Šťastné narozeniny HST!

Modrý prstenec má v průměru 150 000 světelných let, což je více než průměr naší Mléčné dráhy. Galaxie na snímku by si určitě zasloužila nějaké pěkné jméno, ale tak tomu bohužel není. V katalozích ji najdeme pod fádním označením AM 0644-741 ve skupině galaxií s výraznou prstencovou strukturou. Leží ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let na jižní obloze v souhvězdí Mečouna.

Tyto galaxie nám ukazují, jak dokážou mezigalaktické kolize rapidně změnit jejich vzhled a strukturu a zároveň velmi dobře posloužit jako mechanismus spouštějící tvorbu nových hvězd. Prstencové struktury ale vyžadují pro svůj vznik zcela konkrétní průběh srážky. Dojde k němu tehdy, když jedna z galaxií vpluje do disku druhé.

V případě objektu AM 0644-741 ale není na snímku galaxie, která proplula jejím diskem viditelná, k jejímu zachycení je nutné širší zorné pole. Gravitační šoková vlna, která při kolizi vznikla změnila dráhy hvězd a mezihvězdné hmoty a ty se začaly pohybovat podobně jako vlnky na rybníce po dopadu kamene na hladinu. Postupující vlna způsobila lokální zhuštění materiálu na svém čele, kde začly masivně vznikat nové hvězdy.

Žhavé mladé hvězdy mají modrou barvu, takže jejich vznik snadno vysvětluje modrou barvu prstence. Dalším ukazatelem, který upozorňuje na tvorbu mladých hvězd, jsou růžové oblasti na okraji prstence. Jsou to oblaky řídkého vodíku, který je vybuzen ultrafialovým zářením nově vzniklých okolních hvězd a fluoreskuje.

Teoretické simulace také předpovídají, jak se bude modravý prstenec hvězd vyvíjet dál. Jeho rozpínání nebude probíhat do nekonečna. Za zhruba za 300 milionů let dosáhne prstenec svého maximálního průměru a pak se začne zvolna rozpadat.

Obrázek AM 0644-741 byl pořízen pomocí Advanced Camera for Surveys (ACS) na Hubblově dalekohledu v lednu 2004. Tento detektor byl na HST instalován před dvěma lety a nahradil původní přístroj Faint Object Camera, který pořídil za svůj život mnoho důležitých dat.

Zdroj: ESA