Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Závod o cenu X dostane novou vzpruhu

Závod o cenu X dostane novou vzpruhu

Závod o cenu X, kde vítězství znamená odměnu ve výši 10 mil.USD v hotovosti, dostane novou vzpruhu.

Další let SpaceShipOne, který by měl znovu vzlétnout s pilotem a skoro 200 kg balastu, nahrazujícím další dva členy posádky, aby se vyhovělo propozicím soutěže, se neočekává dříve než uprostřed září.

Zdá se tedy, že další kandidát na získání ceny, Kanaďan Brian Feeney, se svým týmem a projektem nazvaným da Vinci, by mohl zabodovat a startovat již v horizontu jednoho měsíce.

Feenyho soutěžním strojem má být raketa Wild Fire MKVI. Základem tohoto stroje je klasická balistická raketa s délkou něco přes 8 metrů a průměrem těsně pod 2 metry. Protože vícestupňová technika není ani pro takového nadšence dostupná, bude i Wild Fire MKVI startovat z nosiče. Nebude jím však letadlo, jako v Rutanově případě, ale héliem plněný balón. Ten vynese raketu za 90 minut, do výšky asi 24,5 kilometru. V této výšce dojde k oddělení rakety a zapálení jejího vlastního motoru. Motor bude pracovat 75 sekund a za tu dobu vynese raketu do výšky 85 kilometrů. Tam se od ní oddělí návratová kabina a setrvačností vystoupá až do výšky mezi 110 a 115 kilometry. Odkud se na padácích vrátí zpět k Zemi. Tento scénář je docela realistický, protože dynamika letu rakety je podstatně lépe zvládnuta, než je tomu u Rutanova raketového letadla. Feeney s žertem říká, že on je ten jediný, kdo má co ztratit. Je totiž, jak se tituluje, vším od vedoucího kontroly jakosti až po pilota. Feeney přiznává, že by rád cenu X získal (a kdo by také nechtěl 10 milionů?), i když to podle něj není hlavním aspektem závodu.

Nechejme se tedy překvapit, kdo první splní podmínky soutěže, dostat se ve třímístném pilotovaném plavidle minimálně na úřední okraj kosmu a do 14 dnů s ním let ještě jednou zopakovat.

Miku Melvillovi křidélka prvního astronauta na soukromé kosmické lodi už nikdo nevezme i přes problémy, které musel při svém letu překonat. Že o peníze asi opravdu nejde "až v prví řadě", jak zní oblíbené české přísloví, dokládá údaj o ceně SpaceShipOne. Zatím bylo do jeho vývoje investováno na 20 mil.USD a před dalším startem ještě nějaké ty statisíce spotřebuje.

Související články:
SpaceShipOne otevřel cestu do vesmíru
SpaceShipOne odstartoval
21.6.2004 16:30 - soukromý pilotovaný let do vesmíru
SpaceShipOne - jednička v kosmické turistice
Cena X - finále se blíží

Zdroj: SpaceDaily
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »