Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Don Kichot se vydá do vesmíru

Don Kichot se vydá do vesmíru

Hidalgo_asteroid_impact_2.jpg
Evropská kosmická agentura ESA schválila další krok v oblasti určení rizika, které nám hrozí od tzv. blízkozemních objektů NEO (Near Earth Objects).

Dne 9. 7. 2004 se uskutečnilo zasedání skupiny NEOMAP (Near-Earth Object Mission Advisory Panel - poradního sboru pro misi k blízkozemním objektům), která doporučila ESA zařadit mezi projekty s vysokou prioritou realizaci mise s názvem Don Quijote k vybrané planetce. K tomuto závěru dospěli členové komise na základě detailního posouzení 6 projektů, které byly z mnoha návrhů vybrány v únoru 2003. Jednalo se následující návrhy:

  • EARTHGUARD-1 je malý kosmický dalekohled, určený k vytvoření monitorovacího systému objektů NEO, především planetek typu Aten uvnitř dráhy Země
  • ISHTAR - radarový průzkum planetek za účelem určení vnitřní struktury planetek s vysokým rozlišením a vypracování efektivních metod ke zničení nebezpečných objektů na základě zjištěných výsledků
  • SIMONE si klade za cíl vybudování celé flotily malých kosmických sond určených k dlouhodobému sledování vybraných planetek během těsného přiblížení
  • EUNEOS má sloužit k objevování a doplňování informací o blízkozemních planetkách, jenž byly získány pomocí pozemních dalekohledů a radioteleskopů
  • NERO - pátrání po objektech NEO a určování jejich fyzikálních charakteristik ve vizuálním a infračerveném oboru
  • DON QUIJOTE (Don Kichot) - dvojitá sonda (Hidalgo + Sancho), určená ke studiu charakteristik planetky vyvoláním umělé srážky.

Z uvedených projektů se tedy 3 zabývaly vytvořením kosmické základny za účelem objevování nebezpečných planetek a 3 počítaly se setkáním s vybranou planetkou a s jejím důkladným výzkumem.

Komise složená ze šesti expertů, označovaná jako NEOMAP, vyhodnotila všechny návrhy. Alan Harris z German Aerospace Centre (Berlín) a zároveň šéf komise prohlásil: "Úkol to byl velice obtížný, neboť se změnilo cílové zadání. Když byly projekty navrhovány, objevování planetek neprobíhalo v takovém rozsahu. Dnes existuje několik vědeckých týmů, vybavených kvalitními dalekohledy a výpočetní technikou, umožňujících objevit velkou část objektů NEO, a to dokonce i velmi malé planetky."

Závěr je jednoznačný - komise rozhodla, že ESA se nebude věnovat objevování nových planetek do té doby, dokud nebudou objeveny všechny planetky v dosahu pozemní techniky. Pak bude případná realizace kosmických observatoří přehodnocena. Poradní skupina proto navrhla realizovat projekt setkání sondy s planetkou, tj. projekt s názvem Don Quijote (Don Kichot).

Hidalgo_asteroid_impact_1.jpg
Projekt předpokládá vypuštění dvou kosmických sond s názvem Sancho a Hidalgo. Obě budou vypuštěny společně jednou raketou, avšak sonda Sancho bude navedena na rychlejší dráhu. Jakmile dolétne k cílové planetce, bude "zaparkována" na oběžné dráze a po dobu sedmi měsíců bude studovat její fyzikální charakteristiky. Během sledování budou k povrchu planetky vyslány penetrátory a seismometry za účelem studia její vnitřní struktury.

Sonda Sancho poté vyčká příletu druhé sondy Hidalgo, která bude navedena na kolizní dráhu, tzn. že velkou rychlostí narazí do povrchu planetky. Srážka poskytne vědcům informace o vnitřní struktuře planetky a o jejím chování po umělé srážce. Na povrchu planetky dojde k vytvoření kráteru. Celá událost bude z bezpečné vzdálenosti sledována jak přístroji na sondě Sancho, tak pozemními dalekohledy. Především bude astronomy zajímat, jak se změnila rotace a oběžná dráha planetky. Tento experiment poskytne údaje o tom, jak se bude planetka chovat po zásahu "raketou". To umožní navrhnout a připravit obranné systémy proti nebezpečným planetkám.

Mise Sancho + Hidalgo v projektu Don Quijote by mohla být realizována v rámci mezinárodní spolupráce v letech 2010 až 2015.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »