Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastné narozeniny HST!

Šťastné narozeniny HST!

ring_galaxy_am_0644-741.jpg
Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.

Modrý prstenec má v průměru 150 000 světelných let, což je více než průměr naší Mléčné dráhy. Galaxie na snímku by si určitě zasloužila nějaké pěkné jméno, ale tak tomu bohužel není. V katalozích ji najdeme pod fádním označením AM 0644-741 ve skupině galaxií s výraznou prstencovou strukturou. Leží ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let na jižní obloze v souhvězdí Mečouna.

Tyto galaxie nám ukazují, jak dokážou mezigalaktické kolize rapidně změnit jejich vzhled a strukturu a zároveň velmi dobře posloužit jako mechanismus spouštějící tvorbu nových hvězd. Prstencové struktury ale vyžadují pro svůj vznik zcela konkrétní průběh srážky. Dojde k němu tehdy, když jedna z galaxií vpluje do disku druhé.

V případě objektu AM 0644-741 ale není na snímku galaxie, která proplula jejím diskem viditelná, k jejímu zachycení je nutné širší zorné pole. Gravitační šoková vlna, která při kolizi vznikla změnila dráhy hvězd a mezihvězdné hmoty a ty se začaly pohybovat podobně jako vlnky na rybníce po dopadu kamene na hladinu. Postupující vlna způsobila lokální zhuštění materiálu na svém čele, kde začly masivně vznikat nové hvězdy.

Žhavé mladé hvězdy mají modrou barvu, takže jejich vznik snadno vysvětluje modrou barvu prstence. Dalším ukazatelem, který upozorňuje na tvorbu mladých hvězd, jsou růžové oblasti na okraji prstence. Jsou to oblaky řídkého vodíku, který je vybuzen ultrafialovým zářením nově vzniklých okolních hvězd a fluoreskuje.

Teoretické simulace také předpovídají, jak se bude modravý prstenec hvězd vyvíjet dál. Jeho rozpínání nebude probíhat do nekonečna. Za zhruba za 300 milionů let dosáhne prstenec svého maximálního průměru a pak se začne zvolna rozpadat.

Obrázek AM 0644-741 byl pořízen pomocí Advanced Camera for Surveys (ACS) na Hubblově dalekohledu v lednu 2004. Tento detektor byl na HST instalován před dvěma lety a nahradil původní přístroj Faint Object Camera, který pořídil za svůj život mnoho důležitých dat.

Zdroj: ESA




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »