Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA připravuje misi k Merkuru

NASA připravuje misi k Merkuru

Messenger-orbitwithsun_br.jpg
Už za 14 dnů, 2.srpna, se agentura NASA chystá vypustit k Merkuru sondu pojmenovanou Posel (Messenger). Za uplynulých 30 let se bude jednat o první návštěvu u planety. Poslední sondou NASA, která planetu navštívila celkem třikrát, totiž byl, už v letech 1974 a 1975, Marriner 10. Ten však získal detailní data jen z poloviny planetárního povrchu.

Cílem současné mise proto je kompletně sondovat planetu z oběžné dráhy. Má se zmapovat celý její povrch, studovat její geologie a hledat zamrzlá voda. Sonda bude muset vykonat velmi dlouhou, celkem sedmiletou cestu. Než dosáhne Merkuru, obletí celkem 15x okolo Slunce, jednou se vrátí znovu k Zemi, dvakrát poletí okolo Venuše a vykoná dokonce i tři průlety okolo Merkuru. Poprvé se k němu dostane v roce 2008. Díky této komplikované cestě, dlouhé skoro 8 miliard kilometrů, tak Messenger zahájí svoji hlavní misi až v roce 2011.

Název Messenger je zkratkou ze "short for MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry, and Ranging". Nese sedm vědeckých přístrojů, které poskytnou první komplexní obraz celé planety. Také bude sbírat informace o složení a struktuře povrchu, jeho geologické historii, povaze tenké atmosféry a magnetického pole a bude se snažit dozvědět se co nejvíce o jeho jádře i polárních oblastech.

Sean Solomon, z Carnegie Institution ve Washingtonu, vedoucí vědeckého týmu projektu, popsal Merkur jako neobvyklý objekt mezi vnitřními skalnatými planetami, které zahrnují také Zemi, Venuši a Mars. Merkur je totiž tak hustý, že vědci věří, že přinejmenším dvě třetiny z něj musí být tvořeny železem. Také jeho ostatní parametry, zejména rozdíl mezi teplotou ve dne a v noci není mezi planetami právě obvyklý. Teplota na Merkuru se totiž mění až o 600°C, ve dne kolem +450°C, v noci -150°C.

Mise v ceně 426 milionů USD bude proto mít vlastní sluneční clonu, která bude sondu chránit před teplotami, které jsou srovnatelné s roztopenou pecí na pizzu. Astronomové se však zajímají i o to jestli na pólech není zamrzlá voda ještě z doby vzniku planety.

Základní data o planetě : Průměr: 4.800 km, délka roku 88 dnů, má globální magnetické pole, velmi tenkou atmosféru, osa rotace je kolmá k oběžné dráze.

Zejména poslední dva údaje dávají naději, že v zastíněných oblastech u pólů by mohl být led. Atmosféra totiž nevede teplo a na některé části povrchu u pólů se nikdy nemusí dostat sluneční svit. Dno zastíněného kráteru by tak mohlo mít trvalou teplotu až -180°C nebo i méně.

Messenger bude možná mít jednou na oběžné dráze kolem Merkuru i společnost. Tou by se mohla stát sonda BepiColombo, navrhovaná ve spolupráci mezi Evropou a Japonskem. Jedná se o dvojitou sondu jejíž start je uvažován začátkem příštího desetiletí.

Související články
Sondy ke kometě a k Merkuru
Vzhůru na Merkur
MESSENGER se připravuje ke startu
MESSENGER - start se odkládá

Zdroj: NASA, BBC, Messenger
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »