Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  ISS a záchrana raketoplánu

ISS a záchrana raketoplánu

Plán záchrany poškozeného raketoplánu za využití Mezinárodní kosmické stanice ISS je velmi riskantní a s největší pravděpodobností skončí neúspěchem, pokud bude realizován. K takovýmto závěrům dospěla NASA podle neoficiálních zdrojů, které má k dispozici například list The New York Times.

ISS_raketoplan.jpg
V citovaných dokumentech se údajně uvádí, že kapacita systému zabezpečení životních podmínek na ISS není dostatečná k tomu, aby bylo zajištěno přežití posádky, tvořené základní posádkou stanice a posádkou raketoplánu během doby, která je nutná pro přípravu a uskutečnění startu záchranného raketoplánu. Část posádky se sice může vrátit zpět na Zemi na palubě ruské kosmické lodi Sojuz TMA, která je trvale připojena ke stanici, avšak její přepravní kapacita je omezena na tříčlennou posádku.

Tyto výpočty byly provedeny odborníky NASA poté, co představitelé Národního úřadu pro letectví a vesmír navrhli využít kosmickou stanici jako "bezpečný přístav", kde posádka poškozeného raketoplánu najde v případě potřeby útočiště po obnovení letů, které je zatím plánováno na březen 2005. Podmínkou spojení raketoplánu se stanicí je jeho vypuštění na oběžnou dráhu kolem Země se stejným sklonem k rovníku. Avšak oficiální představitel NASA Allard Beutel prohlásil, že všechny tyto informace je nutno chápat jako "náhradní plán nouzového plánu záložního plánu" a zde je nutno vykonat ještě mnoho práce na vypracování jeho realizace pro konkrétní podmínky.

Ve vzpomínaném dokumentu se hovoří o tom, že na ISS existují omezené zásoby kyslíku, potravin a vody. Také zařízení na odstraňování odpadků a systémy odlučování oxidu uhličitého a dalších "jedovatých" plynů z atmosféry stanice mají ohraničenou kapacitu. V nejoptimističtějším případě mohou posádka stanice a posádka raketoplánu pobývat na palubě ISS 86,7 dne, pokud vše bude fungovat podle předpokladu.

Nejhorší scénář, který předpokládá výpadek životně důležitých systémů, například systému regenerace ovzduší, bude mít posádka stanice k dispozici pouze 23 dny - což je doba nedostatečná k zajištění přípravy a startu záchranného raketoplánu.

Jestliže vezmeme v úvahu veškeré faktory, průměrná doba společného pobytu obou posádek (stanice i raketoplánu) na palubě ISS činí 59,6 dne. To je stále ještě málo na přípravu záchranné mise raketoplánu. A to za předpokladu, že u záchranného raketoplánu nedojde ke stejné závadě. "Výpadek systémů stanice zajišťujících příznivé podmínky na palubě a jejich nedostatečná kapacita může vést k úmrtí posádky," konstatuje zpráva. Jednou z možností záchrany je současná příprava ke startu dvou exemplářů raketoplánu včetně letové a záchranné posádky, což by se však mnohonásobně prodražilo.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2022

32. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 8. do 14. 8. 2022. Měsíc bude v úplňku. Planety Jupiter, Saturn a Mars jsou vidět již o půlnoci, ale stále je ideální je pozorovat až v druhé půlce noci a ráno. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid, ale ruší je svit Měsíce v úplňku. Zažili jsme šest startů raket během 20 hodin. Čtyři mise mířily na oběžnou dráhu, jeden let byl suborbitální a jedna raketa vynesla sondu na cestu k Měsíci. Před 60 lety se uskutečnil simultánní let kosmických lodí Vostok 3 a Vostok 4. Před 145 lety byl objeven měsíc Marsu nazvaný Deimos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC6543 (PK 096+29.1)  Kočičí oko - Cat's Eye

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2022 získal snímek „Kočičí oko“, jehož autorem je Roman Hujer Astronomie je poetická věda. Objektům na obloze, které nesou většinou místo názvu písmenné a číselné kódy označující pořadové číslo v tom kterém astronomickém katalogu, astronomové často

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pelikán, IC 5070

Pelikán alebo IC 5067/70 je emisná hmlovina v súhvezdí Labuť, ktorá dostala názov podľa svojho tvaru. 288x150 sec. Lights ISO1600, master bias, 80 flats

Další informace »