Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybírá koncepty budoucích misí

NASA vybrala, řečeno sportovní terminologií do semifinále, devět studií, ze kterých mohou vzniknout koncepty budoucích misí. Vybíralo se z celkem 26 předložených návrhů.

Mezi novými nápady jsou i takové, které chtějí provést průzkum miliardy hvězd naší galaxie, změření rozložení galaxií ve vzdáleném vesmíru, studium prachu a plynu mezi galaxiemi, studium organických sloučenin v kosmu včetně zjištění jejich role při vzniku planetárních systémů a života v nich a stavba nového opticko-ultrafialového teleskopu nahrazujícího Hubblův kosmický teleskop (HST).

Výstupy z těchto koncepčních studií budou použity pro budoucí plánování misí doplňujících jak existující soubor operačních misí, včetně Hubblova a Spitzerova vesmírného teleskopu, tak i budoucích misí jako James Webb vesmírný teleskop nebo Hledač planet podobných Zemi.

Autoři každé z vybraných studií nyní budou mít osm měsíců pro její další rozpracování. Hledají se zejména odpovědi na základní otázky typu: "Jak jsme se sem dostali?" nebo "Jsme ve vesmíru sami?"

Vybrány byly následující návrhy:

  • BLISS: má umožnit infračervenou spektroskopii velmi vzdálených galaxií tvořících vzdálené infračervené pozadí. Má také mapovat historii vytváření prvků těžších než helium.
  • OBSS: Průzkum miliardy hvězd, má poskytnout kompletní sčítání všech typů hvězd a velkých planet v naší galaxii do vzdálenosti nejméně 30.000 světelných roků od Slunce.
  • SPIRIT: Vesmírný infračervený interferometrický teleskop, má být zobrazovací a spektroskopický Michelsonův interferometr pracující od středních do vzdálených frekvencí infračerveného oboru spektra. Má mít velmi vysoké úhlové rozlišení a umožnit tak revolučním objevy na poli výzkumu hvězd a vzniku planetárních systémů.
  • CIP: Kosmická inflační sonda má měřit tvar kosmického inflačního potenciálu, detekováním galaxií které se tvořily počátkem historie vesmíru.
  • HORUS: družice na vysoké dráze pracující v ultrafialovém a viditelném světle. Má provádět postupný a systematický průzkum vzniku hvězd v Mléčné dráze a blízkých galaxiích.
  • Hubble Origins Probe: usiluje o využití přístrojů postavených původně pro pátou HST opravnou misi.
  • ASPIRE: Astrobiologický kosmický infračervený průzkumník. Má být koncepční misí pro porozumění roli kosmických organických materiálů při vzniku života. Má pracovat přes celé infračervené spektrum, optimalizovaná pro spektroskopii.
  • Baryonic Structure Probe: má přímo detekovat a mapovat hmotu v ranném vesmíru, její vstup do galaxií a její obohacování prvky těžkými než vodík a helium, produkty hvězdného a galaktického vývoje.
  • GEOP: Sonda galaktického vývoje a počátků, má sledovat více než pět milionů galaxií, jejich shlukování, globální historii vzniku hvězd a změnu jejich velikosti a jasu
  • Více informací o rozvojových programech NASA je k dispozici na: http://origins.jpl.nasa.gov/

    Zdroj: NASA News Release
    Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




    O autorovi



    20. vesmírný týden 2026

    20. vesmírný týden 2026

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    LDN 1448

    Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    Messier 3

    Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »