Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přípravy na start SWIFTu započaly

Přípravy na start SWIFTu započaly

2004-0729swift-sm.jpg
Na floridský Cape Canaveral byla dopravena nová družice NASA, pojmenovaná SWIFT (rychlý, pohotový). Jméno plně odpovídá účelu družice, protože ta byla vyvinuta speciálně pro zkoumání nejrychlejších a nejsilnějších známých explozí ve vesmíru - výbuchů paprsků gama (gamma ray bursts). Sonda má přístroj na detekci těchto výbuchů a dvojici teleskopů s vysokým rozlišením, které je schopna zaměřit na místo výbuchu za méně než jednu minutu. Předpokládá se, že by těchto, velmi krátkou dobu trvajících jevů, mohlo být pozorováno až 100 za rok.

Díky obdivuhodné rychlosti a přesnosti bude družice Swift sledovat ještě průběh jevu, o kterém se předpokládá, že signalizuje zrození černých děr. Tyto stále ještě záhadné gama záblesky vyzáří ve velmi krátké době energii až 100 miliard krát větší, než vyzáří naše Slunce za celý rok. Při tom trvají jen od několika milisekund do několika minut a nikdy se neobjevily znovu ve stejném místě oblohy. Nejdelší ze zatím pozorovaných záblesků netrval ani dvacet minut.

Družice je proto navržena právě s ohledem na schopnost co nejrychleji změnit směr pozorování, aby mohla zaznamenat ještě trvání záblesku a následně jeho dosvit. Dosvit je již relativně dlouhodobější děj, který se může, na rozdíl od vlastního gama záblesku, projevit i v jiných částech spektra až po optické a radiové rozsahy. Může trvat od několika hodin do několika málo týdnů.

swift_side.jpg
Prvním přístrojem sondy proto je BAT - The Burst Alert Telescope (tedy dalekohled upozorňující na záblesk). Měl by zaznamenat asi dva záblesky týdně, rychle určit směr ke zdroji záblesku a navést celý satelit požadovaným směrem. Tam vstoupí do hry další dva přístroje, rentgenový teleskop (XRT) a kombinovaný ultrafialový a optický teleskop (UVOT). Tyto dva, na delších vlnových délkách (a nižších energiích) pracující přístroje určí přesnou polohu zdroje a zahájí jeho sledování. Současně předají zjištěná data na Zemi a tak bude možné daným směrem zaměřit další, pozemské robotické teleskopy a tak získat cenné informace obsažené v dosvitu záblesku.

Nepřetržité sledování a rychlé spojení přes operační centrum v Penn State dávají předpoklad, že odhalené a hlavně co možná nejdelší dobu sledované záblesky a jejich dosvit přinesou velké množství, hlavně kosmologických dat. Bude se totiž sledovat nejenom vlastní záblesk a jeho zdroj, ale podél celého pozorovacího paprsku navíc i rozložení galaxií a plynů jak těchto galaxiích, tak i mezi nimi. Předpokládá se, že mnohé ze záblesků pochází ještě z první generace hvězd. Přesnost Swiftu tedy poskytne první příležitost ověřit pravdivost této teorie. Předpokládá se také, že díky pozorování delších úseků vlastního záblesku (bohužel pozorování celého záblesku již od jeho vzniku přímo oběma dalekohledy by bylo obrovskou náhodou) bude možné určit, zda jsou všechny záblesky shodné nebo jsou mezi nimi určité rozdíly, pro které by je bylo možné roztřídit do tříd. Zjistit by se také mělo jak silné a jak daleko jsou jejich zdroje. Více než dvacetinásobně vyšší citlivost přístrojů na palubě sondy Swift by měla za dobu fungování sondy odhalit nejméně 400 nových, extra hmotných černých děr.

Tento společný mezinárodní projekt je zabezpečován ve spolupráci NASA - Goddard Space Flight Center v Greenbelt, s národními laboratořemi a universitami, včetně Los Alamos National Laboratory, Penn State University, Sonoma State University, a partnery z Itálie a Velké Británie.

Do kosmu by sonda měla odstartovat v říjnu tohoto roku.

Zdroj: NASA News Release
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »