Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje některá svá předchozí rozhodnutí a tak by mohla dát druhou šanci myšlence sondy umístěné na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce a to i potom, co byl před pěti lety stejný projekt odmítnut.

Nyní ale NASA původní postoj pomalu mění.

Začalo se pracovat na dalších stupních dokumentace, jak by taková mise mohla být uskutečněna. Nová vize sluneční sondy byla nedávno naznačena projektovým týmem na konferenci o výzkumu Slunce v Paříži.

Postavit kosmické plavidlo, které by přežilo opakované nízké přelety nad Sluncem představuje významnou technologickou výzvu. Aby bylo možné při pobytu blízko u Slunce, vykonat plánovaná měření, je nutné odstranit neuvěřitelné množství tepla, řekl člen přípravného týmu doktor David J. McComas z Jihozápadního výzkumného ústavu v Texasu, jeden z hlavních poradců NASA pro oblast Slunce. Musí být k dispozici tepelný štít, rozumné velikosti, schopný zadržet okolo 2,4 megawattů tepla. Hodně z toho sice lze vyzářit zpět do okolního prostoru, ale přes to zbývá ještě několik kilowatů, kterých je potřeba se zbavit jinak.

Sonda by nesla soupravu přístrojů zkoumajících částice a záření vydávané naší mateřskou hvězdou. Také by zkoumala sluneční korónu, magnetické pole a ostatní úkazy v okolí Slunce. K tomu by například mohla být vybavena nějakým typem periskopu, který by ke kosmickému plavidlu přivedl jen takové množství slunečního světla (a zároveň i tepla a ostatní energie), aby bylo možné vykonat požadované rozbory.

Projekt ovšem bude muset být přizpůsobován a to nejen teplu v blízkosti Slunce, ale i aktuálnímu politickému klimatu. NASA totiž momentálně trpí velkou averzi k riskantním akcím a nechce na sebe převzít příliš mnoho rizik. Proto se očekává, že projekt bude navržen na minimalizaci možných rizik, řekl doktor McComas.

Nejdříve by sonda mohla být vypuštěna v roce 2010.

Zdroj: NASA, BBC
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »