Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Noví roboti pro výzkum Marsu

Noví roboti pro výzkum Marsu

tumbleweed.jpg
V jižních polárních oblastech Země prováděla NASA zkoušky nového typu "planetochodu" (Tumbleweed rover), určeného k výzkumu povrchů planet či jejich měsíců. Robot má tvar nafukovacího míče o průměru přibližně 1,8 metru. Vyvinula jej Jet Propulsion Laboratory (NASA) v Pasadeně. Zkoušky začaly 24. ledna 2004 v blízkosti polární stanice Amundsen-Scott South Pole Station.

Uvnitř roveru jsou umístěny některé vědecké přístroje - detektory teploty, tlaku, vlhkosti a světelných podmínek, a dále komunikační zařízení pro spojení přes družice systému Iridium. Po uvolnění se začal zkušební "balón" kutálet v důsledku vanoucího větru napříč ledovou plání. Za 8 dnů překonal vzdálenost 70 km. Hlavním výsledkem zkoušek je fakt, že uvnitř balónu byla udržována teplota až do +30°C, zatímco venku panoval mráz -30°C.

K vyhřívání vnitřních prostor posloužila pouze neustále zapnutá elektronika a malý ventilátor, který zabezpečoval přenos teplého vzduchu do všech částí robota ve tvaru míče. V průběhu zkoušek rover bezchybně předával přes družice naměřená data. Podle intenzity větru se občas téměř zastavil, občas si to "hasil" rychlostí až 16 km/h.

NASA plánuje vývoj dalších robotů této série. Zvyšovat se bude počet přístrojů vědeckého vybavení - například se uvažuje o zařazení radaru pro hloubkový průzkum podpovrchových vrstev planet. Konečným cílem je výroba několika levných a efektivních planetárních výzkumníků, určených mj. pro výzkum polárních čepiček planety Mars.

Do vývoje vhodného robota poněkud jiného typu, určeného k výzkumu Marsu, se zapojila také Kosmická agentura Izraele. Tento inovovaný typ robota by měl doplnit flotilu amerických robotů na planetě Mars. Na vývoji robota pracuje skupina izraelských inženýrů, jejichž vedoucím je Tzvi Schiller, odborník na mechaniku a automatiku. Profesor Schiller prohlásil: "Současní roboti NASA musí být při výzkumu Marsu řízeni ze Země. My pracujeme na vývoji robota, který bude zcela autonomní a na Zemi nezávislý." Hlavním problémem je vývoj odpovídajícího software. Prototyp vozítka by mohl být vyroben již během několika týdnů a podroben prvním zkouškám. Celý vývoj potrvá zhruba 2 roky.

Zdroj: spaceflightnow.com a maarivenglish.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



47. vesmírný týden 2018

47. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 19. 11. do 25. 11. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět Saturn a Mars. Na ranní obloze je nepřehlédnutelným objektem Venuše. Ráno máme ještě možnost vidět amatérsky objevenou kometu C/2018 V1 (Machholz-Iwamoto-Fujikawa). Mezinárodní vesmírná stanice přivítá dvě nákladní kosmické lodě. Očekáváme třetí let téhož prvního stupně rakety Falcon 9. Ve Valašském Meziříčí proběhne tradiční kosmonautický seminář. Před 20 roky byl vynesen první modul stanice ISS, Zarja.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC1805

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2018 obdržel snímek „IC 1805“, jehož autorem je Jan Klečka   Kdysi, v dávném šerosvitu lidské či snad dokonce helénské heroické doby, vládla v daleké Etiopii, spolu se svým manželem králem Kéfeem, královna Kassiopeia. Údajně trochu chlubivá,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety 38P/Stephan-Oterma

Rozměry obrázku jsou 20 x 20 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Kometa o efemeridové jasnosti 9.2 magnitudy se nacházela v souhvězdí Blíženců. Po obloze se pohybovala rychlostí 1.39 obloukové vteřiny za minutu ve vzdálenosti 0.837 au od Země a 1.591 au od Slunce.

Další informace »