Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

rogue-wave.jpg
1980: přes tanker Esso Languedoc se valí vlna o výšce 25 metrů, běžné vlny měly 5-10 metrů
WP10003.jpg
1974: poškozená loď Wilstar

Počasí a zabijácké vlny mají být odpovědné za potopení více než 200 supertankerů a kontejnerových lodí s délkou převyšující 200 metrů za poslední dvě desetiletí. Velké vlny, jak se zdá mohou být mnohem významnější příčinou mnohých takových případů.

Námořníci, kteří přežili podobná setkání, vyprávěli pozoruhodné příběhy. V únoru 1995 se motorová loď Královna Elisabeth II setkala s 29 metrů vysokou vlnou během hurikánu v Severním Atlantiku. Kapitán Ronald Warwick ji popisoval jako "ohromnou zeď vody". "Vypadalo to jako když plujeme přímo do bílých útesů u Doveru".

Za jeden týden, mezi únorem a březnem 2001, se s takovými vlnami setkaly dvě turistické motorové lodi, Brémy a Skotská hvězda a málem toto setkání nepřežily. Přitom k incidentu došlo na místech vzdálených od sebe přes 1600 km. A nebyly samy.

ers005.jpg
Proto již v prosinci 2000 EU zahájila projekt MAX WAVE, který měl potvrdit výskyt a rozšíření těchto obrovských vln. Jako součást tohoto projektu bylo první pozorování vln pomocí radarů družic ERS. Družice ERS 1 a 2 byly vypuštěny již v letech 1991 a 1995. Na palubě mají tak zvaný Synthetic Aperture Radar (SAR). Ten je schopen zachytit vlny s rozlišením okolo 10m. Data radaru jsou však "syrová" a použít je lze až po řádném matematickém zpracování. ESA poskytla vědcům vzorek dat asi 30.000 radarových obrazů z doby, kdy vlny pozorovaly již zmíněné lodi Brémy a Skotská hvězda. Snímky byly automaticky zpracovány v Německém centru letového provozu (DLR) a i za tak poměrně krátké období, necelých tří týdnů, na nich bylo nalezeno přes deset vln vyšších než 25 metrů.

Po tomto úspěchu byl schválen program WaveAtlas, který z radarových snímků družic ERS má za dobu dvou roků vytvořit celosvětový přehled velkých vln a provést příslušné statistické analýzy a rozbory.

Zatím už byly odhaleny některé opakující se vzory. Velké vlny často vznikají v místech, kde se obyčejné vlny setkávají s oceánskými proudy a víry. Síla proudu koncentruje a formuje větší vlny. Vedoucí týmu vědců, Susanne Lehnerová, profesorka v oddělení aplikované námořní fyziky na Universitě v Miami, to přirovnává k optickým čočkám soustřeďujícím energii do malé oblasti. Oblastmi tvorby velkých vln je východní pobřeží Jižní Afriky, Severní Atlantik u Labradoru i jiné regiony. Ale vlny tvoří nejen oceánské proudy. Také přední strany tlakových níží, dlouhodobé větry (nad 12 hodin) a další meteorologické jevy působí na vznik těchto vln zabijáků.

Projekt WaveAtlas bude pokračovat až do prvního čtvrtletí roku 2005.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »