Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.
Další opatření pro zlepšení bezpečnosti letů raketoplánů spočívá v tom, že v době letu raketoplánu budou na startovací rampě probíhat přípravy dalšího raketoplánu s posádkou, který v případě potřeby odstartuje k záchrannému letu. Záchranný let se uskuteční v případě, že raketoplán, který odstartoval dříve, nebude schopen návratu na Zemi. Posádka bude očekávat záchranu ve spojení se stanicí ISS. Záchranný raketoplán bude schopen převzít a dopravit do bezpečí posádku porouchaného stroje. Záchranná mise bude připravována pod označením STS-300 (raketoplán Atlantis).
Posádku záchranného raketoplánu budou tvořit 4 astronauti z šestičlenné posádky pro let STS-115. "Havarovaná" posádka se vrátí na Zemi připoutaná vleže na podlaze záchranného raketoplánu, na jeho spodní palubě.
První na řadě je raketoplán Discovery, který by měl absolvovat misi STS-114. Jeho posádku bude tvořit 7 astronautů, velitelkou letu bude Eileen M. Collinsová. Úkolem letu bude vyzkoušení raketoplánu a vyhodnocení letu z hlediska bezpečnosti včetně prověrky a vyzkoušení nových kontrolních a opravárenských procedur. Dalším úkolem letu je přeprava zásob na palubu stanice ISS v modulu Raffaello.
Následovat bude start raketoplánu k misi STS-121, který zajistí opět po dlouhé době vystřídání dlouhodobé posádky stanice ISS. Start je předběžně naplánován na 12. května 2005. Na palubu stanice budou dopraveny další zásoby.
Teprve při startu STS-115 (pravděpodobně 28. července 2005) bude pokračovat výstavba stanice připojením dalšího segmentu - ITS P3/P4. Podle předběžného harmonogramu se další lety uskuteční 21. 10. 2005 (STS-116) a 19. 1. 2006 (STS-117).
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 8. do 24. 8. 2025. Měsíc po poslední čtvrti se na ranní obloze potká s Venuší a Jupiterem. Na ranní obloze už budou všechny planety kromě Marsu (tedy uvidíme i Merkur). Aktivita Slunce je nízká. Evropská raketa Ariane 6 má za sebou druhou komerční misi, když vynesla evropskou meteorologickou družici Metop-SGA1. První misi pro americké bezpečnostní síly má za sebou raketa Vulcan. Vrcholí přípravy letu IFT-10 Super Heavy Starship. Před 50 lety se k Marsu vydala úspěšná dvojice sond Viking 1.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové
Kométa C/2025 K1 (ATLAS) je neperiodická (pravdepodobne dynamicky nová) kométa, ktorú 24. mája 2025 objavil prehľad ATLAS v Rio Hurtado (Čile).
Perihélium dosiahne 8. októbra 2025 vo vzdialenosti ~0,334 AU; letí po výrazne sklonenej retrográdnej dráhe (i ≈ 148°, e ≈ 1.0003), teda takmer parabolickej – perihélium leží vnútri Merkúrovej dráhy.
Najbližšie k Zemi bude približne 25. novembra 2025 (~0,40 AU); predpovede hovorili o jasnosti okolo 7.–8. mag, no s nízkou elongáciou pri Slnku.
Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C.
Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop
Lights 20x60sec. na každý LRGB kanál, master bias, flats, master darks, master darkflats
Gain 150, Offset 300.
19.8.2025
Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4