Rentgenová bublina

Vyvržený materiál, který byl šokovou vlnou při výbuchu rozžhaven na deset milionů kelvinů nyná intenzivně září v rentgenovém oboru. Stáří objektu(resp. čas uplynulý od výbuchu) je datováno na dva až pět tisíc let.

Aby zjistili všechny dostupné informace o vzniku N63A, museli Jessica Warren a John P. Hughes z Rutgers University a Patric Slane z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics použít data pokrývající co největší rozsah vlnových délek. Optické a radiové emise jsou nejintenzivnější ve středu objekt, kde se promítají jako trojúhelníková "díra" v rentgenu. Tato "díra" je způsobena absorpcí rentgenového záření v hustém chladnějším plynu v místě, které je na straně nejblíž k nám.

Srovnání rentgenového snímku s ostatními záběry pokazuje na výskyt šokových vln, které se materiálem šíří. Události, jako například tato mohou ve svém okolí sputit vznik nových hvězd. Půlměsícovité chomáče plynu zasahující ven z bubliny můžou být tvořeny materiálem urychleným explozí na vyšší rychlost než okolí, nebo je mohla způsobit postupující rázová vlna, která narazila na méně hmotné plynné útvary vzdálené už několik světelných let od místa exploze, které hvězda vyvrhla v poslední fázi svého života. K pořízení tohoto snímku musela Chandra sledovat inkriminované místo na obloze celých jedenáct hodin.

Zdroj: Chandra