Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Don Kichot se vydá do vesmíru

Don Kichot se vydá do vesmíru

Hidalgo_asteroid_impact_2.jpg
Evropská kosmická agentura ESA schválila další krok v oblasti určení rizika, které nám hrozí od tzv. blízkozemních objektů NEO (Near Earth Objects).

Dne 9. 7. 2004 se uskutečnilo zasedání skupiny NEOMAP (Near-Earth Object Mission Advisory Panel - poradního sboru pro misi k blízkozemním objektům), která doporučila ESA zařadit mezi projekty s vysokou prioritou realizaci mise s názvem Don Quijote k vybrané planetce. K tomuto závěru dospěli členové komise na základě detailního posouzení 6 projektů, které byly z mnoha návrhů vybrány v únoru 2003. Jednalo se následující návrhy:

  • EARTHGUARD-1 je malý kosmický dalekohled, určený k vytvoření monitorovacího systému objektů NEO, především planetek typu Aten uvnitř dráhy Země
  • ISHTAR - radarový průzkum planetek za účelem určení vnitřní struktury planetek s vysokým rozlišením a vypracování efektivních metod ke zničení nebezpečných objektů na základě zjištěných výsledků
  • SIMONE si klade za cíl vybudování celé flotily malých kosmických sond určených k dlouhodobému sledování vybraných planetek během těsného přiblížení
  • EUNEOS má sloužit k objevování a doplňování informací o blízkozemních planetkách, jenž byly získány pomocí pozemních dalekohledů a radioteleskopů
  • NERO - pátrání po objektech NEO a určování jejich fyzikálních charakteristik ve vizuálním a infračerveném oboru
  • DON QUIJOTE (Don Kichot) - dvojitá sonda (Hidalgo + Sancho), určená ke studiu charakteristik planetky vyvoláním umělé srážky.

Z uvedených projektů se tedy 3 zabývaly vytvořením kosmické základny za účelem objevování nebezpečných planetek a 3 počítaly se setkáním s vybranou planetkou a s jejím důkladným výzkumem.

Komise složená ze šesti expertů, označovaná jako NEOMAP, vyhodnotila všechny návrhy. Alan Harris z German Aerospace Centre (Berlín) a zároveň šéf komise prohlásil: "Úkol to byl velice obtížný, neboť se změnilo cílové zadání. Když byly projekty navrhovány, objevování planetek neprobíhalo v takovém rozsahu. Dnes existuje několik vědeckých týmů, vybavených kvalitními dalekohledy a výpočetní technikou, umožňujících objevit velkou část objektů NEO, a to dokonce i velmi malé planetky."

Závěr je jednoznačný - komise rozhodla, že ESA se nebude věnovat objevování nových planetek do té doby, dokud nebudou objeveny všechny planetky v dosahu pozemní techniky. Pak bude případná realizace kosmických observatoří přehodnocena. Poradní skupina proto navrhla realizovat projekt setkání sondy s planetkou, tj. projekt s názvem Don Quijote (Don Kichot).

Hidalgo_asteroid_impact_1.jpg
Projekt předpokládá vypuštění dvou kosmických sond s názvem Sancho a Hidalgo. Obě budou vypuštěny společně jednou raketou, avšak sonda Sancho bude navedena na rychlejší dráhu. Jakmile dolétne k cílové planetce, bude "zaparkována" na oběžné dráze a po dobu sedmi měsíců bude studovat její fyzikální charakteristiky. Během sledování budou k povrchu planetky vyslány penetrátory a seismometry za účelem studia její vnitřní struktury.

Sonda Sancho poté vyčká příletu druhé sondy Hidalgo, která bude navedena na kolizní dráhu, tzn. že velkou rychlostí narazí do povrchu planetky. Srážka poskytne vědcům informace o vnitřní struktuře planetky a o jejím chování po umělé srážce. Na povrchu planetky dojde k vytvoření kráteru. Celá událost bude z bezpečné vzdálenosti sledována jak přístroji na sondě Sancho, tak pozemními dalekohledy. Především bude astronomy zajímat, jak se změnila rotace a oběžná dráha planetky. Tento experiment poskytne údaje o tom, jak se bude planetka chovat po zásahu "raketou". To umožní navrhnout a připravit obranné systémy proti nebezpečným planetkám.

Mise Sancho + Hidalgo v projektu Don Quijote by mohla být realizována v rámci mezinárodní spolupráce v letech 2010 až 2015.

Zdroj: ESA
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »