Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na start SWIFTu započaly

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.

Díky obdivuhodné rychlosti a přesnosti bude družice Swift sledovat ještě průběh jevu, o kterém se předpokládá, že signalizuje zrození černých děr. Tyto stále ještě záhadné gama záblesky vyzáří ve velmi krátké době energii až 100 miliard krát větší, než vyzáří naše Slunce za celý rok. Při tom trvají jen od několika milisekund do několika minut a nikdy se neobjevily znovu ve stejném místě oblohy. Nejdelší ze zatím pozorovaných záblesků netrval ani dvacet minut.

Družice je proto navržena právě s ohledem na schopnost co nejrychleji změnit směr pozorování, aby mohla zaznamenat ještě trvání záblesku a následně jeho dosvit. Dosvit je již relativně dlouhodobější děj, který se může, na rozdíl od vlastního gama záblesku, projevit i v jiných částech spektra až po optické a radiové rozsahy. Může trvat od několika hodin do několika málo týdnů.

swift_side.jpg
Prvním přístrojem sondy proto je BAT - The Burst Alert Telescope (tedy dalekohled upozorňující na záblesk). Měl by zaznamenat asi dva záblesky týdně, rychle určit směr ke zdroji záblesku a navést celý satelit požadovaným směrem. Tam vstoupí do hry další dva přístroje, rentgenový teleskop (XRT) a kombinovaný ultrafialový a optický teleskop (UVOT). Tyto dva, na delších vlnových délkách (a nižších energiích) pracující přístroje určí přesnou polohu zdroje a zahájí jeho sledování. Současně předají zjištěná data na Zemi a tak bude možné daným směrem zaměřit další, pozemské robotické teleskopy a tak získat cenné informace obsažené v dosvitu záblesku.

Nepřetržité sledování a rychlé spojení přes operační centrum v Penn State dávají předpoklad, že odhalené a hlavně co možná nejdelší dobu sledované záblesky a jejich dosvit přinesou velké množství, hlavně kosmologických dat. Bude se totiž sledovat nejenom vlastní záblesk a jeho zdroj, ale podél celého pozorovacího paprsku navíc i rozložení galaxií a plynů jak těchto galaxiích, tak i mezi nimi. Předpokládá se, že mnohé ze záblesků pochází ještě z první generace hvězd. Přesnost Swiftu tedy poskytne první příležitost ověřit pravdivost této teorie. Předpokládá se také, že díky pozorování delších úseků vlastního záblesku (bohužel pozorování celého záblesku již od jeho vzniku přímo oběma dalekohledy by bylo obrovskou náhodou) bude možné určit, zda jsou všechny záblesky shodné nebo jsou mezi nimi určité rozdíly, pro které by je bylo možné roztřídit do tříd. Zjistit by se také mělo jak silné a jak daleko jsou jejich zdroje. Více než dvacetinásobně vyšší citlivost přístrojů na palubě sondy Swift by měla za dobu fungování sondy odhalit nejméně 400 nových, extra hmotných černých děr.

Tento společný mezinárodní projekt je zabezpečován ve spolupráci NASA - Goddard Space Flight Center v Greenbelt, s národními laboratořemi a universitami, včetně Los Alamos National Laboratory, Penn State University, Sonoma State University, a partnery z Itálie a Velké Británie.

Do kosmu by sonda měla odstartovat v říjnu tohoto roku.

Zdroj: NASA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »