Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.
Další opatření pro zlepšení bezpečnosti letů raketoplánů spočívá v tom, že v době letu raketoplánu budou na startovací rampě probíhat přípravy dalšího raketoplánu s posádkou, který v případě potřeby odstartuje k záchrannému letu. Záchranný let se uskuteční v případě, že raketoplán, který odstartoval dříve, nebude schopen návratu na Zemi. Posádka bude očekávat záchranu ve spojení se stanicí ISS. Záchranný raketoplán bude schopen převzít a dopravit do bezpečí posádku porouchaného stroje. Záchranná mise bude připravována pod označením STS-300 (raketoplán Atlantis).
Posádku záchranného raketoplánu budou tvořit 4 astronauti z šestičlenné posádky pro let STS-115. "Havarovaná" posádka se vrátí na Zemi připoutaná vleže na podlaze záchranného raketoplánu, na jeho spodní palubě.
První na řadě je raketoplán Discovery, který by měl absolvovat misi STS-114. Jeho posádku bude tvořit 7 astronautů, velitelkou letu bude Eileen M. Collinsová. Úkolem letu bude vyzkoušení raketoplánu a vyhodnocení letu z hlediska bezpečnosti včetně prověrky a vyzkoušení nových kontrolních a opravárenských procedur. Dalším úkolem letu je přeprava zásob na palubu stanice ISS v modulu Raffaello.
Následovat bude start raketoplánu k misi STS-121, který zajistí opět po dlouhé době vystřídání dlouhodobé posádky stanice ISS. Start je předběžně naplánován na 12. května 2005. Na palubu stanice budou dopraveny další zásoby.
Teprve při startu STS-115 (pravděpodobně 28. července 2005) bude pokračovat výstavba stanice připojením dalšího segmentu - ITS P3/P4. Podle předběžného harmonogramu se další lety uskuteční 21. 10. 2005 (STS-116) a 19. 1. 2006 (STS-117).
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)