Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závod o cenu X dostane novou vzpruhu

Závod o cenu X dostane novou vzpruhu

Závod o cenu X, kde vítězství znamená odměnu ve výši 10 mil.USD v hotovosti, dostane novou vzpruhu.

Další let SpaceShipOne, který by měl znovu vzlétnout s pilotem a skoro 200 kg balastu, nahrazujícím další dva členy posádky, aby se vyhovělo propozicím soutěže, se neočekává dříve než uprostřed září.

Zdá se tedy, že další kandidát na získání ceny, Kanaďan Brian Feeney, se svým týmem a projektem nazvaným da Vinci, by mohl zabodovat a startovat již v horizontu jednoho měsíce.

Feenyho soutěžním strojem má být raketa Wild Fire MKVI. Základem tohoto stroje je klasická balistická raketa s délkou něco přes 8 metrů a průměrem těsně pod 2 metry. Protože vícestupňová technika není ani pro takového nadšence dostupná, bude i Wild Fire MKVI startovat z nosiče. Nebude jím však letadlo, jako v Rutanově případě, ale héliem plněný balón. Ten vynese raketu za 90 minut, do výšky asi 24,5 kilometru. V této výšce dojde k oddělení rakety a zapálení jejího vlastního motoru. Motor bude pracovat 75 sekund a za tu dobu vynese raketu do výšky 85 kilometrů. Tam se od ní oddělí návratová kabina a setrvačností vystoupá až do výšky mezi 110 a 115 kilometry. Odkud se na padácích vrátí zpět k Zemi. Tento scénář je docela realistický, protože dynamika letu rakety je podstatně lépe zvládnuta, než je tomu u Rutanova raketového letadla. Feeney s žertem říká, že on je ten jediný, kdo má co ztratit. Je totiž, jak se tituluje, vším od vedoucího kontroly jakosti až po pilota. Feeney přiznává, že by rád cenu X získal (a kdo by také nechtěl 10 milionů?), i když to podle něj není hlavním aspektem závodu.

Nechejme se tedy překvapit, kdo první splní podmínky soutěže, dostat se ve třímístném pilotovaném plavidle minimálně na úřední okraj kosmu a do 14 dnů s ním let ještě jednou zopakovat.

Miku Melvillovi křidélka prvního astronauta na soukromé kosmické lodi už nikdo nevezme i přes problémy, které musel při svém letu překonat. Že o peníze asi opravdu nejde "až v prví řadě", jak zní oblíbené české přísloví, dokládá údaj o ceně SpaceShipOne. Zatím bylo do jeho vývoje investováno na 20 mil.USD a před dalším startem ještě nějaké ty statisíce spotřebuje.

Související články:
SpaceShipOne otevřel cestu do vesmíru
SpaceShipOne odstartoval
21.6.2004 16:30 - soukromý pilotovaný let do vesmíru
SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice
Cena X - finále se blíží

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »