Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

Zkoušky přistávacího zařízení pro budoucí kosmické lodě

landingbags.jpg
Nový americký program pilotovaných letů USA, který vyhlásil počátkem letošního roku prezident George Bush, předpokládá mj. vývoj nové kosmické lodi pro pilotované lety. Americká firma Lockheed Martin úspěšně provedla v nedávné době sérii pádových zkoušek makety kosmické lodi, jejichž účelem bylo vyzkoušet nové technologie měkkého přistání, které mohou být použity pro návratovou kabinu kosmické lodi pro dopravu posádky na Zemi. Zkoušky se uskutečnily na základně U. S. Army Yuma Proving Ground (Yuma, Arizona). Nová technologie počítá s použitím sady dvou dvojic airbagů, které se před dopadem na zemský povrch naplní plynem z vnějších nádrží. To umožní kabině měkce dosednout na zemský povrch právě na vzdušné vaky pod kabinou.

"Tato technologie může být použita v mnoha zařízeních, jednou z možností využití je zajištění bezpečného přistání kosmonautů na palubě nové kosmické lodi CEV (Crew Exploration Vehicle), která bude využívána pro budoucí americké pilotované lety jako náhrada raketoplánu," prohlásil Michael Coats, viceprezident Space Exploration at Lockheed Martin Space Systems. "Tyto úspěšné pádové zkoušky poskytnou nám a NASA spolehlivé údaje o chování airbagů během přistání, které mohou být využívány u budoucích návratových systémů pro pilotované lety. Jaké požadavky budou muset splňovat? Požadavkem číslo jedna je zajištění bezpečnosti posádky, což bude muset respektovat každý konstrukční návrh."

Pádové zkoušky se uskutečnily ve dnech 24. a 25. června 2004. Jejich cílem je vývoj nových technologií, vedoucích k co největšímu snížení rizika při kosmickém výzkumu. Při zkouškách byla používána hmotnostní maketa kabiny o hmotnosti 5 216 kg.

Během zkoušek byla kabina shazována z různých výšek a pod různým úhlem. Systém airbagů fungoval při každém dopadu podle očekávání a potvrdil tak, že zvolená technologie je správná. Místo tvrdého nárazu hmotnostní maketa kosmické lodi, resp. její návratové kabiny, zlehka dosedla na zemský povrch po každém pádu na "polštáře" airbagů. Měřící přístroje potvrdily, že krátkou dobu působící přetížení bylo velmi "vlídné" jak pro vlastní kabinu, tak i pro případnou posádku.

"Na rozdíl od kabiny programu Apollo, která byla určena pro přistání na vodní hladinu, v současné době testované technologie umožní budoucím návratovým kabinám mj. bezpečně přistávat i na pevné zemi," dodává Coats.

Lockheed Martin bude pokračovat dál ve zkouškách zařízení, využívajících airbagů pro zajištění bezpečného přistání kosmických lodí. Do budoucna se počítá mj. se shazováním makety kabiny z letounu za účelem zjištění chování zařízení během sestupu a vlastního přistání.

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Zelený záblesk

Při pozorování západu Slunce nad inverzní pokličkou se podařilo vyfotit zelený záblesk a také skvrnu na Slunci.

Další informace »