Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolize galaxií. Zánik i vznik!

Kolize galaxií. Zánik i vznik!

antennae_wide.jpg
Družice Chandra objevila zvýšené množství neonu, hořčíku a křemíku ve dvojici kolidujících galaxií, známých jako "Tykadla". Na tyto prvky narazila v rozsáhlých oblacích horkého plynu. Všdci se domnívají, že kdyby byl tento plyn chladný, mohlo by v těchto místech dojít k masívnímu vzniku nových hvězd a potažmo i planet. Tyto teorie nám mohou nastínit to, k čemu dojde v budoucnosti v naší galaxii, až se srazí s Velkou galaxií v Andromedě.

Takto zvýšený výskyt těchto prvků je vskutku fenomenální a podle Giusseppiny Fabbiano z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v Cambrigde ve státě Massachusetts, která vede tým provádějící tento výzkum, zde musí docházet k velkému počtu výbuchů supernov, stejně jako v dalších podobných kolidujících galaxiích.

antennae_xray.jpg
Představovat si ale srážku galaxií jako nějaký extrémně bouřlivý děj by bylo velmi zavádějící. Například přímé srážky hvězd jsou velice vzácné, ale kolize velkých oblaků plynu je výborný mechanismus pro spuštění hromadné tvorby nových hvězd. Hmotné mladé hvězdy se velmi rychle vyvíjejí(obecně platí, že čím má hvězda vyšší hmotnost, tím je kratší délka jejího života) a během několika milionů let, což je v tomto měřítku velmi krátká doba, skončí svůj život jako supernovy. Těžké prvky, které během vývoje těchto hvězd vzniknou a ty které vzniknou při vlastní explozi jsou rozmetány do širokého okolí až do vzdáleností tisíců světelných let.

Vědci zjistili, že výskyt supernov v interagujících Tykadlech je třicetkrát častější než v naší galaxii. Jejich výbuchy zahřejí mezihvězdný plyn na miliony kelvinů a ten pak září v rentgenovém oboru spektra. Pro běžné optické přístroje je tento plyn v podstatě neviditelný, ale pro Chandru jsou snadným cílem. V některých takových oblastech je výskyt hořčíku a křemíku 16 a 24 krát vyšší než ve Slunci.

Andrew King z University of Leicaster, další ze zmíněného týmu odborníků dodává, že právě tyto prvky jsou důležité stavební kameny pevných, obyvatelných planet. Proces tvorby těžších prvků probíhá ve všech galaxiích, ale během jejich srážek je mnohem intenzivnější. Horký plyn postupně chladne a z něho potom vznikne nová generace hvězd s novými planetárními systémy. Vědci soudí, že právě v Tykadlech se bude v budoucnu nacházet velké množství planetárních soustav.

Pokud k tomu budou vhodné podmínky, stanou se Tykadla galaxií oplývající životem. Aspoň si to myslí Francois Schweizer další spoluautor této studie. Soudí, že se zde bude společně vyvíjet velký počet hvězd podobných Slunci s planetami, které okolo nich budou obíhat.

antennae_ism.jpg
Tykadla drží ještě jeden primát. Se svojí vzdáleností okolo 60 milionů světelných let jsou nejbližší dvojicí velkých kolidujících galaxií. Jejich střet začal před několika stovkami milionů let a dal vzniknout velkým "cárům" hmoty, která z nich byla vytržena a vysloužila jim tak tuto přezdívku. Na snímcích z Chandry můžeme vidět smyčky plynu zahřátého na tři miliony kelvinů. Tyto smyčky pomůžou rozmést prvky vzniklé v supernovách i do mezigalaktického prostoru.

Tato dvojice galaxií nám dává blízký pohled na srážky galaxií, které byly v raném vesmíru velice časté a vedly ke vzniku hvězd, z nichž mnohé existují dodnes. Za tři miliardy let se něco podobného přihodí i nám. Gravitační síly přemění naši galaxii i galaxii v Andromedě k nepoznání. A po této srážce zůstane v nové galaxii, která vznikne spousta nových hvězd jako naše Slunce a možná i dost obyvatelných planet, na kterých se vyvine nový život. I takhle masivní srážky nemusí vždy znamenat zánik, ale jak vidíme, právě naopak.

Zdroj: NASA




O autorovi



31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pluto a Cháron

Pluto a zvětšený výřez se záběrem Cháronu

Další informace »