Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rentgenová bublina

Rentgenová bublina

N63A
N63A
Dalším skvělým úlovkem družice Chandra, která pracuje v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra je objev žhavé rozpínající se obálky, která vznikla po výbuchu hmotné hvězdy. Data z chandry v kombinaci s optickými a rádiovými pozorováními nám umožnila nádherný detailní pohled na zbytek po výbuchu supernovy označený jako N63A, který se nachází v blízkém Velkém Magelanově oblaku.

Vyvržený materiál, který byl šokovou vlnou při výbuchu rozžhaven na deset milionů kelvinů nyná intenzivně září v rentgenovém oboru. Stáří objektu(resp. čas uplynulý od výbuchu) je datováno na dva až pět tisíc let.

Aby zjistili všechny dostupné informace o vzniku N63A, museli Jessica Warren a John P. Hughes z Rutgers University a Patric Slane z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics použít data pokrývající co největší rozsah vlnových délek. Optické a radiové emise jsou nejintenzivnější ve středu objekt, kde se promítají jako trojúhelníková "díra" v rentgenu. Tato "díra" je způsobena absorpcí rentgenového záření v hustém chladnějším plynu v místě, které je na straně nejblíž k nám.

Srovnání rentgenového snímku s ostatními záběry pokazuje na výskyt šokových vln, které se materiálem šíří. Události, jako například tato mohou ve svém okolí sputit vznik nových hvězd. Půlměsícovité chomáče plynu zasahující ven z bubliny můžou být tvořeny materiálem urychleným explozí na vyšší rychlost než okolí, nebo je mohla způsobit postupující rázová vlna, která narazila na méně hmotné plynné útvary vzdálené už několik světelných let od místa exploze, které hvězda vyvrhla v poslední fázi svého života. K pořízení tohoto snímku musela Chandra sledovat inkriminované místo na obloze celých jedenáct hodin.

Zdroj: Chandra




O autorovi



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 2264: Detail mlhoviny Vánoční stromeček

Snímek zachycuje centrální část komplexu NGC 2264 v souhvězdí Jednorožce, známého jako mlhovina Vánoční stromeček. Jedná se o aktivní oblast tvorby hvězd vzdálenou přibližně 2 400 světelných let. Dominantou pole je mladá otevřená hvězdokupa, jejíž hvězdy ionizují okolní vodíková mračna a dávají jim charakteristickou narůžovělou záři. Součástí tohoto komplexu je i známá mlhovina Kužel, která se nachází na "vrcholku" stromečku.

Další informace »