Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rentgenová bublina

Rentgenová bublina

N63A
N63A
Dalším skvělým úlovkem družice Chandra, která pracuje v rentgenové oblasti elektromagnetického spektra je objev žhavé rozpínající se obálky, která vznikla po výbuchu hmotné hvězdy. Data z chandry v kombinaci s optickými a rádiovými pozorováními nám umožnila nádherný detailní pohled na zbytek po výbuchu supernovy označený jako N63A, který se nachází v blízkém Velkém Magelanově oblaku.

Vyvržený materiál, který byl šokovou vlnou při výbuchu rozžhaven na deset milionů kelvinů nyná intenzivně září v rentgenovém oboru. Stáří objektu(resp. čas uplynulý od výbuchu) je datováno na dva až pět tisíc let.

Aby zjistili všechny dostupné informace o vzniku N63A, museli Jessica Warren a John P. Hughes z Rutgers University a Patric Slane z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics použít data pokrývající co největší rozsah vlnových délek. Optické a radiové emise jsou nejintenzivnější ve středu objekt, kde se promítají jako trojúhelníková "díra" v rentgenu. Tato "díra" je způsobena absorpcí rentgenového záření v hustém chladnějším plynu v místě, které je na straně nejblíž k nám.

Srovnání rentgenového snímku s ostatními záběry pokazuje na výskyt šokových vln, které se materiálem šíří. Události, jako například tato mohou ve svém okolí sputit vznik nových hvězd. Půlměsícovité chomáče plynu zasahující ven z bubliny můžou být tvořeny materiálem urychleným explozí na vyšší rychlost než okolí, nebo je mohla způsobit postupující rázová vlna, která narazila na méně hmotné plynné útvary vzdálené už několik světelných let od místa exploze, které hvězda vyvrhla v poslední fázi svého života. K pořízení tohoto snímku musela Chandra sledovat inkriminované místo na obloze celých jedenáct hodin.

Zdroj: Chandra




O autorovi



6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »