Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

57826main_microlensing-browse.jpg
Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.

K efektu gravitační čočky dojde tehdy, když světlo z nějaké hvězdy, které k nám letí, projde v blízkosti jiné hvězdy, planety, či jiného hmotného objektu. V této chvíli dojde k jeho ohybu. Ohyb světla v gravitačním poli předpověděl Albert Einstein a k potvrzení jeho teorie pozorovali astronomové hvězdy v okolí Slunce v okamžiku jeho úplného zatmění. Zaznamenali přesně jejich polohy na obloze a porovnali je s polohami, které změřili v době, když se Slunce nacházelo na jiné části oblohy. Zjistili skutečně, že se jejich polohy liší, přesně jak Einstein předpověděl.

57828main_milky-way-browse.jpg
Jak ale mohl tento jev posloužit k objevu exoplanety? Pokud je světlo vzdálené hvězdy zesíleno pomocí objektu, který přechází mezi ní a námi dojde ke krátkodobému zjasnění této hvězdy. V tomto případě ale nepozorovali astronomové obvyklé maximum jasnosti na světelné křivce (graf jasnosti objektu v závislosti na čase), ale i neobvyklé dvojité zjasnění. Po podrobné analýze dat zjistil tým vedený doktorem Ianem Bondem, že zmíněné zjasnění způsobil podvojný charakter "čočky". Podařilo se jim určit i poměr hmotností obou složek páru. Překvapením bylo, že menší objekt měl pouze 0,4% hmotnosti objektu většího. Bylo tedy jasné, že jde o pár tvořený hvězdou a planetou.

Na objevu se podílely celkem dva velké projekty. Prvním z nich je OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) a MOA (Microlensing Observations in Astrophysics). Objevená dvojice hvězda-planeta se nachází v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti zhruba 17000 světelných let. Hmotnost detekované planety je rovna 1,5 násobku hmotnosti Jupitera a od své mateřské hvězdy obíhá zhruba třikrát dále, než Země kolem Slunce. "Zvětšená" hvězda se nachází ještě o 7000 světelných let dále, blízko centra Galxie. Ian Bond dodává, že pomocí gravitačních čoček bychom byli schopni detekovat i planety velikosti Země.

První návrh používat gravitační čočky pro objevování např. temné hmoty sahá až do roku 1986. Autorem této myšlenky je Dr. Bohdan Pazcynski z Princeton University, člen vedení projektu OGLE. Spolu se svým studentem Shude Maem v roce 1991 také prezentovali myšlenku objevovat tímto způsobem i extrasolární planety. O dva roky později se podařila první detekce gravitačního čočkování způsobeného hvězdou. Ale objev hvězdy s obíhající planetou se podařil až teprve letos.

Podobné jevy jsou velmi vzácné, protože oba objekty (blízký i vzdálený) se musé přesně překrývat. Projekty, které gravitační čočky vyhledávají musí tedy snímat celou oblohu v co nejkratších časových intervalech. Aby se astronomům podařilo objevit podobný jev, musí pozorovat miliony hvězd. Díky moderní technice je to dnes již možné. Důležitou roli hraje i komunikace mezi oběma tými a jejich spolupráce. Projekt OGLE využívá ke své práci 1,3 m teleskop a tým MOA pracuje s přístrojem o průměru 1,8 metru. Od doby spuštění projektu bylo detekováno přes 2000 gravitačních čoček. Najít planetu se ale tentokrát podařilo poprvé.

Zdroj: NASA




O autorovi



47. vesmírný týden 2025

47. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 11. do 23. 11. 2025. Měsíc bude v novu, ráno se potká s Venuší. Saturn je dobře vidět večer, stejně tak můžeme hledat i Neptun a Uran. Později v noci se přidává Jupiter. Viditelnost Venuše ráno je již velmi špatná. Aktivita Slunce se po období vysoké aktivity opět snížila, ale může se v týdnu zvýšit, až se natočí nová aktivní oblast z odvrácené strany. Na obloze můžeme vidět čtyři jasnější komety včetně mezihvězdné 3I/ATLAS. Nastává slabé maximum meteorického roje Leonid. Blue Origin si připsala první přistání orbitální rakety New Glenn a vynesení sond EscaPADE k Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2025 K1 (ATLAS).

Kometa C/2025 K1 (ATLAS). Vyběhl jsem brzo ráno přes ulici v desetistupňovém mrazu zkusit vyfotit kometu 3I/ATLAS. Než se vyhoupla výš nad blízký les, pořídil jsem 72 expozic po 15 sekundách pro snímek komety C/2025 K1 (ATLAS). To se mi podařilo, ale mezihvězdnou kometu jsem následně těsně minul. Galaxie NGC 4454 na snímku ještě byla, na samé levé hraně, ale kometa už ne. Už jsem odvykl ručnímu vyhledávání.

Další informace »