Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

Rusko vyvíjí nástupce Sojuzu - II

kliper_obr.jpg
Před časem jsme na těchto stránkách informovali o probíhajícím vývoji nové ruské kosmické lodě, která by měla nahradit současný SOJUZ, který je v Rusku používán pro lety na oběžnou dráhu kolem Země již od poloviny 60. let minulého století. Tento článek přináší další doplňující informace, i když nelze vyloučit, že některé se ukáží pouze spekulativní. To může například platit o připojeném obrázku. Podle některých zdrojů bude mít nová ruská kosmická loď tvar vztlakového tělesa.

Ruská konstrukční kancelář RKK Eněrgija pracuje na vývoji nové kosmické lodě pro pilotované lety již od roku 2000 na základě požadavku Ruské kosmické agentury. V porovnání s doposud používaným Sojuzem bude nová kosmická loď pohodlnější a prostornější. Konstruktéři uvádějí, že při jejím vývoji bude využito všechno nejlepší, co bylo v Rusku v oblasti kosmonautiky vyvinuto. Kosmická loď je předběžně označována jako Clipper (Kliper).

kliper-logo_17242.jpg
Celková délka kosmické lodě bude 10 m, její startovní hmotnost bude činit 14,5 tuny. Na oběžnou dráhu kolem Země může dopravit 6 kosmonautů (některé zdroje uvádějí sedmičlennou posádku) a 700 kg nákladu. Posádku budou tvořit 2 piloti a 4 kosmonauti (cestující). Značná část zařízení je odvozena z přístrojového vybavení Sojuzu. Z projektu ruského raketoplánu Buran pochází nový navigační systém a tepelná ochrana pro mnohonásobné použití. Přistávací hmotnost bude činit 9,5 až 10 tun.

Využití nové kosmické lodě bude poměrně široké. Bude sloužit pro zajištění přepravy kosmonautů na Mezinárodní kosmickou stanici ISS (či jinou) a zpět na Zemi, bude používána jako "záchranný člun" pro případ okamžité evakuace posádky stanice v situacích ohrožujících život kosmonautů. Bude schopna samostatného desetidenního letu na oběžné dráze kolem Země, může tedy sloužit jako základna pro některé vědecké experimenty. Může nést na své palubě až 4 kosmické turisty, zatímco na palubě Sojuzu se mohl nacházet pouze jeden "platící" člen posádky. Může tedy "vydělávat" dolary v oblasti kosmické turistiky. Údajně může být využita i pro cestu na Měsíc či na Mars.

klipper-onega.jpg
Pro její vynášení na oběžnou dráhu kolem Země bude vyvinuta nová nosná raketa s názvem "Oněga", vycházející z konstrukce osvědčené rakety Sojuz. V prvním stupni rakety (4 boční stupně) bude používat kombinaci pohonných látek kapalný vodík/kapalný kyslík (LH2/LOX). Startovat bude z kosmodromu Bajkonur a Pleseck. Vedoucí představitelé RKK Eněrgija jsou přesvědčeni, že pokud budou mít k dispozici dostatek finančních prostředků, nová kosmická loď by mohla poprvé odstartovat v roce 2010, tj. o čtyři roky dříve, než bude vyvinuta nová americká kosmická loď.

Další informace sdělil zástupce hlavního konstruktéra Nikolaj Albertovič Brjuchanov. Kosmická loď se skládá z prostorné kabiny, tvarem připomínající "nos" raketoplánu Buran a z přístrojového úseku, kde je instalován spojovací uzel. Při startu bude kosmická loď umístěna na nosnou raketu bez aerodynamického krytu. Nebude však chybět SAS - systém havarijní záchrany kosmické lodě. Záchrana bude možná kdykoliv, v kterémkoliv okamžiku letu. Na rozdíl od amerického raketoplánu se nevyskytují během startu či přistání žádné nebezpečné fáze letu, při kterých není zajištěna záchrana posádky. Kliper bude schopen přistát velmi přesně v určené oblasti - může přistávat kdekoliv na území Ruska (ne v Kazachstánu jako Sojuzy), přičemž bude měnit trajektorii letu během sestupu atmosférou. Před návratem se přístrojový úsek oddělí a shoří v ovzduší. Návratovou kabinu - nejdražší část celé kosmické lodě - bude možno používat opakovaně. Změny doznají i anatomická křesla vzhledem k menšímu přetížení, které bude dosahovat maximálně 2,5 G.

Celkové náklady na vývoj nové kosmické lodě se odhadují na 10 miliard rublů.

Zdroj: www.1tv.ru, astronautix.com, http://wwwmywisecounty.com/ a http://newsfromrussia.com/ a spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »