Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na start SWIFTu započaly

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.

Díky obdivuhodné rychlosti a přesnosti bude družice Swift sledovat ještě průběh jevu, o kterém se předpokládá, že signalizuje zrození černých děr. Tyto stále ještě záhadné gama záblesky vyzáří ve velmi krátké době energii až 100 miliard krát větší, než vyzáří naše Slunce za celý rok. Při tom trvají jen od několika milisekund do několika minut a nikdy se neobjevily znovu ve stejném místě oblohy. Nejdelší ze zatím pozorovaných záblesků netrval ani dvacet minut.

Družice je proto navržena právě s ohledem na schopnost co nejrychleji změnit směr pozorování, aby mohla zaznamenat ještě trvání záblesku a následně jeho dosvit. Dosvit je již relativně dlouhodobější děj, který se může, na rozdíl od vlastního gama záblesku, projevit i v jiných částech spektra až po optické a radiové rozsahy. Může trvat od několika hodin do několika málo týdnů.

swift_side.jpg
Prvním přístrojem sondy proto je BAT - The Burst Alert Telescope (tedy dalekohled upozorňující na záblesk). Měl by zaznamenat asi dva záblesky týdně, rychle určit směr ke zdroji záblesku a navést celý satelit požadovaným směrem. Tam vstoupí do hry další dva přístroje, rentgenový teleskop (XRT) a kombinovaný ultrafialový a optický teleskop (UVOT). Tyto dva, na delších vlnových délkách (a nižších energiích) pracující přístroje určí přesnou polohu zdroje a zahájí jeho sledování. Současně předají zjištěná data na Zemi a tak bude možné daným směrem zaměřit další, pozemské robotické teleskopy a tak získat cenné informace obsažené v dosvitu záblesku.

Nepřetržité sledování a rychlé spojení přes operační centrum v Penn State dávají předpoklad, že odhalené a hlavně co možná nejdelší dobu sledované záblesky a jejich dosvit přinesou velké množství, hlavně kosmologických dat. Bude se totiž sledovat nejenom vlastní záblesk a jeho zdroj, ale podél celého pozorovacího paprsku navíc i rozložení galaxií a plynů jak těchto galaxiích, tak i mezi nimi. Předpokládá se, že mnohé ze záblesků pochází ještě z první generace hvězd. Přesnost Swiftu tedy poskytne první příležitost ověřit pravdivost této teorie. Předpokládá se také, že díky pozorování delších úseků vlastního záblesku (bohužel pozorování celého záblesku již od jeho vzniku přímo oběma dalekohledy by bylo obrovskou náhodou) bude možné určit, zda jsou všechny záblesky shodné nebo jsou mezi nimi určité rozdíly, pro které by je bylo možné roztřídit do tříd. Zjistit by se také mělo jak silné a jak daleko jsou jejich zdroje. Více než dvacetinásobně vyšší citlivost přístrojů na palubě sondy Swift by měla za dobu fungování sondy odhalit nejméně 400 nových, extra hmotných černých děr.

Tento společný mezinárodní projekt je zabezpečován ve spolupráci NASA - Goddard Space Flight Center v Greenbelt, s národními laboratořemi a universitami, včetně Los Alamos National Laboratory, Penn State University, Sonoma State University, a partnery z Itálie a Velké Británie.

Do kosmu by sonda měla odstartovat v říjnu tohoto roku.

Zdroj: NASA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



27. vesmírný týden 2025

27. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 6. do 6. 7. 2025. Měsíc se na večerní obloze potkává s Marsem a Spikou a bude v první čtvrti. Nízko na večerní obloze je pouze Mars, ráno je nízko nad obzorem Venuše, trochu výše je Saturn a Neptun. Aktivita Slunce je nízká. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Posádka Crew Dragonu mise Axiom-4 je konečně na ISS. Parker Solar Probe prolétla podruhé rekordně blízko Slunci. ESA plánuje 1. 7. vypustit další Meteosat třetí generace. Před 40 lety se k Halleyově kometě vydala sonda Giotto a před 20 lety zasáhl projektil sondy Deep Impact kometu Tempel 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M57

Na snímku se nachází mlhovina M57 a kousek v pravo od ní i přilehlá galaxie IC 1296 která ovšem není moc patrná.

Další informace »