Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rentgenová bublina

Rentgenová bublina

N63A
N63A
Dalším skvělým úlovkem družice Chandra, která pracuje v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra je objev žhavé rozpínající se obálky, která vznikla po výbuchu hmotné hvězdy. Data z chandry v kombinaci s optickými a rádiovými pozorováními nám umožnila nádherný detailní pohled na zbytek po výbuchu supernovy označený jako N63A, který se nachází v blízkém Velkém Magelanově oblaku.

Vyvržený materiál, který byl šokovou vlnou při výbuchu rozžhaven na deset milionů kelvinů nyná intenzivně září v rentgenovém oboru. Stáří objektu(resp. čas uplynulý od výbuchu) je datováno na dva až pět tisíc let.

Aby zjistili všechny dostupné informace o vzniku N63A, museli Jessica Warren a John P. Hughes z Rutgers University a Patric Slane z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics použít data pokrývající co největší rozsah vlnových délek. Optické a radiové emise jsou nejintenzivnější ve středu objekt, kde se promítají jako trojúhelníková "díra" v rentgenu. Tato "díra" je způsobena absorpcí rentgenového záření v hustém chladnějším plynu v místě, které je na straně nejblíž k nám.

Srovnání rentgenového snímku s ostatními záběry pokazuje na výskyt šokových vln, které se materiálem šíří. Události, jako například tato mohou ve svém okolí sputit vznik nových hvězd. Půlměsícovité chomáče plynu zasahující ven z bubliny můžou být tvořeny materiálem urychleným explozí na vyšší rychlost než okolí, nebo je mohla způsobit postupující rázová vlna, která narazila na méně hmotné plynné útvary vzdálené už několik světelných let od místa exploze, které hvězda vyvrhla v poslední fázi svého života. K pořízení tohoto snímku musela Chandra sledovat inkriminované místo na obloze celých jedenáct hodin.

Zdroj: Chandra




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »