Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

kliper_obr.jpg
Před časem jsme na těchto stránkách informovali o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodě, která by měla nahradit současný SOJUZ, který je v Rusku používán pro lety na oběžnou dráhu kolem Země již od poloviny 60. let minulého století. Tento článek přináší další doplňující informace, i když nelze vyloučit, že některé se ukáží pouze spekulativní. To může například platit o připojeném obrázku. Podle některých zdrojů bude mít nová ruská kosmická loď tvar vztlakového tělesa.

Ruská konstrukční kancelář RKK Eněrgija pracuje na vývoji nové kosmické lodě pro pilotované lety již od roku 2000 na základě požadavku Ruské kosmické agentury. V porovnání s doposud používaným Sojuzem bude nová kosmická loď pohodlnější a prostornější. Konstruktéři uvádějí, že při jejím vývoji bude využito všechno nejlepší, co bylo v Rusku v oblasti kosmonautiky vyvinuto. Kosmická loď je předběžně označována jako Clipper (Kliper).

kliper-logo_17242.jpg
Celková délka kosmické lodě bude 10 m, její startovní hmotnost bude činit 14,5 tuny. Na oběžnou dráhu kolem Země může dopravit 6 kosmonautů (některé zdroje uvádějí sedmičlennou posádku) a 700 kg nákladu. Posádku budou tvořit 2 piloti a 4 kosmonauti (cestující). Značná část zařízení je odvozena z přístrojového vybavení Sojuzu. Z projektu ruského raketoplánu Buran pochází nový navigační systém a tepelná ochrana pro mnohonásobné použití. Přistávací hmotnost bude činit 9,5 až 10 tun.

Využití nové kosmické lodě bude poměrně široké. Bude sloužit pro zajištění přepravy kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS (či jinou) a zpět na Zemi, bude používána jako "záchranný člun" pro případ okamžité evakuace posádky stanice v situacích ohrožujících život kosmonautů. Bude schopna samostatného desetidenního letu na oběžné dráze kolem Země, může tedy sloužit jako základna pro některé vědecké experimenty. Může nést na své palubě až 4 kosmické turisty, zatímco na palubě Sojuzu se mohl nacházet pouze jeden "platící" člen posádky. Může tedy "vydělávat" dolary v oblasti kosmické turistiky. Údajně může být využita i pro cestu na Měsíc či na Mars.

klipper-onega.jpg
Pro její vynášení na oběžnou dráhu kolem Země bude vyvinuta nová nosná raketa s názvem "Oněga", vycházející z konstrukce osvědčené rakety Sojuz. V prvním stupni rakety (4 boční stupně) bude používat kombinaci pohonných látek kapalný vodík/kapalný kyslík (LH2/LOX). Startovat bude z kosmodromu Bajkonur a Pleseck. Vedoucí představitelé RKK Eněrgija jsou přesvědčeni, že pokud budou mít k dispozici dostatek finančních prostředků, nová kosmická loď by mohla poprvé odstartovat v roce 2010, tj. o čtyři roky dříve, než bude vyvinuta nová americká kosmická loď.

Další informace sdělil zástupce hlavního konstruktéra Nikolaj Albertovič Brjuchanov. Kosmická loď se skládá z prostorné kabiny, tvarem připomínající "nos" raketoplánu Buran a z přístrojového úseku, kde je instalován spojovací uzel. Při startu bude kosmická loď umístěna na nosnou raketu bez aerodynamického krytu. Nebude však chybět SAS - systém havarijní záchrany kosmické lodě. Záchrana bude možná kdykoliv, v kterémkoliv okamžiku letu. Na rozdíl od amerického raketoplánu se nevyskytují během startu či přistání žádné nebezpečné fáze letu, při kterých není zajištěna záchrana posádky. Kliper bude schopen přistát velmi přesně v určené oblasti - může přistávat kdekoliv na území Ruska (ne v Kazachstánu jako Sojuzy), přičemž bude měnit trajektorii letu během sestupu atmosférou. Před návratem se přístrojový úsek oddělí a shoří v ovzduší. Návratovou kabinu - nejdražší část celé kosmické lodě - bude možno používat opakovaně. Změny doznají i anatomická křesla vzhledem k menšímu přetížení, které bude dosahovat maximálně 2,5 G.

Celkové náklady na vývoj nové kosmické lodě se odhadují na 10 miliard rublů.

Zdroj: www.1tv.ru, astronautix.com, http://wwwmywisecounty.com/ a http://newsfromrussia.com/ a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »