Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Noví roboti pro výzkum Marsu

Noví roboti pro výzkum Marsu

tumbleweed.jpg
V jižních polárních oblastech Země prováděla NASA zkoušky nového typu "planetochodu" (Tumbleweed rover), určeného k výzkumu povrchů planet či jejich měsíců. Robot má tvar nafukovacího míče o průměru přibližně 1,8 metru. Vyvinula jej Jet Propulsion Laboratory (NASA) v Pasadeně. Zkoušky začaly 24. ledna 2004 v blízkosti polární stanice Amundsen-Scott South Pole Station.

Uvnitř roveru jsou umístěny některé vědecké přístroje - detektory teploty, tlaku, vlhkosti a světelných podmínek, a dále komunikační zařízení pro spojení přes družice systému Iridium. Po uvolnění se začal zkušební "balón" kutálet v důsledku vanoucího větru napříč ledovou plání. Za 8 dnů překonal vzdálenost 70 km. Hlavním výsledkem zkoušek je fakt, že uvnitř balónu byla udržována teplota až do +30°C, zatímco venku panoval mráz -30°C.

K vyhřívání vnitřních prostor posloužila pouze neustále zapnutá elektronika a malý ventilátor, který zabezpečoval přenos teplého vzduchu do všech částí robota ve tvaru míče. V průběhu zkoušek rover bezchybně předával přes družice naměřená data. Podle intenzity větru se občas téměř zastavil, občas si to "hasil" rychlostí až 16 km/h.

NASA plánuje vývoj dalších robotů této série. Zvyšovat se bude počet přístrojů vědeckého vybavení - například se uvažuje o zařazení radaru pro hloubkový průzkum podpovrchových vrstev planet. Konečným cílem je výroba několika levných a efektivních planetárních výzkumníků, určených mj. pro výzkum polárních čepiček planety Mars.

Do vývoje vhodného robota poněkud jiného typu, určeného k výzkumu Marsu, se zapojila také Kosmická agentura Izraele. Tento inovovaný typ robota by měl doplnit flotilu amerických robotů na planetě Mars. Na vývoji robota pracuje skupina izraelských inženýrů, jejichž vedoucím je Tzvi Schiller, odborník na mechaniku a automatiku. Profesor Schiller prohlásil: "Současní roboti NASA musí být při výzkumu Marsu řízeni ze Země. My pracujeme na vývoji robota, který bude zcela autonomní a na Zemi nezávislý." Hlavním problémem je vývoj odpovídajícího software. Prototyp vozítka by mohl být vyroben již během několika týdnů a podroben prvním zkouškám. Celý vývoj potrvá zhruba 2 roky.

Zdroj: spaceflightnow.com a maarivenglish.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2020

33. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2020. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter a Saturn jsou vidět celou noc, po půlnoci už je vysoko také Mars a nad ránem je vidět Venuše. Večerní obloha ukrývá tři komety v Pastýři. Pokračuje viditelnost skvrn na povrchu Slunce. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Uplynulý týden přinesl úspěchy SpaceX – přistání Crew Dragonu, letový test Starship SN5 a start 9. várky Starlink. Očekáváme start malé rakety Electron a velké evropské Ariane 5. Před 30 lety začala Venuši studovat sonda Magellan, která pořídila podrobnou radarovou mapu povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa roku 2020

  Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2020 získal snímek „Velká kometa roku 2020“, jehož autorem je Václav Paveza   Kometa, někdy též zvaná vlasatice, byla dlouho v historii nositelem špatných zpráv. Zejména pro vládce a vojevůdce. Těm vždy něco vyvěštila, ať byli na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Perseidy za svitu Měsíce v poslední čtvrti..

Další informace »