Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Jak chránit Zemi proti asteroidům?

Madmen-03.jpg
Pracovníci americké společnosti SpaceWorks Engineering, Inc. (SEI) pracují na projektu ochrany Země před srážkami s velkými asteroidy či kometami. Společnost má své sídlo v Atlantě (Georgia, USA). Na rozdíl od celé řady dřívějších návrhů včetně toho, který byl „vypracován“ filmaři Hollywoodu ve filmu Armagedon, neuvažují o rozbití „vetřelce“ pomocí jaderných náloží, ale zvolili vlastní cestu. Na projektu pracují v rámci grantu, který jim udělil NASA Institute for Advanced Concepts (NIAC) v rámci programu na vývoj nových zařízení na ochranu Země před nebezpečnými planetkami. Vedoucím projektu je Matthew Graham.

Podle názoru pracovníků společnosti SEI bude mnohem efektivnější dopravit na povrch planetky přistávací moduly, které změní její dráhu směřující k Zemi. Tohoto efektu chtějí dosáhnout následujícím způsobem: robot, který přistane na povrchu planetky, bude pomocí vrtáku odvrtávat po částech materiál planetky a „vystřelovat“ jej pomocí elektromagnetického urychlovače do okolního prostoru. Směr, kterým bude hornina vyvrhována, bude zvolen tak, aby došlo ke změně dráhy planetky vhodným směrem – mimo Zemi. Využije se známého zákona akce a reakce: robot bude pracovat jako „raketový“ motor, avšak místo žhavých plynů budou z jeho „trysky“ unikat kousky horniny. Čím vyšší bude hmotnost a rychlost vyvrhovaného materiálu, tím větší změny dráhy planetky bude dosaženo.

Madmen-02.jpg
Roboti budou pracovat pomalu ale vytrvale. Odebraný materiál budou vyvrhovat přibližně jednou za minutu. Budou rozmístěni na různých částech povrchu planetky, pracovat budou automaticky, koordinovaně a horninu budou vyvrhovat stejným směrem k dosažení maximálního účinku na pohyb planetky.

Vyvíjené zařízení je označováno zkratkou MADMEN (Modular Asteroid Deflection Mission Ejector Node – volně přeloženo Katapultovací soustava zařízení za účelem odklonění asteroidu). Samozřejmě možnosti jednoho robota budou nedostatečné k požadované změně dráhy planetky, proto se počítá s vypuštěním několika robotů. V případě, že se k Zemi bude blížit velká planetka a bude zbývat málo času na záchranu, bude nutno vypustit až několik stovek těchto robotů. Dostatečná zásoba robotů by měla být zaparkována na oběžné dráze kolem Země, připravená k okamžitému startu k objevené nebezpečné planetce, tj. k okamžitému zásahu.

Madmen-01.jpg
Vědci jsou zatím na samém začátku vývoje zařízení. Předpokládá se, že hmotnost jednoho exempláře nepřesáhne 1 tunu a jeho výška bude srovnatelná s lunárním modulem z projektu APOLLO, tj. asi 11 m. Celé zařízení bude připojeno na urychlovací stupeň s dostatečnou zásobou pohonných hmot, aby bylo možno dosáhnout zadaného cíle – nebezpečné planetky – a bezpečně přistát na jejím povrchu.

Monitorování planetek, které se mohou přiblížit k Zemi na „nebezpečnou“ vzdálenost a jejichž průměr je větší než 1 km, probíhá od roku 1998. Zatím se podařilo zaregistrovat více než 700 těles, což je asi 70 % z celkového počtu předpokládaných objektů. Vypátráni všech nebezpečných planetek by mohlo být ukončeno v roce 2008.

„Nehledě na to, že pravděpodobnost srážky Země s planetkou větší, než byl tzv. Tunguzský meteorit, je nesmírně malá, musíme být neustále ve střehu, protože následky takové události mohou mít katastrofální následky,“ prohlásil Michael Griffin, vedoucí jedné z laboratoří univerzity Johna Hopkinse.

Společnost SpaceWorks Engineering představí svůj projekt pracovníkům NASA až po definitivním návrhu. Předpokládá se, že NASA uvolní další finanční prostředky na druhou etapu vývoje obranného systému planety Země.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »