Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Požár v Indickém vesmírném středisku

Požár v Indickém vesmírném středisku

Podle údajů indické policie zahynulo při požáru a následné explozi v Indickém kosmickém středisku minimálně šest lidí. Příčiny a požáru se vyštřují, na podrobnější informace se čeká.

Nové zprávy budou snad zveřejněny na: ISRO

Požár následovaný výbuchy vypukl v Dhawan Space Center (zkušební střelnice a kosmodrom) na Sriharikota Island, na jihovýchodě Indie. Ostrov Sriharikota je 100 kilometrů od města Madras, které je hlavním městem provincie, poblíž indického břehu Bengálského zálivu. Kosmické středisko patří Indian Space Research Organization a je používáno k vypoštění Indických, Německých, Čínských a Belgických satelitů.
Kromě vypouštění družic indickými raketami SLV, PSLV, GSLV a ASLV je používán k vypuštění sondážních raket. Výstavba byla zahájena v roce 1974 a dokončena v roce 1976. První kosmický start se uskutečnil v roce 1979. V září 2002 byl vlastní kosmodrom přejmenován na Satish Dhawan Space Centre - SHAR. Střelecký sektor míří východním až jihovýchodním směrem do Bengálského zálivu. Sledovací stanice střelnice jsou umístěny u Port Blair na ostrově South Andaman, Andamanské ostrovy (Indie) a u měst Brunie a Biak (Indonésie).

Zeměpisná šířka 13°48' s.š.
Zeměpisná délka 80°18' v.d.

Zdroj: CNN, Space40




O autorovi

Petr Bartoš

Petr Bartoš

Petr Bartoš (*1971, Hvězdárna Sezimovo Ústí) je jihočeský popularizátor astronomie. K astronomii ho již v dětství přivedl populární seriál Okna vesmíru dokořán a od té doby se jí věnuje amatérsky. Profesně nyní pracuje jako analytik. V roce 1993 se stal členem České astronomické společnosti a od roku 1998 působí na Hvězdárně Františka Pešty v Sezimově Ústí. Spoluzakládal Astronomickou olympiádu, cenu Littera astronomica, několik let redigoval Kosmické rozhledy. Nyní se věnuje především projektům souvisejícím s historií astronomie: První století ČAS, Mapa astronomických míst, Muzeum astronomie Táborska až Čech, Skupina pro historii ČAS, Josef Jan Frič, ...



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »