Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter)

jimoeuropa.jpg
Dlouhodobým výzkumem planety Jupiter a jeho měsíců sondou Galileo byly získány další důkazy, potvrzující existenci slaných oceánů pod ledovými slupkami o tloušťce několika km na měsících Europa, Ganymed a Kallisto. Je proto jen logické, že NASA uvažuje o dalším detailnějším výzkumu právě těchto objektů. Již v roce 2004 byl zahájen vývoj kosmické sondy nové generace k Jupiteru, která bude vybavena principiálně novým typem pohonné jednotky - jaderným reaktorem. Úkolem sondy bude podrobný průzkum výše uvedených měsíců Jupitera. Definitivně by měla potvrdit předpoklad, že pod ledovou kůrou měsíců se nachází voda v kapalném stavu, v níž by snad mohl existovat primitivní život.

Na rozdíl od dřívějších sond nebudou její přístroje zásobovány elektrickou energií, vyráběnou pomocí panelů slunečních baterií či radioizotopových generátorů, ale jaderným reaktorem. Jaderné energetické zařízení bude schopno dodat asi 100krát více energie, než nejaderná zařízení o stejné hmotnosti.

JIMO_schema_020.jpg
Svůj návrh sondy JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter) nedávno představila americká firma Boeing. Jedná se o návrh sondy, která bude mít za úkol mj. vyzkoušet nové technologie, později použitelné i pro lety na Měsíc a na Mars. Jaderný reaktor na sondě JIMO by měl poskytovat více než 100krát větší množství využitelné energie než energetické zdroje na palubách dosavadních sond. Reaktor by měl také demonstrovat bezpečnou a spolehlivou dodávku elektrické energie, potřebné jak pro pohon sondy, tak i pro zajištění činnosti vědeckých zařízení.

Prostřednictvím projektu Prometheus, na kterém pracuje NASA, a který představuje nové kosmické technologie pro pohon a zásobování elektrickou energií, může být vyvinuto zařízení, které způsobí převrat v kosmickém výzkumu. Lze předpokládat, že JIMO může změnit dosavadní výzkum sluneční soustavy,“ říká Mike Mott, viceprezident a hlavní manažer společnosti Boeing. „Firma Boeing má tým odborníků s velkými zkušenostmi, který je schopen navrhovaný projekt dovést do úspěšného konce.“

Analýzy firmy Boeing naznačují, že sonda bude potřebovat na meziplanetární cestu 5 až 8 let, než dosáhne planety Jupiter bez použití gravitačních manévrů, často používaných u kosmických sond s chemickým pohonem pro dosažení svého cíle. Po navedení sondy na oběžnou dráhu kolem Jupitera se počítá s dlouhodobým výzkumem tří již zmiňovaných ledových měsíců Jupitera (Europa, Ganymed, Kallisto). Pohonný systém sondy bude schopen zajistit více než 30denní výzkum každého z uvedených měsíců, zaměřený na určení jejich stavby, dosavadního vývoje a možnosti existence primitivního života na těchto tělesech.

Jaderný reaktor sondy bude schopen zásobovat vědecké přístroje elektrickou energií o výkonu 45 kW. Na palubě sondy bude možno instalovat až 1 500 kg vědeckých přístrojů, schopných pořizovat a průběžně předávat na Zemi mimořádně velké množství dat. Výkonný pohonný systém zajistí dlouhodobé sledování jednotlivých měsíců z nízké oběžné dráhy.

Hlavní dodavatel sondy bude vybrán ještě v průběhu roku 2004. Start sondy lze očekávat nejdříve v roce 2015.

Související články:
Iontové motory a kosmonautika
Záhadný Jupiterův měsíc Europa
NASA vyzkoušela iontový motor

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »