Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybrala, řečeno sportovní terminologií do semifinále, devět studií, ze kterých mohou vzniknout koncepty budoucích misí. Vybíralo se z celkem 26 předložených návrhů.

Mezi novými nápady jsou i takové, které chtějí provést průzkum miliardy hvězd naší galaxie, změření rozložení galaxií ve vzdáleném vesmíru, studium prachu a plynu mezi galaxiemi, studium organických sloučenin v kosmu včetně zjištění jejich role při vzniku planetárních systémů a života v nich a stavba nového opticko-ultrafialového teleskopu nahrazujícího Hubblův kosmický teleskop (HST).

Výstupy z těchto koncepčních studií budou použity pro budoucí plánování misí doplňujících jak existující soubor operačních misí, včetně Hubblova a Spitzerova vesmírného teleskopu, tak i budoucích misí jako James Webb vesmírný teleskop nebo Hledač planet podobných Zemi.

Autoři každé z vybraných studií nyní budou mít osm měsíců pro její další rozpracování. Hledají se zejména odpovědi na základní otázky typu: "Jak jsme se sem dostali?" nebo "Jsme ve vesmíru sami?"

Vybrány byly následující návrhy:

  • BLISS: má umožnit infračervenou spektroskopii velmi vzdálených galaxií tvořících vzdálené infračervené pozadí. Má také mapovat historii vytváření prvků těžších než helium.
  • OBSS: Průzkum miliardy hvězd, má poskytnout kompletní sčítání všech typů hvězd a velkých planet v naší galaxii do vzdálenosti nejméně 30.000 světelných roků od Slunce.
  • SPIRIT: Vesmírný infračervený interferometrický teleskop, má být zobrazovací a spektroskopický Michelsonův interferometr pracující od středních do vzdálených frekvencí infračerveného oboru spektra. Má mít velmi vysoké úhlové rozlišení a umožnit tak revolučním objevy na poli výzkumu hvězd a vzniku planetárních systémů.
  • CIP: Kosmická inflační sonda má měřit tvar kosmického inflačního potenciálu, detekováním galaxií které se tvořily počátkem historie vesmíru.
  • HORUS: družice na vysoké dráze pracující v ultrafialovém a viditelném světle. Má provádět postupný a systematický průzkum vzniku hvězd v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
  • Hubble Origins Probe: usiluje o využití přístrojů postavených původně pro pátou HST opravnou misi.
  • ASPIRE: Astrobiologický kosmický infračervený průzkumník. Má být koncepční misí pro porozumění roli kosmických organických materiálů při vzniku života. Má pracovat přes celé infračervené spektrum, optimalizovaná pro spektroskopii.
  • Baryonic Structure Probe: má přímo detekovat a mapovat hmotu v ranném vesmíru, její vstup do galaxií a její obohacování prvky těžkými než vodík a helium, produkty hvězdného a galaktického vývoje.
  • GEOP: Sonda galaktického vývoje a počátků, má sledovat více než pět milionů galaxií, jejich shlukování, globální historii vzniku hvězd a změnu jejich velikosti a jasu
  • Více informací o rozvojových programech NASA je k dispozici na: http://origins.jpl.nasa.gov/

    Zdroj: NASA News Release
    Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




    O autorovi



    44. vesmírný týden 2020

    44. vesmírný týden 2020

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

      Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Mars 23-09-2020

    Další informace »