Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na start SWIFTu započaly

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.

Díky obdivuhodné rychlosti a přesnosti bude družice Swift sledovat ještě průběh jevu, o kterém se předpokládá, že signalizuje zrození černých děr. Tyto stále ještě záhadné gama záblesky vyzáří ve velmi krátké době energii až 100 miliard krát větší, než vyzáří naše Slunce za celý rok. Při tom trvají jen od několika milisekund do několika minut a nikdy se neobjevily znovu ve stejném místě oblohy. Nejdelší ze zatím pozorovaných záblesků netrval ani dvacet minut.

Družice je proto navržena právě s ohledem na schopnost co nejrychleji změnit směr pozorování, aby mohla zaznamenat ještě trvání záblesku a následně jeho dosvit. Dosvit je již relativně dlouhodobější děj, který se může, na rozdíl od vlastního gama záblesku, projevit i v jiných částech spektra až po optické a radiové rozsahy. Může trvat od několika hodin do několika málo týdnů.

swift_side.jpg
Prvním přístrojem sondy proto je BAT - The Burst Alert Telescope (tedy dalekohled upozorňující na záblesk). Měl by zaznamenat asi dva záblesky týdně, rychle určit směr ke zdroji záblesku a navést celý satelit požadovaným směrem. Tam vstoupí do hry další dva přístroje, rentgenový teleskop (XRT) a kombinovaný ultrafialový a optický teleskop (UVOT). Tyto dva, na delších vlnových délkách (a nižších energiích) pracující přístroje určí přesnou polohu zdroje a zahájí jeho sledování. Současně předají zjištěná data na Zemi a tak bude možné daným směrem zaměřit další, pozemské robotické teleskopy a tak získat cenné informace obsažené v dosvitu záblesku.

Nepřetržité sledování a rychlé spojení přes operační centrum v Penn State dávají předpoklad, že odhalené a hlavně co možná nejdelší dobu sledované záblesky a jejich dosvit přinesou velké množství, hlavně kosmologických dat. Bude se totiž sledovat nejenom vlastní záblesk a jeho zdroj, ale podél celého pozorovacího paprsku navíc i rozložení galaxií a plynů jak těchto galaxiích, tak i mezi nimi. Předpokládá se, že mnohé ze záblesků pochází ještě z první generace hvězd. Přesnost Swiftu tedy poskytne první příležitost ověřit pravdivost této teorie. Předpokládá se také, že díky pozorování delších úseků vlastního záblesku (bohužel pozorování celého záblesku již od jeho vzniku přímo oběma dalekohledy by bylo obrovskou náhodou) bude možné určit, zda jsou všechny záblesky shodné nebo jsou mezi nimi určité rozdíly, pro které by je bylo možné roztřídit do tříd. Zjistit by se také mělo jak silné a jak daleko jsou jejich zdroje. Více než dvacetinásobně vyšší citlivost přístrojů na palubě sondy Swift by měla za dobu fungování sondy odhalit nejméně 400 nových, extra hmotných černých děr.

Tento společný mezinárodní projekt je zabezpečován ve spolupráci NASA - Goddard Space Flight Center v Greenbelt, s národními laboratořemi a universitami, včetně Los Alamos National Laboratory, Penn State University, Sonoma State University, a partnery z Itálie a Velké Británie.

Do kosmu by sonda měla odstartovat v říjnu tohoto roku.

Zdroj: NASA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »