Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gama záblesk "za humny"

Gama záblesk "za humny"

w49b_xray.jpg
Astronomové zjistili, že jeden z nejenergičtějších výbuchů ve vesmíru - gama záblesk (GRB) neminul ani naši Mléčnou dráhu. Stalo se to teprve před několika tisíci lety. Jako připomínku této exploze dnes na jejím místě pozorujeme zbytek supernovy. Ten nese označení W49B a leží ve vzdálenosti 35 000 světelných let.

Skutečnost, že zbytek supernovy vznikl právě při GRB, byla potvrzena pomocí pozorování z družice Chandra a dále pak pomocí snímků z dalekohledu na hoře Mount Palomar v jižní Kalifornii. Obrázek na této stránce je kompozicí snímků ze zmíněných observatoří. Modré oblasti detekovala Chandra, zelené a červené jsou z Palomaru.

Tento objev je tak zajímavý ze dvou důvodů. Jde o první zbytek supernovy vzniklý při GRB objevený v takové blízkosti naší sluneční soustavy. Také to vypadá, že existuje spojení mezi tímto objektem a typem černých děr zvaných kolapsary, jejichž existenci předpověděli teoretici před více než 10 lety.

"Dosud byl nejbližší pozůstatek po gama záblesku pozorován ve vzdálenosti několika milionů světelných let a většina z těch které známe je ještě mnohem dál - ve vzdálenostech řádově miliardy světelných let. Je tedy zřejmé, že objev W49B je skutečný průlom," říká William Reach z California Institute of Technology.

W49B má válcovitý tvar a je lemován prstenci vyzářujícími v infračervené oblasti spektra (na snínku červeně a zeleně) . Nejzajímavější jsou ale oblasti železa a niklu kolem osy válce intenzivně zářící v rentgenu (na snímku modře). Ty jsou podle Jonathana Keohana z Jet Propulsion Laboratory (Laboratoř tryskových pohonů) NASA hlavním důkazem, že objekt patří mezi kolapsary.

U běžné supernovy jsou při její explozi rozmetány do prostoru jen vnější části mateřské hvězdy. V případě kolapsaru je rozmetána celá hvězda a železo s niklem koncentrované ve středu (vzniklé při nukleosyntéze v průběhu exploze) jsou vyvrženy ven ve dvou bipolárních výtryscích. Zdá se, že W49B je pěkným příkladem tohoto efektu.

Už více než 10 let vědci věří, že gama záblesky vznikají, když dojde ke kolapsu jádra explodující supernovy, jejímž produktem je specifický typ černé díry tzv. kolapsar. Okolo černé díry rotuje disk horké zmagnetizované hmoty, která je vtahována do jejího nitra. Část hmoty je ale vyvržena ven ve dvou žhavých výtryscích. Materiál v těchto výtryscích se pohybuje rychlostí blízkou rychlosti světla. Pokud míří jeden z těchto výtrysků ve směru k pozorovateli, pak pozorovatel vidí extrémně energický záblesk záření gama.

Až do objevu W49B stáli astronomové před problémem. Dostatečně hmotné hvězdy, které by mohly skončit svůj život jako kolapsary, vznikají většinou v oblastech hustých prachových oblaků. Ale dosvity gama záblesků byly pozorovány v oblastech, kde se nachází řídké oblaky plynu. Keohane a jeho tým doufá, že W49B pomůže tento paradox vyřešit.

Snímky objektu pořízené v infračervené oblasti spektra (na snínku červená a zelená) ukazují zřetelné prstence plynu, který opustil hvězdu na konci jejího života několik stovek tisíc let před jejím kolapsem. Hvězdný vítr pak tyto prstence rozšiřoval do dnešní podoby. Během exploze pak hvězda kolem sebe vytvořila bublinu i ze zbývající hmoty.

Zdroj: NASA




O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »