Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybrala, řečeno sportovní terminologií do semifinále, devět studií, ze kterých mohou vzniknout koncepty budoucích misí. Vybíralo se z celkem 26 předložených návrhů.

Mezi novými nápady jsou i takové, které chtějí provést průzkum miliardy hvězd naší galaxie, změření rozložení galaxií ve vzdáleném vesmíru, studium prachu a plynu mezi galaxiemi, studium organických sloučenin v kosmu včetně zjištění jejich role při vzniku planetárních systémů a života v nich a stavba nového opticko-ultrafialového teleskopu nahrazujícího Hubblův kosmický teleskop (HST).

Výstupy z těchto koncepčních studií budou použity pro budoucí plánování misí doplňujících jak existující soubor operačních misí, včetně Hubblova a Spitzerova vesmírného teleskopu, tak i budoucích misí jako James Webb vesmírný teleskop nebo Hledač planet podobných Zemi.

Autoři každé z vybraných studií nyní budou mít osm měsíců pro její další rozpracování. Hledají se zejména odpovědi na základní otázky typu: "Jak jsme se sem dostali?" nebo "Jsme ve vesmíru sami?"

Vybrány byly následující návrhy:

  • BLISS: má umožnit infračervenou spektroskopii velmi vzdálených galaxií tvořících vzdálené infračervené pozadí. Má také mapovat historii vytváření prvků těžších než helium.
  • OBSS: Průzkum miliardy hvězd, má poskytnout kompletní sčítání všech typů hvězd a velkých planet v naší galaxii do vzdálenosti nejméně 30.000 světelných roků od Slunce.
  • SPIRIT: Vesmírný infračervený interferometrický teleskop, má být zobrazovací a spektroskopický Michelsonův interferometr pracující od středních do vzdálených frekvencí infračerveného oboru spektra. Má mít velmi vysoké úhlové rozlišení a umožnit tak revolučním objevy na poli výzkumu hvězd a vzniku planetárních systémů.
  • CIP: Kosmická inflační sonda má měřit tvar kosmického inflačního potenciálu, detekováním galaxií které se tvořily počátkem historie vesmíru.
  • HORUS: družice na vysoké dráze pracující v ultrafialovém a viditelném světle. Má provádět postupný a systematický průzkum vzniku hvězd v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
  • Hubble Origins Probe: usiluje o využití přístrojů postavených původně pro pátou HST opravnou misi.
  • ASPIRE: Astrobiologický kosmický infračervený průzkumník. Má být koncepční misí pro porozumění roli kosmických organických materiálů při vzniku života. Má pracovat přes celé infračervené spektrum, optimalizovaná pro spektroskopii.
  • Baryonic Structure Probe: má přímo detekovat a mapovat hmotu v ranném vesmíru, její vstup do galaxií a její obohacování prvky těžkými než vodík a helium, produkty hvězdného a galaktického vývoje.
  • GEOP: Sonda galaktického vývoje a počátků, má sledovat více než pět milionů galaxií, jejich shlukování, globální historii vzniku hvězd a změnu jejich velikosti a jasu
  • Více informací o rozvojových programech NASA je k dispozici na: http://origins.jpl.nasa.gov/

    Zdroj: NASA News Release
    Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




    O autorovi



    27. vesmírný týden 2025

    27. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    NGC3718

    Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    M57

    Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

    Další informace »