Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastné narozeniny HST!

Šťastné narozeniny HST!

ring_galaxy_am_0644-741.jpg
Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.

Modrý prstenec má v průměru 150 000 světelných let, což je více než průměr naší Mléčné dráhy. Galaxie na snímku by si určitě zasloužila nějaké pěkné jméno, ale tak tomu bohužel není. V katalozích ji najdeme pod fádním označením AM 0644-741 ve skupině galaxií s výraznou prstencovou strukturou. Leží ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let na jižní obloze v souhvězdí Mečouna.

Tyto galaxie nám ukazují, jak dokážou mezigalaktické kolize rapidně změnit jejich vzhled a strukturu a zároveň velmi dobře posloužit jako mechanismus spouštějící tvorbu nových hvězd. Prstencové struktury ale vyžadují pro svůj vznik zcela konkrétní průběh srážky. Dojde k němu tehdy, když jedna z galaxií vpluje do disku druhé.

V případě objektu AM 0644-741 ale není na snímku galaxie, která proplula jejím diskem viditelná, k jejímu zachycení je nutné širší zorné pole. Gravitační šoková vlna, která při kolizi vznikla změnila dráhy hvězd a mezihvězdné hmoty a ty se začaly pohybovat podobně jako vlnky na rybníce po dopadu kamene na hladinu. Postupující vlna způsobila lokální zhuštění materiálu na svém čele, kde začly masivně vznikat nové hvězdy.

Žhavé mladé hvězdy mají modrou barvu, takže jejich vznik snadno vysvětluje modrou barvu prstence. Dalším ukazatelem, který upozorňuje na tvorbu mladých hvězd, jsou růžové oblasti na okraji prstence. Jsou to oblaky řídkého vodíku, který je vybuzen ultrafialovým zářením nově vzniklých okolních hvězd a fluoreskuje.

Teoretické simulace také předpovídají, jak se bude modravý prstenec hvězd vyvíjet dál. Jeho rozpínání nebude probíhat do nekonečna. Za zhruba za 300 milionů let dosáhne prstenec svého maximálního průměru a pak se začne zvolna rozpadat.

Obrázek AM 0644-741 byl pořízen pomocí Advanced Camera for Surveys (ACS) na Hubblově dalekohledu v lednu 2004. Tento detektor byl na HST instalován před dvěma lety a nahradil původní přístroj Faint Object Camera, který pořídil za svůj život mnoho důležitých dat.

Zdroj: ESA




O autorovi



44. vesmírný týden 2025

44. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 10. do 2. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) nám dělá radost nízko na večerní obloze, pokud se vůbec vyjasní. O něco výše je trochu slabší kometa C/2025 R2 (SWAN). Obě jsou krásné ve větším dalekohledu. Dozvěděli jsme se, kterých 13 experimentů mise Aleše Svobody na ISS podpoří ESA. Japonská zásobovací loď HTV-X je na cestě k ISS. Mezinárodní vesmírná stanice je trvale obydlena již 25 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 na Zemplíne

Nikon d500, 50mm

Další informace »