Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Noví roboti pro výzkum Marsu

Noví roboti pro výzkum Marsu

tumbleweed.jpg
V jižních polárních oblastech Země prováděla NASA zkoušky nového typu "planetochodu" (Tumbleweed rover), určeného k výzkumu povrchů planet či jejich měsíců. Robot má tvar nafukovacího míče o průměru přibližně 1,8 metru. Vyvinula jej Jet Propulsion Laboratory (NASA) v Pasadeně. Zkoušky začaly 24. ledna 2004 v blízkosti polární stanice Amundsen-Scott South Pole Station.

Uvnitř roveru jsou umístěny některé vědecké přístroje - detektory teploty, tlaku, vlhkosti a světelných podmínek, a dále komunikační zařízení pro spojení přes družice systému Iridium. Po uvolnění se začal zkušební "balón" kutálet v důsledku vanoucího větru napříč ledovou plání. Za 8 dnů překonal vzdálenost 70 km. Hlavním výsledkem zkoušek je fakt, že uvnitř balónu byla udržována teplota až do +30°C, zatímco venku panoval mráz -30°C.

K vyhřívání vnitřních prostor posloužila pouze neustále zapnutá elektronika a malý ventilátor, který zabezpečoval přenos teplého vzduchu do všech částí robota ve tvaru míče. V průběhu zkoušek rover bezchybně předával přes družice naměřená data. Podle intenzity větru se občas téměř zastavil, občas si to "hasil" rychlostí až 16 km/h.

NASA plánuje vývoj dalších robotů této série. Zvyšovat se bude počet přístrojů vědeckého vybavení - například se uvažuje o zařazení radaru pro hloubkový průzkum podpovrchových vrstev planet. Konečným cílem je výroba několika levných a efektivních planetárních výzkumníků, určených mj. pro výzkum polárních čepiček planety Mars.

Do vývoje vhodného robota poněkud jiného typu, určeného k výzkumu Marsu, se zapojila také Kosmická agentura Izraele. Tento inovovaný typ robota by měl doplnit flotilu amerických robotů na planetě Mars. Na vývoji robota pracuje skupina izraelských inženýrů, jejichž vedoucím je Tzvi Schiller, odborník na mechaniku a automatiku. Profesor Schiller prohlásil: "Současní roboti NASA musí být při výzkumu Marsu řízeni ze Země. My pracujeme na vývoji robota, který bude zcela autonomní a na Zemi nezávislý." Hlavním problémem je vývoj odpovídajícího software. Prototyp vozítka by mohl být vyroben již během několika týdnů a podroben prvním zkouškám. Celý vývoj potrvá zhruba 2 roky.

Zdroj: spaceflightnow.com a maarivenglish.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »