Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje vyslání sondy ke Slunci

NASA přehodnocuje některá svá předchozí rozhodnutí a tak by mohla dát druhou šanci myšlence sondy umístěné na oběžnou dráhu v blízkosti Slunce a to i potom, co byl před pěti lety stejný projekt odmítnut.

Nyní ale NASA původní postoj pomalu mění.

Začalo se pracovat na dalších stupních dokumentace, jak by taková mise mohla být uskutečněna. Nová vize sluneční sondy byla nedávno naznačena projektovým týmem na konferenci o výzkumu Slunce v Paříži.

Postavit kosmické plavidlo, které by přežilo opakované nízké přelety nad Sluncem představuje významnou technologickou výzvu. Aby bylo možné při pobytu blízko u Slunce, vykonat plánovaná měření, je nutné odstranit neuvěřitelné množství tepla, řekl člen přípravného týmu doktor David J. McComas z Jihozápadního výzkumného ústavu v Texasu, jeden z hlavních poradců NASA pro oblast Slunce. Musí být k dispozici tepelný štít, rozumné velikosti, schopný zadržet okolo 2,4 megawattů tepla. Hodně z toho sice lze vyzářit zpět do okolního prostoru, ale přes to zbývá ještě několik kilowatů, kterých je potřeba se zbavit jinak.

Sonda by nesla soupravu přístrojů zkoumajících částice a záření vydávané naší mateřskou hvězdou. Také by zkoumala sluneční korónu, magnetické pole a ostatní úkazy v okolí Slunce. K tomu by například mohla být vybavena nějakým typem periskopu, který by ke kosmickému plavidlu přivedl jen takové množství slunečního světla (a zároveň i tepla a ostatní energie), aby bylo možné vykonat požadované rozbory.

Projekt ovšem bude muset být přizpůsobován a to nejen teplu v blízkosti Slunce, ale i aktuálnímu politickému klimatu. NASA totiž momentálně trpí velkou averzi k riskantním akcím a nechce na sebe převzít příliš mnoho rizik. Proto se očekává, že projekt bude navržen na minimalizaci možných rizik, řekl doktor McComas.

Nejdříve by sonda mohla být vypuštěna v roce 2010.

Zdroj: NASA, BBC
Převzato od Hvězdárny Uherský Brod




O autorovi



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »