Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gama záblesk "za humny"

Gama záblesk "za humny"

w49b_xray.jpg
Astronomové zjistili, že jeden z nejenergičtějších výbuchů ve vesmíru - gama záblesk (GRB) neminul ani naši Mléčnou dráhu. Stalo se to teprve před několika tisíci lety. Jako připomínku této exploze dnes na jejím místě pozorujeme zbytek supernovy. Ten nese označení W49B a leží ve vzdálenosti 35 000 světelných let.

Skutečnost, že zbytek supernovy vznikl právě při GRB, byla potvrzena pomocí pozorování z družice Chandra a dále pak pomocí snímků z dalekohledu na hoře Mount Palomar v jižní Kalifornii. Obrázek na této stránce je kompozicí snímků ze zmíněných observatoří. Modré oblasti detekovala Chandra, zelené a červené jsou z Palomaru.

Tento objev je tak zajímavý ze dvou důvodů. Jde o první zbytek supernovy vzniklý při GRB objevený v takové blízkosti naší sluneční soustavy. Také to vypadá, že existuje spojení mezi tímto objektem a typem černých děr zvaných kolapsary, jejichž existenci předpověděli teoretici před více než 10 lety.

"Dosud byl nejbližší pozůstatek po gama záblesku pozorován ve vzdálenosti několika milionů světelných let a většina z těch které známe je ještě mnohem dál - ve vzdálenostech řádově miliardy světelných let. Je tedy zřejmé, že objev W49B je skutečný průlom," říká William Reach z California Institute of Technology.

W49B má válcovitý tvar a je lemován prstenci vyzářujícími v infračervené oblasti spektra (na snínku červeně a zeleně) . Nejzajímavější jsou ale oblasti železa a niklu kolem osy válce intenzivně zářící v rentgenu (na snímku modře). Ty jsou podle Jonathana Keohana z Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř tryskových pohonů) NASA hlavním důkazem, že objekt patří mezi kolapsary.

U běžné supernovy jsou při její explozi rozmetány do prostoru jen vnější části mateřské hvězdy. V případě kolapsaru je rozmetána celá hvězda a železo s niklem koncentrované ve středu (vzniklé při nukleosyntéze v průběhu exploze) jsou vyvrženy ven ve dvou bipolárních výtryscích. Zdá se, že W49B je pěkným příkladem tohoto efektu.

Už více než 10 let vědci věří, že gama záblesky vznikají, když dojde ke kolapsu jádra explodující supernovy, jejímž produktem je specifický typ černé díry tzv. kolapsar. Okolo černé díry rotuje disk horké zmagnetizované hmoty, která je vtahována do jejího nitra. Část hmoty je ale vyvržena ven ve dvou žhavých výtryscích. Materiál v těchto výtryscích se pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Pokud míří jeden z těchto výtrysků ve směru k pozorovateli, pak pozorovatel vidí extrémně energický záblesk záření gama.

Až do objevu W49B stáli astronomové před problémem. Dostatečně hmotné hvězdy, které by mohly skončit svůj život jako kolapsary, vznikají většinou v oblastech hustých prachových oblaků. Ale dosvity gama záblesků byly pozorovány v oblastech, kde se nachází řídké oblaky plynu. Keohane a jeho tým doufá, že W49B pomůže tento paradox vyřešit.

Snímky objektu pořízené v infračervené oblasti spektra (na snínku červená a zelená) ukazují zřetelné prstence plynu, který opustil hvězdu na konci jejího života několik stovek tisíc let před jejím kolapsem. Hvězdný vítr pak tyto prstence rozšiřoval do dnešní podoby. Během exploze pak hvězda kolem sebe vytvořila bublinu i ze zbývající hmoty.

Zdroj: NASA




O autorovi



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha

Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše. 30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)

Další informace »