS: Průzkum miliardy hvězd, má poskytnout kompletní sčítání všech typů hvězd a velkých planet v naší galaxii do vzdálenosti nejméně 30.000 světelných roků od Slunce.
  • SPIRIT: Vesmírný infračervený interferometrický teleskop, má být zobrazovací a spektroskopický Michelsonův interferometr pracující od středních do vzdálených frekvencí infračerveného oboru spektra. Má mít velmi vysoké úhlové rozlišení a umožnit tak revolučním objevy na poli výzkumu hvězd a vzniku planetárních systémů.
  • CIP: Kosmická inflační sonda má měřit tvar kosmického inflačního potenciálu, detekováním galaxií které se tvořily počátkem historie vesmíru.
  • HORUS: družice na vysoké dráze pracující v ultrafialovém a viditelném světle. Má provádět postupný a systematický průzkum vzniku hvězd v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
  • Hubble Origins Probe: usiluje o využití přístrojů postavených původně pro pátou HST opravnou misi.
  • ASPIRE: Astrobiologický kosmický infračervený průzkumník. Má být koncepční misí pro porozumění roli kosmických organických materiálů při vzniku života. Má pracovat přes celé infračervené spektrum, optimalizovaná pro spektroskopii.
  • Baryonic Structure Probe: má přímo detekovat a mapovat hmotu v ranném vesmíru, její vstup do galaxií a její obohacování prvky těžkými než vodík a helium, produkty hvězdného a galaktického vývoje.
  • GEOP: Sonda galaktického vývoje a počátků, má sledovat více než pět milionů galaxií, jejich shlukování, globální historii vzniku hvězd a změnu jejich velikosti a jasu

    • Více informací o rozvojových programech NASA je k dispozici na: http://origins.jpl.nasa.gov/

    Zdroj: NASA News Release
    Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




    O autorovi

    Tomáš Metelka

    Další články autora (180)

    21. vesmírný týden 2026

    21. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    M92

    Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »