Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS a záchrana raketoplánu

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

ISS_raketoplan.jpg
V citovaných dokumentech se údajně uvádí, že kapacita systému zabezpečení životních podmínek na ISS není dostatečná k tomu, aby bylo zajištěno přežití posádky, tvořené základní posádkou stanice a posádkou raketoplánu během doby, která je nutná pro přípravu a uskutečnění startu záchranného raketoplánu. Část posádky se sice může vrátit zpět na Zemi na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TMA, která je trvale připojena ke stanici, avšak její přepravní kapacita je omezena na tříčlennou posádku.

Tyto výpočty byly provedeny odborníky NASA poté, co představitelé Národního úřadu pro letectví a vesmír navrhli využít kosmickou stanici jako "bezpečný přístav", kde posádka poškozeného raketoplánu najde v případě potřeby útočiště po obnovení letů, které je zatím plánováno na březen 2005. Podmínkou spojení raketoplánu se stanicí je jeho vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země se stejným sklonem k rovníku. Avšak oficiální představitel NASA Allard Beutel prohlásil, že všechny tyto informace je nutno chápat jako "náhradní plán nouzového plánu záložního plánu" a zde je nutno vykonat ještě mnoho práce na vypracování jeho realizace pro konkrétní podmínky.

Ve vzpomínaném dokumentu se hovoří o tom, že na ISS existují omezené zásoby kyslíku, potravin a vody. Také zařízení na odstraňování odpadků a systémy odlučování oxidu uhličitého a dalších "jedovatých" plynů z atmosféry stanice mají ohraničenou kapacitu. V nejoptimističtějším případě mohou posádka stanice a posádka raketoplánu pobývat na palubě ISS 86,7 dne, pokud vše bude fungovat podle předpokladu.

Nejhorší scénář, který předpokládá výpadek životně důležitých systémů, například systému regenerace ovzduší, bude mít posádka stanice k dispozici pouze 23 dny - což je doba nedostatečná k zajištění přípravy a startu záchranného raketoplánu.

Jestliže vezmeme v úvahu veškeré faktory, průměrná doba společného pobytu obou posádek (stanice i raketoplánu) na palubě ISS činí 59,6 dne. To je stále ještě málo na přípravu záchranné mise raketoplánu. A to za předpokladu, že u záchranného raketoplánu nedojde ke stejné závadě. "Výpadek systémů stanice zajišťujících příznivé podmínky na palubě a jejich nedostatečná kapacita může vést k úmrtí posádky," konstatuje zpráva. Jednou z možností záchrany je současná příprava ke startu dvou exemplářů raketoplánu včetně letové a záchranné posádky, což by se však mnohonásobně prodražilo.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »