Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Kdy poletí další raketoplán?

Kdy poletí další raketoplán?

Raketoplán Discovery připraven ke startu
Raketoplán Discovery připraven ke startu
Provoz Mezinárodní kosmické stanice ISS bude zajišťovat Rusko prostřednictvím kosmických lodí Sojuz TMA a zásobovacích lodí Progress až do května 2005. Do té doby budou na palubě ISS pracovat pouze dva kosmonauti. Vyplývá to ze zasedání vedoucích představitelů NASA, které se uskutečnilo 19. 2. 2004 v Johnsonově kosmickém středisku v Houstonu. Bylo přijato rozhodnutí, že první start od havárie raketoplánu Columbia se přesouvá ze září 2004 na březen 2005. První raketoplán po obnovení letů tak může odstartovat nejdříve 6. března 2005. Důvodem k odkladu je nutnost vypracování metodiky, umožňující provádět opravy raketoplánu během kosmického letu. Rovněž realizace všech doporučení vyšetřovací komise si vyžádá více času.

Další opatření pro zlepšení bezpečnosti letů raketoplánů spočívá v tom, že v době letu raketoplánu budou na startovací rampě probíhat přípravy dalšího raketoplánu s posádkou, který v případě potřeby odstartuje k záchrannému letu. Záchranný let se uskuteční v případě, že raketoplán, který odstartoval dříve, nebude schopen návratu na Zemi. Posádka bude očekávat záchranu ve spojení se stanicí ISS. Záchranný raketoplán bude schopen převzít a dopravit do bezpečí posádku porouchaného stroje. Záchranná mise bude připravována pod označením STS-300 (raketoplán Atlantis).

recumbentseats.jpg
Posádku záchranného raketoplánu budou tvořit 4 astronauti z šestičlenné posádky pro let STS-115. "Havarovaná" posádka se vrátí na Zemi připoutaná vleže na podlaze záchranného raketoplánu, na jeho spodní palubě.

První na řadě je raketoplán Discovery, který by měl absolvovat misi STS-114. Jeho posádku bude tvořit 7 astronautů, velitelkou letu bude Eileen M. Collinsová. Úkolem letu bude vyzkoušení raketoplánu a vyhodnocení letu z hlediska bezpečnosti včetně prověrky a vyzkoušení nových kontrolních a opravárenských procedur. Dalším úkolem letu je přeprava zásob na palubu stanice ISS v modulu Raffaello.

Následovat bude start raketoplánu k misi STS-121, který zajistí opět po dlouhé době vystřídání dlouhodobé posádky stanice ISS. Start je předběžně naplánován na 12. května 2005. Na palubu stanice budou dopraveny další zásoby.

Teprve při startu STS-115 (pravděpodobně 28. července 2005) bude pokračovat výstavba stanice připojením dalšího segmentu - ITS P3/P4. Podle předběžného harmonogramu se další lety uskuteční 21. 10. 2005 (STS-116) a 19. 1. 2006 (STS-117).

Zdroj: NASA




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »