Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Družice ESA odhalují vlny zabijáky

Klimatologové a oceánologové nyní věří, velké vlny, které mohou dosáhnout až 30 metrové výšky, jsou odpovědné za většinu potopení velkých lodí na otevřeném oceánu. Družice ERS (Earth obseRvation Satellites) provozované Evropskou vesmírnou agenturou spatřily již několik těchto monster a potvrdily jejich existenci. Tým vědců studoval série snímků pozemských oceánů za dobu jen tří týdnů a i za tuto krátkou dobu našli více než 10 obrovských vln vyšších nad 25 metrů. Nová studie bude sledovat oceány po dobu 2 let a má vést k lepšímu porozumění tomu, jak se tyto vlny tvoří a jestli mohou být předpovězeny.

rogue-wave.jpg
1980: přes tanker Esso Languedoc se valí vlna o výšce 25 metrů, běžné vlny měly 5-10 metrů
WP10003.jpg
1974: poškozená loď Wilstar

Počasí a zabijácké vlny mají být odpovědné za potopení více než 200 supertankerů a kontejnerových lodí s délkou převyšující 200 metrů za poslední dvě desetiletí. Velké vlny, jak se zdá mohou být mnohem významnější příčinou mnohých takových případů.

Námořníci, kteří přežili podobná setkání, vyprávěli pozoruhodné příběhy. V únoru 1995 se motorová loď Královna Elisabeth II setkala s 29 metrů vysokou vlnou během hurikánu v Severním Atlantiku. Kapitán Ronald Warwick ji popisoval jako "ohromnou zeď vody". "Vypadalo to jako když plujeme přímo do bílých útesů u Doveru".

Za jeden týden, mezi únorem a březnem 2001, se s takovými vlnami setkaly dvě turistické motorové lodi, Brémy a Skotská hvězda a málem toto setkání nepřežily. Přitom k incidentu došlo na místech vzdálených od sebe přes 1600 km. A nebyly samy.

ers005.jpg
Proto již v prosinci 2000 EU zahájila projekt MAX WAVE, který měl potvrdit výskyt a rozšíření těchto obrovských vln. Jako součást tohoto projektu bylo první pozorování vln pomocí radarů družic ERS. Družice ERS 1 a 2 byly vypuštěny již v letech 1991 a 1995. Na palubě mají tak zvaný Synthetic Aperture Radar (SAR). Ten je schopen zachytit vlny s rozlišením okolo 10m. Data radaru jsou však "syrová" a použít je lze až po řádném matematickém zpracování. ESA poskytla vědcům vzorek dat asi 30.000 radarových obrazů z doby, kdy vlny pozorovaly již zmíněné lodi Brémy a Skotská hvězda. Snímky byly automaticky zpracovány v Německém centru letového provozu (DLR) a i za tak poměrně krátké období, necelých tří týdnů, na nich bylo nalezeno přes deset vln vyšších než 25 metrů.

Po tomto úspěchu byl schválen program WaveAtlas, který z radarových snímků družic ERS má za dobu dvou roků vytvořit celosvětový přehled velkých vln a provést příslušné statistické analýzy a rozbory.

Zatím už byly odhaleny některé opakující se vzory. Velké vlny často vznikají v místech, kde se obyčejné vlny setkávají s oceánskými proudy a víry. Síla proudu koncentruje a formuje větší vlny. Vedoucí týmu vědců, Susanne Lehnerová, profesorka v oddělení aplikované námořní fyziky na Universitě v Miami, to přirovnává k optickým čočkám soustřeďujícím energii do malé oblasti. Oblastmi tvorby velkých vln je východní pobřeží Jižní Afriky, Severní Atlantik u Labradoru i jiné regiony. Ale vlny tvoří nejen oceánské proudy. Také přední strany tlakových níží, dlouhodobé větry (nad 12 hodin) a další meteorologické jevy působí na vznik těchto vln zabijáků.

Projekt WaveAtlas bude pokračovat až do prvního čtvrtletí roku 2005.

Zdroj: ESA tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »