Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

Vesmírná lupa pro objevování exoplanet

57826main_microlensing-browse.jpg
Objevování planet mimo sluneční soustavu je dnes poměrně populární. Hvězd, které mají ve svém okolí nějakou tu planetu známe již víc než sto. Nedávno se ale astronomům podařil skutečně husarský kousek. Podařilo se jim objevit exoplanetu pomocí tzv. gravitační čočky.

K efektu gravitační čočky dojde tehdy, když světlo z nějaké hvězdy, které k nám letí, projde v blízkosti jiné hvězdy, planety, či jiného hmotného objektu. V této chvíli dojde k jeho ohybu. Ohyb světla v gravitačním poli předpověděl Albert Einstein a k potvrzení jeho teorie pozorovali astronomové hvězdy v okolí Slunce v okamžiku jeho úplného zatmění. Zaznamenali přesně jejich polohy na obloze a porovnali je s polohami, které změřili v době, když se Slunce nacházelo na jiné části oblohy. Zjistili skutečně, že se jejich polohy liší, přesně jak Einstein předpověděl.

57828main_milky-way-browse.jpg
Jak ale mohl tento jev posloužit k objevu exoplanety? Pokud je světlo vzdálené hvězdy zesíleno pomocí objektu, který přechází mezi ní a námi dojde ke krátkodobému zjasnění této hvězdy. V tomto případě ale nepozorovali astronomové obvyklé maximum jasnosti na světelné křivce (graf jasnosti objektu v závislosti na čase), ale i neobvyklé dvojité zjasnění. Po podrobné analýze dat zjistil tým vedený doktorem Ianem Bondem, že zmíněné zjasnění způsobil podvojný charakter "čočky". Podařilo se jim určit i poměr hmotností obou složek páru. Překvapením bylo, že menší objekt měl pouze 0,4% hmotnosti objektu většího. Bylo tedy jasné, že jde o pár tvořený hvězdou a planetou.

Na objevu se podílely celkem dva velké projekty. Prvním z nich je OGLE (Optical Gravitational Lensing Experiment) a MOA (Microlensing Observations in Astrophysics). Objevená dvojice hvězda-planeta se nachází v souhvězdí Střelce ve vzdálenosti zhruba 17000 světelných let. Hmotnost detekované planety je rovna 1,5 násobku hmotnosti Jupitera a od své mateřské hvězdy obíhá zhruba třikrát dále, než Země kolem Slunce. "Zvětšená" hvězda se nachází ještě o 7000 světelných let dále, blízko centra Galxie. Ian Bond dodává, že pomocí gravitačních čoček bychom byli schopni detekovat i planety velikosti Země.

První návrh používat gravitační čočky pro objevování např. temné hmoty sahá až do roku 1986. Autorem této myšlenky je Dr. Bohdan Pazcynski z Princeton University, člen vedení projektu OGLE. Spolu se svým studentem Shude Maem v roce 1991 také prezentovali myšlenku objevovat tímto způsobem i extrasolární planety. O dva roky později se podařila první detekce gravitačního čočkování způsobeného hvězdou. Ale objev hvězdy s obíhající planetou se podařil až teprve letos.

Podobné jevy jsou velmi vzácné, protože oba objekty (blízký i vzdálený) se musé přesně překrývat. Projekty, které gravitační čočky vyhledávají musí tedy snímat celou oblohu v co nejkratších časových intervalech. Aby se astronomům podařilo objevit podobný jev, musí pozorovat miliony hvězd. Díky moderní technice je to dnes již možné. Důležitou roli hraje i komunikace mezi oběma tými a jejich spolupráce. Projekt OGLE využívá ke své práci 1,3 m teleskop a tým MOA pracuje s přístrojem o průměru 1,8 metru. Od doby spuštění projektu bylo detekováno přes 2000 gravitačních čoček. Najít planetu se ale tentokrát podařilo poprvé.

Zdroj: NASA




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »