Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šťastné narozeniny HST!

Šťastné narozeniny HST!

ring_galaxy_am_0644-741.jpg
Prstenec modrých hvězd okolo namodralého jádra bývalé spirální galaxie na snímku upoutá pozornost na první pohled. Snímek byl uveřejněn v rámci 14. výročí startu HST, který proběhl 24. dubna 1990 a jeho oddělení od raketoplánu o den později.

Modrý prstenec má v průměru 150 000 světelných let, což je více než průměr naší Mléčné dráhy. Galaxie na snímku by si určitě zasloužila nějaké pěkné jméno, ale tak tomu bohužel není. V katalozích ji najdeme pod fádním označením AM 0644-741 ve skupině galaxií s výraznou prstencovou strukturou. Leží ve vzdálenosti asi 300 milionů světelných let na jižní obloze v souhvězdí Mečouna.

Tyto galaxie nám ukazují, jak dokážou mezigalaktické kolize rapidně změnit jejich vzhled a strukturu a zároveň velmi dobře posloužit jako mechanismus spouštějící tvorbu nových hvězd. Prstencové struktury ale vyžadují pro svůj vznik zcela konkrétní průběh srážky. Dojde k němu tehdy, když jedna z galaxií vpluje do disku druhé.

V případě objektu AM 0644-741 ale není na snímku galaxie, která proplula jejím diskem viditelná, k jejímu zachycení je nutné širší zorné pole. Gravitační šoková vlna, která při kolizi vznikla změnila dráhy hvězd a mezihvězdné hmoty a ty se začaly pohybovat podobně jako vlnky na rybníce po dopadu kamene na hladinu. Postupující vlna způsobila lokální zhuštění materiálu na svém čele, kde začly masivně vznikat nové hvězdy.

Žhavé mladé hvězdy mají modrou barvu, takže jejich vznik snadno vysvětluje modrou barvu prstence. Dalším ukazatelem, který upozorňuje na tvorbu mladých hvězd, jsou růžové oblasti na okraji prstence. Jsou to oblaky řídkého vodíku, který je vybuzen ultrafialovým zářením nově vzniklých okolních hvězd a fluoreskuje.

Teoretické simulace také předpovídají, jak se bude modravý prstenec hvězd vyvíjet dál. Jeho rozpínání nebude probíhat do nekonečna. Za zhruba za 300 milionů let dosáhne prstenec svého maximálního průměru a pak se začne zvolna rozpadat.

Obrázek AM 0644-741 byl pořízen pomocí Advanced Camera for Surveys (ACS) na Hubblově dalekohledu v lednu 2004. Tento detektor byl na HST instalován před dvěma lety a nahradil původní přístroj Faint Object Camera, který pořídil za svůj život mnoho důležitých dat.

Zdroj: ESA




O autorovi



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »