Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Marsovské rovery se stále těší dobrému zdraví - i když sem tam zastonají

Marsovské rovery se stále těší dobrému zdraví - i když sem tam zastonají

rover2_nasa_203.jpg
Obě automatická terénní vozítka na Marsu zůstávají v docela dobrém technickém stavu a pokračují v normální činnosti.

Spirit pobývá na povrchu rudé planety již více než 200 sol - marsovských dnů. Výročí dvou stovek sol oslavil již před časem, 26.července. Nyní pozvolna šplhá vzhůru po úbočí Columbia Hills a provádí komplexní geologický průzkum zajímavých povrchových formací. Díky stále drhnoucímu pravému přednímu kolu obvykle jede jen na 5 kol a šesté je zapojováno jen v případě potřeby. Je to lepší způsob než když, jak vědci s úsměvem připomínají, "cestou dopředu couval". I s touto drobnou nepříjemností už urazil dráhu více než 3.500 metrů.

Opportunity je na Marsu kratší dobu. Sol 180, dvojnásobek původně plánované životnosti, mu skončil "teprve" 27.července. Nyní opatrně pokračuje v prohlídce vnitřních svahů kráteru Endurance. Postupně sestoupil až hloubky 13 m od vnějšího okraje. Celkově ujel po povrchu Marsu už přes 1500 metrů.

U obou vozítek se zatím daří orientovat panely slunečních baterií co nejvíce směrem ke Slunci, které díky nadcházející zimě na na jižní polokouli klesá stále níž a níž nad obzor. Slunovrat nastává na Marsu až 20. září a marsovská zima bude trvat do 22. března 2005. Spojení se sondami je stále dostatečně kvalitní a to i přes to, že Mars bude 5. září v maximální vzdálenosti od Země, celých 399 milionů km. Srovnání s loňským přísluním 55,8 milionu km nechť si každý udělá sám..

Koncem srpna budou obě vozítka "zaparkována" a komunikace se sondami bude od 31.srpna, zhruba až do konce září přerušena, protože Mars se bude v té době nalézat prakticky za Sluncem (konjunkce nastává 15.9.).

Zdroj: NASA JPL
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »